221 C 140/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím, <b>I. Řízení se co do kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a co do smluvní pokuty ve výši [částka] zastavuje.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a co do částky [částka] zamítá.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne [datum] uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalované v hotovosti finanční prostředky ve výši [částka]. Poskytnuté finanční prostředky se žalovaná zavázala vrátit do [datum]. Dále žalovaná dne [datum] požádala o navýšení jistiny úvěru o [částka], dne [datum] o navýšení o [částka] a dne [datum] o navýšení o [částka]. Dne [datum] se pak žalovaná zavázala splatit celkem částku [částka] do [datum]. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, čímž jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Smlouvou o postoupení ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná tak dluží na nesplacené jistině [částka], na smluvní pokutě částku [částka], na úroku [částka], na nákladech na upomínání [částka] a na účelně vynaložených nákladech [částka]. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalované náhledem do insolvenčního rejstříku, Bankovního registru klientských informací a Nebankovního registru klientských informací.

2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky [částka] představující požadovaný úrok a smluvní pokutu. V tomto rozsahu tak soud řízení zastavil, což obráží výrok I (§ 96 odst. 1, 3, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /).

3. Žalobkyně i její právní zástupce se z jednání u soudu omluvili. Žalovaná se na jednání bez omluvy nedostavila. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

4. Ze smlouvy o úvěru, obchodních podmínek a formuláře pro standardní informace bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované v hotovosti vyplacena částka [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit do 30 dnů od jeho poskytnutí a zaplatit úrok 279,83 % ročně. Pro případ prodlení žalované byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za každý den prodlení a poplatek za písemnou upomínku ve výši [částka].

5. Z listin nazvaných jako smlouva o úvěru ze dne [datum], [datum] a [datum] bylo zjištěno, že ve smlouvách na straně úvěrující vystupuje společnost [právnická osoba] na straně úvěrované pak žalovaná. Na listinách není připojen podpis právního předchůdce žalobkyně ani žalované. Právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované dne [datum] další úvěr ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka]. Žalovaná se pak měla zavázat vrátit úvěr v celkové výši [částka] navýšený o úrok [částka] do [datum]. Pro případ prodlení se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny.

6. Z výpisu z účtu žalované a zprávy banky bylo zjištěno, že dne [datum] byla na účet žalované připsána částka [částka], dne [datum] částka 5 500 a dne [datum] částka [částka].

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována a zároveň byla vyzvána k plnění.

8. Z předžalobní výzvy, upomínek a podacích archů bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby opakovaně upomínána o zaplacení. Ze žalobkyní předložených důkazů zároveň nevyplynulo, že by žalobkyně u žalované ověřovala s odbornou péčí schopnost spotřebitele úvěr splácet.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

12. Podle § 110 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

13. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

14. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

15. Dle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

17. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr tak neunesla.

18. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu o úvěr ze dne [datum] jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

19. Ohledně smlouvy o úvěru ze dne [datum], [datum] a [datum] dospěl soud k závěru, že tyto listiny vlastnoruční podpis žalované neobsahovaly, neobsahovaly však ani podpis elektronický. V daném případě pak nelze vůbec uvažovat nad tím, že by podpis na smlouvě mohl být nahrazen mechanickými prostředky, neboť se jednalo o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy je požadavek písemné formy smlouvy zakotven zákonem jako důležitý prvek ochrany spotřebitele.

20. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z., vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému prováděla systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření dodatků smlouvy o úvěru tak nebylo v řízení prokázáno.

21. Žalovaná však od právního předchůdce žalobkyně převzala částku ve výši [částka], přičemž mu dosud nevrátila ničeho. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena podle § [číslo] o.z,. co do částky [částka] bezdůvodně obohatila a je tak povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 75 % z jejich celkové výše, když soud zohlednil částečné zastavení řízení zaviněné žalobkyní (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 87,5 % a úspěchu žalované v rozsahu 12,5 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].