221 C 112/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného doručovací adresa: Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení částky 45 629,07 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 150,31 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z této částky ve výši 15 % ročně od 31. 10. 2023 do zaplacení a částku 30 678,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z této částky ve výši 14,75 % ročně od 3. 4. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 8 800 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 031,91 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že s žalovaným dne 10. 5. 2023 uzavřela smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny, na základě které žalovanému do odběrného místa na adrese , adresa, , dodávala elektřinu pro potřeby domácnosti a žalovaný na tomto odběrném místě elektřinu odebíral. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 15 měsíců od 24. 5. 2023. Smluvní strany si dohodly, že cena elektřiny bude určena ceníkem žalobkyně platným pro dané fakturační období a splatnost vyúčtování bude stanovena ve faktuře. Dále si ve smlouvě ujednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní. V souladu s uvedeným žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 200 Kč za prodlení se zaplacením záloh za měsíce červenec a srpen , Anonymizováno, . Dne 9. 10. 2023 žalobkyně dále vyúčtovala žalovanému fakturou s variabilním symbolem , var. symbol, částku 6 150,31 Kč splatnou dne 30. 10. 2023, která představuje cenu odebrané elektřiny ve výši 8 450,31 Kč a smluvní pokutu ve výši 200 Kč po odečtení zaplacených záloh ve výši 2 500 Kč. Žalovaný se dne 8. 1. 2024 v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, zaplatit svůj dluh v , Anonymizováno, , Anonymizováno, pod ztrátou výhody splátek. Žalobkyně dále po žalovaném požaduje zaplacení částky 30 678,76 Kč za celkový objem odebrané elektřiny v období od 24. 5. 2023 do 26. 9. 2023 na základě opravného daňového dokladu s variabilním symbolem , var. symbol, ze dne 12. 3. 2024 a zaplacení částky 8 800 Kč z titulu smluvní pokuty. Žalobkyně přitom uvedla, že pro smlouvy na dobu určitou je se zákazníkem vždy sjednán produkt garantující určitou cenu elektřiny po celou dobu trvání smlouvy, zákazník tak získá nejen jistotu neměnné ceny, ale i nižší cenu produktu. Žalobkyně pak proti těmto benefitům utvrzuje závazek zákazníka spočívající v řádném plnění smlouvy po sjednanou dobu smluvní pokutou, která současně představuje paušalizovanou náhradu škody žalobkyně, která může vzniknout neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny, protože žalobkyně u smluv na dobu určitou nakupuje elektřinu předem pro celou dobu trvání smlouvy. Smluvní strany si sjednaly pro případ, kdy zákazník opakovaně poruší kteroukoliv platební povinnost ze smlouvy, smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 800 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy. Žalovaný neplnil své platební povinnosti ze smlouvy, když neuhradil zálohu za měsíce červenec a srpen 2023. Žalobkyně dne 26. 9. 2023 v souladu s energetickým zákonem z důvodu porušení platebních povinností ukončila dodávku elektřiny, na což byl žalovaný předem upozorněn. Následně žalobkyně přípisem ze dne 9. 10. 2023 odstoupila od smlouvy a žalovanému vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 8 800 Kč, a to fakturou s variabilním symbolem , var. symbol, ze dne 26. 9. 2023. Smluvní pokutu žalobkyně požaduje za období od 26. 9. 2023 do 24. 8. 2024, tedy za 11 měsíců po 800 Kč. Na toto vyúčtování nebyla provedena žádná úhrada. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 10. 6. 2024, ani poté však žalovaný ničeho nezaplatil.

2. Žalovaný uvedl, že měl s žalobkyní splátkový kalendář, který přestal platit, protože , Anonymizováno, od , Anonymizováno, . Nyní je zpět u , Anonymizováno, . Je evidovaný na úřadu práce a hledá si práci.

