221 C 106/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím, <b>I. Řízení se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zastavuje.</b> <b>II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se po žalované u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společnost [právnická osoba]) a žalovanou byla prostřednictvím elektronických prostředků uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná celkem načerpala částku [částka], kterou se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit poplatky, úrok a pro případ prodlení účelně vynaložené náklady a smluvní pokutu. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované lustrací žalované v databázi [anonymizováno], [příjmení], [anonymizována tři slova]. Dále vycházela z rozdílu mezi doložitelnými příjmy a výdaji žalované. Žalovaná na úvěr uhradila celkem [částka]. Ke dni [datum] činil dluh žalované částku [částka]. Tento dluh žalovaná neuhradila, ač k tomu byla vyzvána.

2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. V tomto rozsahu tak soud řízení zastavil, což obráží výrok I (§ 96 odst. 1, 3, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /).

3. Žalobkyně se z jednání u soudu omluvila. Žalovaná se na jednání bez omluvy nedostavila. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

4. Z listiny nazvané smlouva o revolvingovém úvěru bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně věřitele vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně, na straně klienta pak žalovaná. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce [částka]. Žalovaná se pak měla zavázat poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 8,5 % měsíčně a poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z částky každého čerpání úvěru, a to v měsíčních splátkách. Pro případ prodlení se žalovaná měla zavázat uhradit účelně vynaložené náklady ve výši [částka] a smluví pokutu ve výši 0,1 % denně z částky ohledně níž je v prodlení. Na listině není připojen podpis ani jedné strany.

5. Z platební bilance, výpisu z účtu žalobkyně a potvrzení o platbě bylo prokázáno, že žalovaná načerpala od právní předchůdkyně žalobkyně celkem částku [částka].

6. Z předžalobní výzvy, smlouvy o postoupení pohledávek s přílohou, oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni a byla vyzvána k plnění.

7. Z ověření úvěruschopnosti žalované bylo zjištěno, že úvěruschopnost žalované měla být ověřena lustrací v ISIR, [příjmení] a v databázích inkasních agentur. Dále bylo vycházeno z údajů poskytnutých žalovanou.

8. Z ostatních předložených listin soud žádné další relevantní skutečnosti nezjistil.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

11. Podle § 110 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

12. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

13. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

14. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Dle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena úvěrová smlouva.

17. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina nazvaná jako smlouva o revolvingovém úvěru vlastnoruční podpis žalované neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. V daném případě pak nelze vůbec uvažovat nad tím, že by podpis na smlouvě mohl být nahrazen mechanickými prostředky, neboť se jednalo o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy je požadavek písemné formy smlouvy zakotven zákonem jako důležitý prvek ochrany spotřebitele.

18. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z., vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému prováděla systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o úvěru v elektronické formě tak nebylo v řízení prokázáno.

19. I pokud by žalobkyně prokázala uzavření smlouvy tvrzeného obsahu, neunesla žalobkyně břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr podle § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost takové smlouvy (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]), neboť v tomto směru sice žalobkyně uvedla určitá tvrzení, ale již nepředložila žádný důkaz prokazující, že žalovanou v databázích skutečně lustrovala a že zjišťovala a ověřovala výši příjmů a výdajů žalované. I v tomto směru měl soud v úmyslu žalobkyni poučit ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř.

20. Soud se dále zabýval tím, zda žalobkyně nemá nárok na zaplacení žalované částky (či její části) z titulu bezdůvodného obohacení. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr v celkové výši [částka], přičemž z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná uhradila celkem částku [částka]. Žalovaná tak zaplatila žalobkyni více, než musela a k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně ze strany žalované nedošlo. Soud tak žalobu zamítnul.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu těchto nákladů, když ve věci úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly.