Okresní soud v Kladně · Rozsudek

221 C 108/2024

č. j. 221 C 108/2024-73

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-10-15 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKD:2024:221.C.108.2024.1

Citované zákony (12)

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 zastoupená advokátem Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Ph. Anonymizováno . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 157 869,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 100 498,06 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 498,06 Kč od 19. 12. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 57 371,44 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8 038 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 106 113 Kč od 2. 11. 2022 do 19. 12. 2023, úroku 21,63 % ročně z částky 103 513 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 614,94 Kč od 19. 12. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 12 672,46 Kč.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, tj. společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., IČO , IČO, , (dále jen jako „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, . Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala s požadovanou odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Za tímto účelem žalovaná sdělila informace o svých osobních poměrech a dále o svých příjmech a výdajích a předložila své osobní doklady a doklady ověřující příjmy a výdaje, zejména výpisy z bankovního účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně si dále vyžádala informace z veřejných registrů, zejm. SOLUS, NRKI, ISIR, CEE. Interní analýzou pak dospěla k závěru, že žalovaná má dostatečné disponibilní příjmy ke splácení požadovaného úvěru. Na základě uzavřené smlouvy byly žalované poskytnuty dne 31. 5. 2022 peněžní prostředky ve výši 103 513 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet obchodníka na koupi ve smlouvě sjednaného zboží. Žalovaná se zavázala zaplatit za půjčené peněžní prostředky úroky s pevnou úrokovou sazbou ve výši 21,63 % ročně. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutých prostředků, úroků a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 60 měsíčních splátkách po 2 837 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas a vzhledem k tomu, že se dostala do prodlení s úhradou více než dvou splátek, resp. s jednou splátkou po dobu více než 3 měsíce, došlo k zesplatnění úvěru ke dni 1. 11. 2022, o čemž byla žalovaná písemně informována. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu neuhradila ničeho. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2023 postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalovaná částka zahrnuje jistinu ve výši 103 513 Kč, poplatky ve výši 2 600 Kč, smluvní pokuty ve výši 51 756,50 Kč (0,1 % denně z dlužné částky od 2. 11. 2022), kapitalizované úroky ve výši , částka, , úroky ve výši 21,63 % ročně z částky 103 513 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 106 113 od 2. 11. 2022 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, ač k tomu byla před podáním žaloby vyzvána., právnická osoba, výzvě soudu žalobkyně stran posuzování úvěruschopnosti žalované doplnila, že před uzavřením smlouvy žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně předložila výpis z bankovního účtu a takto byl zjištěn měsíční příjem žalované ve výši , částka, . Ohledně výdajů žalované bylo z informací od žalované zjištěno, že tyto činí celkem , částka, a zahrnují mj. i splátky půjčky a výživné, částka na bydlení činí , částka, měsíčně. Dále bylo kalkulováno životní minimum ve výši , částka, . Žalobkyně dále odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze kterého se podává, že pokud spotřebitel v době uzavření smlouvy úvěruschopný byl, smlouva o spotřebitelském úvěru není neplatná, třebaže by poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele řádně neposoudil. K samotnému kontraktačnímu procesu žalobkyně uvedla, že žalovaná právní předchůdkyni doložila kopii svého občanského a řidičského průkazu a kopii výpisu ze svého bankovního účtu. Poté jí byla odeslána ověřovací SMS zpráva na mobilní číslo uvedené v žádosti o úvěr s náhodně vygenerovaným kódem, který následně žalovaná vyplnila do návrhu smlouvy na webovém portálu právní předchůdkyně žalobkyně. Žalované byl následně zaslán e-mail s potvrzením o schválení smlouvy a s odkazem pro stažení smlouvy. Záznamy v elektronickém systému jsou prováděny systematicky, posloupně a jsou chráněny proti změnám.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolána, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně se k jednání soudu dostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“/). Žalobkyně při jednání navrhla, aby soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání.

4. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odst. 3 rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti.

5. Soud v dané věci rozsudkem pro zmeškání nerozhodl, neboť nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání. Soud dospěl k názoru, že žalobkyně neuvedla dostatečná tvrzení o skutkových okolnostech, jak bude uvedeno níže.

6. Soud v řízení provedl níže uvedené důkazy, z nichž zjistil tyto skutečnosti.

7. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne , datum, bylo zjištěno, že předmětem podnikání žalobkyně je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování , Anonymizováno, úvěru, Anonymizováno8. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že totožnost žalované byla ověřena dle předloženého občanského a řidičského průkazu a dále identifikací na prodejně. Dále je ve zprávě uvedeno, že v rámci procesu posuzování úvěruschopnosti žalované vycházela právní předchůdkyně žalobkyně z registru SOLUS, centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku a registru CRIF. Mezi ověřenými příjmy žalované je zaškrtnuta mzda a dále starobní či jiný důchod v celkové výši , částka, měsíčně. Měsíční výdaje jsou vyčísleny v částce , částka, na nájemní bydlení a v částce , částka, na splátky úvěrů. Jiné závazky (např. výživné) uvedeny nejsou. Tyto údaje pak měly být ověřeny z výpisu z bankovního účtu a z příslušných databází a registrů. Ve výsledku byl měsíční disponibilní příjem žalované vyhodnocen jako dostatečný pro splátku požadovaného úvěru.

9. Z listiny nazvané smlouva o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, , sazebníku a informace o zpracování osobních údajů bylo zjištěno, že na listině je jako jedna strana smlouvy označena právní předchůdkyně žalobkyně, jako klient je na druhé straně označena žalovaná. V listině je uvedeno, že se strany dohodly na poskytnutí úvěru ve výši 103 513 Kč za účelem zafinancování automobilu zn. , jméno FO, od , právnická osoba, ., jehož kupní cena činí , částka, , příčemž 3 % z této částky činí poplatek za sjednání úvěru. Úvěr měl být splácen v 60 měsíčních splátkách po 2 837 Kč s úrokovou sazbou 21,63 % ročně. Smluvní pokuta pro případ prodlení byla stanovena dle sazebníku ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením věřitele činila dle sazebníku 500 Kč za první písemnou upomínku, 600 Kč za druhou upomínku a 1 500 Kč v případě ukončení smlouvy z důvodu prodlení spotřebitele trvajícího alespoň 3 měsíce.

10. Z kopie občanského a řidičského průkazu žalované byly zjištěny její osobní údaje, které souhlasí s údaji uvedenými ve smlouvě.

11. Z detailu transakce bylo zjištěno, že dne 31. 5. 2022 byla provedena platba ve výši 100 498,06 Kč ve prospěch bankovního účtu , právnická osoba, . č. , č. účtu, z účtu č. , č. účtu, .

12. Z pojistné smlouvy – Autopojištění NAMÍRU a ze záznamu z jednání s pojišťovnou ze dne 28. 5. 2022 bylo zjištěno, že si žalovaná sjednala pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a to jako provozovatel a vlastník osobního automobilu zn. , jméno FO, . Pojistná smlouva byla podepsána žalovanou a zástupcem společnosti , právnická osoba, .

13. Z odstoupení od smlouvy o úvěru ze dne 1. 11. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně z důvodu prodlení žalované se splácením úvěru odstoupila od úvěrové smlouvy s účinností ke dni doručení tohoto oznámení a současně vyzvala žalovanou k okamžitému zaplacení dlužné částky.

14. Z přehledu plateb z interního systému právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 103 513 Kč, na který žalovaná dosud nezaplatila ničeho.

15. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2023 včetně její přílohy č. , hodnota, , oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 12. 2023 a podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná právní předchůdkyní žalobkyně informována a zároveň byla vyzvána k uhrazení dlužné částky do 10 dnů po obdržení oznámení.

16. Z předžalobní výzvy ze dne 4. 6. 2024 spolu s podacím lístkem z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby upomínána, aby dlužnou částku zaplatila ve stanovené lhůtě.

17. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila totožnost žalované dle předloženého občanského a řidičského průkazu a dále identifikací na prodejně. Dne 31. 5. 2022 byla právní předchůdkyní žalobkyně provedena platba ve výši 100 498,06 Kč ve prospěch bankovního účtu , právnická osoba, . č. , č. účtu, za účelem financování nákupu osobního automobilu žalované. Na základě pojistné smlouvy uzavřené dne 28. 5. 2022 se společností , právnická osoba, . žalovaná jakožto vlastník a provozovatel osobního automobilu zn. , jméno FO, sjednala pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Z dlužné částky dosud žalovaná nezaplatila ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni a dne 4. 12. 2023 zaslala žalované oznámení o postoupení včetně výzvy k úhradě dlužné částky do 10 dnů po obdržení oznámení. Před podáním žaloby byla žalovaná opětovně marně upomínána, aby dlužnou částku ve stanovené lhůtě zaplatila.

18. Pokud však žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní předchůdkyně s žalovanou uzavřela dne 31. 5. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 103 513 Kč za účelem zafinancování automobilu zn. , jméno FO, od , právnická osoba, ., jehož kupní cena činí 100 498 Kč, a tím, že 3 % z této částky činí poplatek za sjednání úvěru, přičemž úvěr měl být splácen v 60 měsíčních splátkách po 2 837 Kč s úrokovou sazbou 21,63 % ročně, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k dohodě, na základě níž by se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku ve výši 103 513 Kč. Nebyl prokázán obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložené listině, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceném na předložených listinách. Skutečnost, že některé k důkazu předložené listiny obsahují osobní údaje žalované, není dostatečnou evidencí jejího projevu vůle.

19. Soud při jednání poučil žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru v tvrzeném rozsahu právního jednání. Žalobkyně požádala o poskytnutí lhůty k doplnění tvrzení a označení důkazů, přičemž návrh na poskytnutí lhůty byl soudem s ohledem na skutečnost, že žalobkyně byla k doplnění shora uvedených skutečností vyzvána již usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , zamítnut.

20. Jde-li o návrhy žalobkyně na provedení dokazování výslechem svědkyně , jméno FO, , výpisem z bankovního účtu žalované, ověřovací SMS zprávou odeslanou právní předchůdkyní žalobkyně na mobilní číslo žalované , tel. číslo, s náhodně vygenerovaným kódem, emailovou zprávou odeslanou žalované obsahující potvrzení o schválení smlouvy č. , hodnota, a odkazem pro stažení uzavřené elektronicky podepsané smlouvy, otisk evidence průběhu kontraktačního procesu ke smlouvě č. , hodnota, z elektronického systému právní předchůdkyně žalobkyně, tyto soud zamítl, neboť by jejich provedení v kontextu všech již provedených důkazů bylo nadbytečné. Důkazní návrhy nesměřují k prokázání tvrzeného rozsahu právního jednání.

21. Věc byla posouzena podle právních předpisů platných v době uskutečnění právního jednání, tedy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

22. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

23. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

25. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

26. Podle § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

27. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

29. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru, a to o žalobkyní tvrzeném obsahu. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina nazvaná jako smlouva o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, vlastnoruční ani elektronický podpis žalované neobsahovala. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z. pak vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o. z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. , právnická osoba, , jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpis vytvořený kvalifikovaným prostředkem). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis, jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. V tomto směru soud odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, , kde se uvádí: „Při písemném právním jednání podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. nelze (vlastnoruční) podpis jednající osoby nahradit v elektronické podobě jakýmkoli elektronickým podpisem, ale jen takovým elektronickým podpisem jednající osoby, který je alespoň zaručený a navíc je založen na kvalifikovaném certifikátu, zejména uznávaným nebo kvalifikovaným elektronickým podpisem. Písemná forma právního jednání učiněného elektronickými prostředky v elektronickém systému není ve smyslu ustanovení § 562 odst. 1 a 2 o. z. zachována, jestliže byly místo dostatečně důvěryhodného elektronického podpisu (§ 561 odst. 1 o. z.) použity elektronické prostředky takových vlastností, které v době, kdy je právní jednání činěno, neumožňují zachycení obsahu právního jednání a určení osoby, která toto jednání činí (jednající osoby), se značnou úrovní důvěry. Určení obsahu právního jednání a jednající osoby musí být možné s dostatečnou spolehlivostí již na základě použitých elektronických prostředků, nikoli až z následných jiných okolností (faktické chování, nesporné tvrzení apod.).“30. Soud má za prokázané, že žalobkyně s žalovanou vzájemně jednaly, že si žalovaná zřídila u žalobkyně klientský účet, že požádala o úvěr, a že jí byl zaslán návrh smlouvy o úvěru. Rovněž soud nemá na základě předložených a provedených důkazů pochybnost o tom, že žalobkyně zaslala žalované SMS kód k potvrzení přijetí návrhu úvěrové smlouvy, avšak nemá již prokázáno, že žalovaná zaslaným kódem podepsala právě smlouvu předloženou žalobkyní. Samotná úvěrová smlouva v elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument - neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k němu byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis (a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis ve smyslu ustanovení článku 26 eIDAS). Je-li do textu písemnosti pojat údaj o tom, kdy k podpisu mělo dojít, nejde o podpis, ale výlučně o grafický odraz nějakého tvrzení, nikoliv data připojená k jiným datům umožňujícím ověřit, že po jejich připojení již dokument nedoznal žádné změny. Soud proto dospěl k závěru, že nebyl prokázán obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložené listině, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceném na předložených listinách.

31. I pokud by soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru v tvrzeném rozsahu, pak by musel uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně a nesprávně zkoumala úvěruschopnost žalované stran jejích příjmů a výdajů. Žalovaná podle smlouvy vystupovala jako spotřebitel a právní předchůdkyně žalobkyně byla poskytovatelkou podle 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 o. z.) měla poskytnout spotřebitelský úvěr. Je tedy na místě aplikovat i příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, , , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ,, Anonymizováno, a dále např. rozsudek Krajského , spisová značka, soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , s jejichž závěry se soud plně ztotožňuje a odkazuje na ně).

32. Povinností věřitele je, aby mimo jiné analyzoval spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr a informacím o jeho konkrétních příjmech ze zaměstnanecké či jiné činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, jakož i o dalších pravidelných výdajích spotřebitele (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Ve vztahu k posuzování úvěruschopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr žalobkyně uvedla, že příjem žalované ověřila z jejího bankovního účtu, nicméně žádné konkrétní listiny v tomto směru nedoložila ani neuvedla, jaké konkrétní příjmy (v jaké výši, k jakému datu, za jaké období) z bankovního účtu žalované zjistila. Pokud se mělo, jak žalobkyně uvedla, jednat o příjem ze zaměstnání, nebyla doložena pracovní smlouva, ze které by mohlo být zjištěno, zda lze s příjmem ze mzdy počítat i do budoucna či zda byl pracovní poměr uzavřen na dobu určitou. Ze zprávy o posuzování úvěruschopnosti se dále podává (je zaškrtnuta kolonka), že žalovaná má vedle svého zaměstnání příjem ze starobního nebo jiného důchodu, nicméně nebylo uvedeno, o jaký typ důchodu se jedná, v jaké výši a ani tato skutečnost nebyla žalobkyní doložena. Ohledně výdajů žalované žalobkyně tvrdila, že tyto činí celkem , částka, měsíčně a zahrnují mj. i splátky půjčky a výživné, částka na bydlení pak činí , částka, měsíčně. Navzdory těmto tvrzením žalobkyně je v předložené zprávě o posouzení úvěruschopnosti uvedeno, že další výdaje zahrnující mimo jiné i výživné činí , částka, . Rovněž částka , částka, měsíčně na nájemní bydlení je zcela neadekvátní v poměru k běžným nákladům na bydlení v daném místě a čase, spolunájem (jak žalobkyně ve svém podání naznačuje) přitom nikdy tvrzen nebyl. Není přitom patrné, zda právní předchůdkyně výši nákladů žalované ověřovala např. z nájemní smlouvy, případně z bankovního účtu žalované, neboť nebylo doloženo, že by tyto listiny měla právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru žalované v dispozici. Pouze v obecné rovině zůstává rovněž tvrzení žalobkyně, že její právní předchůdkyně čerpala informace z veřejných registrů, zejm. SOLUS, NRKI, ISIR, CEE, neboť žádné z výstupů z těchto databází k žalobě připojeny nebyly.