3. Ve věci soud provedl dokazování, v rámci něhož zjistil následující skutečnosti.

4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 10. 5. 2023 včetně obchodních podmínek, ceníku elektřiny, informace pro zákazníka, plné moci a plánu záloh soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný s účinností od 30. 5. 2023 uzavřeli smlouvu o dodávkách elektřiny do odběrného místa , adresa, , na dobu určitou 15 měsíců s automatickou prolongací, a to v kategorii Domácnost. Žalobkyně se smlouvou zavázala dodávat žalovanému coby zákazníkovi elektřinu, žalovaný se zavázal hradit pravidelnou měsíční zálohu ve výši 2 500 Kč a spotřebovanou elektřinu na základě žalobkyní vystavených faktur. Strany si sjednaly pro případ prodlení žalovaného s jakoukoliv platbou přesahující 10 dní smluvní pokutu ve výši 100 Kč. Dále byla ujednána smluvní pokuta, kdy mimo jiné z důvodu opakovaného porušení platebních povinností ze strany žalovaného je žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu určenou jako násobek částky 800 Kč a počtu kalendářních měsíců následujících po dni ukončení dodávky do konce sjednané doby trvání smlouvy. Žalovaný zmocnil žalobkyni k veškerým jednáním souvisejícím se změnou dodavatele.

5. Z vyúčtování dodávky elektřiny vystaveného dne 9. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému s variabilním symbolem , var. symbol, spotřebu elektřiny včetně daně za období od 24. 5. 2023 do 26. 9. 2023 v celkové hodnotě 6 150,31 Kč se splatností 30. 10. 2023. Dne 12. 3. 2024 bylo vystaveno opravné vyúčtování dodávky elektřiny s variabilním symbolem , var. symbol, na částku 30 678,76 Kč splatnou dne 2. 4. 2024.

6. Z vyúčtování smluvní pokuty vystaveného dne 26. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalovanému byla pod variabilním symbolem , var. symbol, vyúčtována smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy ve výši 8 800 Kč se splatností dne 6. 10. 2023.

7. Z potvrzení o uzavření dohody o splátkách dluhu č. , hodnota, ze dne 8. 1. 2024 bylo zjištěno, že na základě žádosti žalovaného byla mezi účastníky telefonicky uzavřena dohoda o splátkách dluhu, v rámci které žalovaný prohlásil, že uznává svůj dluh ve výši 8 800 Kč a ve výši 6 150,31 Kč co do důvodu a výše, a zavázal se jej uhradit v 6 splátkách.

8. Z oznámení o zahájení realizace přerušení dodávky, oznámení o přerušení dodávky a podacího archu ze dne 28. 8. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení dlužné částky za elektřinu, přičemž ho upozornila na možnost přerušení dodávky elektřiny a ukončení smlouvy. Oznámení o přerušení dodávky žalobkyně zaslala na adresu žalovaného dne 28. 8. 2023. Z odstoupení od smlouvy ze dne 9. 10. 2023 a podacího archu ze dne 11. 10. 2023 bylo zjištěno, že jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil, žalobkyně od výše uvedené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny odstoupila. Odstoupení od smlouvy žalobkyně zaslala na adresu žalovaného dne 11. 10. 2023.

9. Z předžalobní upomínky ze dne 10. 6. 2024 včetně poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby o zaplacení dlužné částky upomínán, výzva byla žalovanému odeslána dne 12. 6. 2024.

10. Soud na základě výše uvedených zjištění učinil následující skutkový závěr. Žalobkyně a žalovaný dne 10. 5. 2023 podepsali smlouvu na dodávku, na základě které žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu, za jejíž dodávku v uvedeném období žalovaný v plném rozsahu nezaplatil. Stejně tak žalovaný nezaplatil ani smluvní pokutu za prodlení s platbou, která mu byla vyúčtována ve výši 200 Kč. Pro opakované prodlení s úhradou žalobkyně v říjnu 2023 odstoupila od smlouvy o dodávce elektřiny a vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši 8 800 Kč. Na základě žádosti žalovaného byla mezi účastníky dne 8. 1. 2024 uzavřena dohoda o splátkách dluhu, v rámci které žalovaný prohlásil, že uznává svůj dluh ve výši 8 800 Kč a ve výši 6 150,31 Kč co do důvodu a výše, a zavázal se jej uhradit v 6 splátkách. Žalovaný však dlužnou částku ani po výzvách žalobkyně neuhradil.

11. Soud právně posoudil věc tak, že mezi stranami byla uzavřena kupní smlouva (na dodávky elektřiny) podle ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), s přihlédnutím ke speciálním ustanovením energetického zákona. Tyto smlouvy jsou smlouvami spotřebitelskými ve smyslu ustanovení § 1810 o. z. a násl., kdy žalovaný je spotřebitelem jednajícím mimo rámec své podnikatelské činnosti či rámec samostatného výkonu svého povolání (§ 419 o. z.) a žalobkyně je podnikatelem vykonávajícím na vlastní účet a odpovědnost činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku (§ 420 o. z.). Jde současně o smlouvy uzavřené adhezním způsobem ve smyslu § 1798 o. z. a násl., kdy dle odst. 2 platí, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem, použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku.

12. Základní povinností kupujícího je uhrazení kupní ceny (§ 2118 o. z.). Žalovaný svou povinnost nesplnil, když za odebranou elektřinu neuhradil celkem částku 36 629,07 Kč. Stejně tak nesplnil svou povinnost, když neuhradil jednorázovou smluvní pokutu dle § 2048 a násl. o. z. ve výši 100 Kč za jednotlivý případ prodlení přesahující 10 dní, tj. v daném případě za prodlení s platbou za červenec 2023 a za , Anonymizováno, 2023 v celkové výši 200 Kč, kterou soud shledal jako přiměřenou utvrzení dluhu a naplňující v mezích dobrých mravů účel smluvní pokuty. Nárok žalobkyně na zaplacení částky v celkové výši 36 829,07 Kč tak soud shledal jako důvodný. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení.

13. Žalobkyně dále nárokovala smluvní pokutu ve výši 8 800 Kč za opakované porušení platebních povinností při dodávkách elektřiny. Soud dospěl k právnímu závěru, že tato pokuta byla sjednána v rozporu se zákonem a takto uplatněný nárok žalobkyně důvodný není.

14. Sjednaná smluvní pokuta za opakované porušení platebních povinnosti při dodávkách elektřiny ve smyslu § 1813 o. z. představuje v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalovaného coby spotřebitele, neboť jde o dvojí sankci za porušení téže povinnosti (za porušení platebních povinností je žalovaný rovněž sankcionován smluvní pokutou ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou přesahující 10 dnů). Ujednání o smluvní pokutě není vyváženo ve prospěch žalovaného obdobnou povinností žalobkyně, když smlouva o sdružených dodávkách elektřiny, která je smlouvou formulářovou, nikoliv individuálně sjednanou, žádnou z povinností žalobkyně obdobným způsobem neutvrzuje. Argumentovala-li pak žalobkyně vyvážením smluvní pokuty ve prospěch žalovaného (spotřebitele) nižší cenou elektřiny v případě smlouvy na dobu určitou s tím, že jde o ceny fixní, pokud by uvedené ceny pro žalobkyni nebyly ziskové, nedávalo by žádného smyslu, aby takové ceny nabízela. Byť v poslední době skutečně došlo k evidentnímu nárůstu cen energií, jde o podnikatelské riziko žalobkyně, které by nemělo být prostřednictvím smluvních pokut přenášeno na spotřebitele. Cenová politika žalobkyně nadto není předmětem tohoto řízení, žalovaný jako spotřebitel měl právo (které využil) tuto cenu akceptovat a stejně tak se rozhodnout pro uzavření smlouvy na dobu neurčitou či určitou, přičemž smlouva na dobu určitou je uzavírána formulářově s automatickým prodlužováním, a spotřebitel, tj. žalovaný, do tohoto ujednání nemá objektivně možnost zasáhnout (smlouva typu „take it or leave it“), čímž se rozdíl mezi dobou určitou a neurčitou nepochybně stírá.