33. S ohledem na výše uvedené tedy nelze než konstatovat, že pro případ, že by soud měl za prokázané uzavření smlouvy o úvěru v tvrzeném rozsahu, nemohl by dojít k jinému závěru, než že žalobkyně schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr neposoudila s náležitou odbornou péčí, což způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy. Neplatnost právního jednání pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních. Nad rámec uvedeného soud dodává, že žalobkyní prezentované závěry plynoucí z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, je nutno vykládat v kontextu specifických okolností, za kterých bylo rozhodnutí vydáno, kdy byl úvěr zcela splněn. Nadto jsou tyto závěry již překonány nejnovější judikaturou Soudního dvora Evropské unie, když Soudní dvůr EU ve svém rozhodnutí ze dne , datum, spis. zn. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, (jehož předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce) uzavřel, že Směrnice Parlamentu a Rady , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , o smlouvách a spotřebitelském úvěru, musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky, neboť cílem směrnice je nejen chránit spotřebitele před takovými riziky, ale také to, aby věřitelé jednali zodpovědně a úvěry nebyly poskytovány spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Na základě shora prezentované judikatury Evropského soudního dvora je zřejmé, že již pouhý závěr soudu o tom, že poskytovatel úvěru řádně nezkoumal úvěruschopnost dlužníka, vede k neplatnosti sjednané spotřebitelské smlouvy o úvěru.

34. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bez právního důvodu prostředky na koupi osobního automobilu ve výši jeho kupní ceny v částce 100 498,06 Kč, která byla vyplacena za žalovanou přímo na účet obchodníka, přičemž žalovaná dosud na dlužnou částku ničeho neuhradila. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka v souladu v § 1879 o. z. postoupena, co do částky 100 498,06 Kč bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od 19. 12. 2023, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena, Anonymizováno, (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně žalované odeslala dne 4. 12. 2023 s lhůtou k plnění 10 dnů ode dne obdržení výzvy. Domněnka doby dojití v případě poštovních zásilek je v § 573 o. z. stanovena na třetí pracovní den po odeslání. Výzva byla dle zákonné domněnky doručena žalované dne 7. 12. 2023 a od 8. 12. 2023 běžela desetidenní lhůta k zaplacení dluhu. Splatnost nastala dne 18. 12. 2023 a ode dne následujícího je tak žalovaná v prodlení.

35. Ze shora uvedených důvodů tedy soud žalobě vyhověl v rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala zaplacení částky 100 498,06 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 19. 12. 2023 do zaplacení. Výše úroku je dána dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbývající části nároku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 672,46 Kč, přičemž tato částka představuje 28 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64 % a úspěchu žalované v rozsahu 36 %). Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 894 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 157 869,50 Kč sestávající z částky 7 420 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 7 420 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 7 420 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 7 420 Kč za účast na jednání dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 880 Kč ve výši 6 484,80 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal požadovanou náhradu nákladů za dva úkony právní služby spočívající v podání ve věci samé ze dne 9. 10. 2024 (doručené soudu dne 14. 10. 2024) a ze dne 11. 9. 2024 (doručené soudu dne 17. 9. 2024), neboť se jednalo o opravu a doplnění žalobních tvrzení, která měla být perfektní primárně již v době podání žaloby.

37. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.