15. Nadto je nutné k argumentaci žalobkyně dodat, že i dle výslovného textu vyúčtování (faktury) smluvní pokuty se jedná o smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy. Převažující funkcí takové pokuty je funkce sankční („sankce za předčasné ukončení smlouvy“). Jde tak o sjednání jakéhosi nerovnovážného „odstupného“ za předčasné ukončení smluvního vztahu (srovnej rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a další). V tomto směru je na žalovanou jakožto spotřebitele vyvíjen nepřiměřený tlak na dodržení sjednávané (a automaticky prolongované) doby trvání smluvního vztahu, přičemž v oblasti energetiky je takové ujednání v rozporu se zásadou ochrany slabší strany v právu (např. § 433 o. z.) a v rozporu s právem zákazníka na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny (§ 28 odst. 1 písm. e) energetického zákona). , právnická osoba, kontraktace totiž spotřebitel zajišťuje pro sebe zásadní službu potřebnou pro život a obchodník v tomto nesmí svého postavení zneužívat k nepřiměřeným podmínkám, které mají jednostranně zajišťovat jeho zisk. K tomuto ujednání tak nelze přihlížet (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a tam v odst. 36 odkazovaná rozhodnutí tohoto soudu, např. sp. zn. , spisová značka, či , spisová značka, ). K argumentaci žalobkyně stran funkce smluvní pokuty jako paušalizované náhrady škody soud pro úplnost konstatuje, že žalobkyně jednak srozumitelně, úplně a přezkoumatelně netvrdila, jaká konkrétní škoda (popř. z čeho) jí měla konkrétně porušením smlouvy ze strany žalovaného vzniknout, a jednak není možné nevidět, že smluvní pokuta nebyla sjednána za tzv. nulový odběr, nýbrž za „předčasné“ ukončení smlouvy, a musela-li žalobkyně nutně předem zajistit příslušnou kapacitu sítě, sama uvedla, že dodávky žalovanému ukončila, čímž mohla uvolnit kapacitu pro dalšího (nového) zákazníka. Odhlédnout nelze ani od skutečnosti, že žalobkyně je při své činnosti již ze samotné povahy této činnosti vystavena podnikatelskému riziku, které nelze – s ohledem na vše výše uvedené – nepřiměřeně přenášet na spotřebitele. Ztížená či objektivně horší důkazní situace žalobkyně v řízení o náhradu škody pak v žádném případě nemůže jít paušálně k tíži spotřebiteli, tj. slabší smluvní straně, tím spíše v situaci, kdy tvrzená případná škoda byla specifikována pouze zcela obecnými tvrzeními (a sice že vyplývá z porušení smlouvy žalovaným).

16. Nad rámec výše uvedeného soud konstatuje, že smluvní pokuta byla sice sjednána přímo ve smlouvě, nicméně jde o ujednání nepřehledné, navíc zavazující spotřebitele k platbě opakovaně v různých výších za téže porušení smlouvy (prodlení s úhradou, resp. porušení platebních povinností, aniž by tyto povinnosti byly konkrétně specifikovány). Z uvedeného je pak zjevné, že žalobkyně využívá své silnější pozice při uzavírání spotřebitelské smlouvy a fakticky přistupuje ke dvojí sankci slabší smluvní strany za téže porušení smlouvy. Již jen v samotném znění smlouvy tak soud spatřuje ujednání, které v rozporu s požadavkem přiměřenosti zakládá významnou nerovnováhu povinností stran v neprospěch spotřebitele (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). V otázce smluvní pokuty žalobkyně za předčasné ukončení smlouvy je již ustálená judikatura Krajského soudu v Praze (viz shora citovaná rozhodnutí), se kterou se soud plně ztotožňuje. Na tom nic nemění ani doplněná tvrzení žalobkyně oproti jí již dříve podávaným žalobám v obdobných věcech, neboť podstata sjednané pokuty zůstává i přes drobné formulační změny stejná.

17. Pokud pak žalobkyně prostřednictvím svého zástupce při jednání namítala, že žalovaný výslovně uznal nárok žalobkyně na celou dlužnou částku včetně smluvní pokuty a takové uznání je platné, k tomu soud uvádí následující. Podle § 2053 o. z. platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Uznání dluhu je tedy jednostranným právním jednáním, pro které zákon stanovuje písemnou formu pod sankcí neplatnosti. V daném případě nejenže mělo být uznání dluhu žalovaného v postavení spotřebitele učiněno toliko telefonicky, ale nadto, a to především, je nutno za situace, kdy soud shledal ujednání o smluvní pokutě jako absolutně neplatné, nároky z takového ujednání považovat za neexistující a s případným prohlášením žalovaného o uznání dluhu tak účinky uznání dluhu podle § 2053 o. z. nelze spojovat (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ).

18. Na základě uvedeného tak soud žalobu co do částky 8 800 Kč představující smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy zamítnul.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 031,91 Kč, přičemž tato částka představuje 61,40 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80,70 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 19,30 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 282 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 629,07 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. z částky 500 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 940 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 10. 2024 náhrada 793,02 Kč za 100 ujetých km (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při kombinované spotřebě 6,1 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t., náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 233,02 Kč ve výši 1 308,93 Kč. Postup podle § 14b a. t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.

20. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.