221 C 144/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše v měsíčních splátkách po [částka] počínaje dnem následujícím po právní moci rozsudku vždy do každého 25. dne v měsíci.</b> <b>II. Žaloba se co do částky [částka], zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to v měsíčních splátkách po [částka] počínaje dnem následujícím po právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně vždy do každého 25. dne v měsíci.</b> 1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že podle uzavřené smlouvy odebírala žalovaná elektřinu, za realizovanou spotřebu elektřiny nezaplatila a nezaplatila ani smluvní pokuty za prodlení se zaplacením záloh a poplatek za dohodu o splátkách dluhu. Dále si strany sjednaly, že pro případ předčasného ukončení smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny má žalovaná povinnost zaplatit smluvní pokutu [částka] za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce trvání smlouvy. Smlouva o dodávce elektřiny byla ukončena ke dni [datum] a žalované tak byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši [částka] představující smluvní pokutu [částka] za každý z 21 měsíců (od srpna 2020 do května 2022), když po tuto dobu měla smlouva trvat. Smlouva se žalovanou byla uzavřena na dobu určitou a žalovaná získala výhodnější cenu energie. Smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy zajišťuje dodržování závazku po sjednanou dobu. V případě, kdy doba trvání smlouvy není dodržena, představuje smluvní pokuta paušalizovanou náhradu škody, která žalobkyni vznikla či mohla vzniknout. Smluvní vztah byl se žalovanou ukončen pro opakované porušení platebních povinností.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že má zájem uhradit cenu spotřebované elektřiny, smluvní pokutu však nikoliv. Žalovaná je zaměstnána na poloviční úvazek s čistým měsíčním příjmem [částka] a pobírá dávky hmotné nouzi ve výši [částka] měsíčně. Na bydlení žalovaná měsíčně vydá částku přes [částka]. Žalovaná bydlí s nezletilým synem, na kterého pobírá přídavky ve výši [částka] měsíčně. Majetek žalované je postižen 3 nebo 4 exekucemi, přičemž aktuálně nejsou z důvodu nízkého příjmu žalovaného prováděny srážky ze mzdy. Cenu spotřebované elektřiny je žalovaná schopna uhradit formou měsíčních splátek maximálně ve výši [částka].

3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], informací pro zákazníka, plánu záloh, plné moci a obchodních podmínek soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná s účinností od [datum] uzavřely smlouvu o dodávkách elektřiny do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] na dobu určitou 30 měsíců s automatickou prolongací, a to v kategorii [anonymizováno]. Žalobkyně se smlouvou zavázala dodávat žalované coby zákazníkovi elektřinu, žalovaná se zavázala hradit pravidelnou měsíční zálohu ve výši [částka] a spotřebovanou elektřinu na základě žalobkyní vystavených faktur. Strany si sjednaly pro případ prodlení žalované s jakoukoliv platbou delšího než 10 dní smluvní pokutu ve výši [částka]. Dále byla ujednána smluvní pokuta, kdy mimo jiné v případě, že žalobkyně odstoupí od smlouvy z důvodu opakovaného porušení platebních povinností souvisejících s dodávkami ze strany zákazníka (žalované), má dle uzavřené smlouvy zákazník v kategorii [anonymizováno] uhradit smluvní pokutu [částka] za každý kalendářní měsíc neodebírání elektřiny do konce sjednané doby trvání smlouvy.

4. Z faktury ze dne [datum] a z faktury ze dne [datum] bylo zjištěno, žalobkyně vyúčtovala žalované, po zohlednění zaplacených záloh, spotřebu elektřiny za období od [datum] do [datum] v celkové hodnotě [částka]. Dále byla žalované vyúčtována i smluvní pokuta za prodlení se zaplacením záloh. Splatnost faktury nastala [datum].

5. Fakturou ze dne [datum] byla žalované vyúčtována smluvní pokuta [částka] za prodlení s platbou shora uvedeného faktury.

6. Z vyúčtování smluvní pokuty bylo zjištěno, že žalované byla vyúčtována smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ve výši [částka].

7. Z oznámení o zahájení realizace přerušení dodávky, oznámení o přerušení dodávky, odstoupení od smlouvy a podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně nejprve upomínala žalovanou o zaplacení, poté žalovanou upozornila na možnost přerušení dodávky elektřiny z důvodu prodlení žalované a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu, následně s účinností dnem doručení odstoupení od smlouvy žalované odstoupila od výše uvedené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny.

8. Z předložených ceníků vyplývá, že byl sjednán poplatek za sjednání dohody o splátkách ve výši [částka].

9. Z předžalobní upomínky s podací knihou bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby upomínána o zaplacení.

10. Soud na základě výše uvedených zjištění učinil následující skutkový závěr. Žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely kupní smlouvu na dodávku elektřiny. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně dodávala žalované elektřinu, za jejichž dodávku v uvedeném období žalovaná v plném rozsahu nezaplatila. Stejně tak žalovaná nezaplatila ani smluvní pokuty za prodlení s platbou, které jí byly vyúčtovány. Pro opakované prodlení s úhradou žalobkyně vypověděla smlouvu o dodávce elektřiny a vyúčtovala žalované smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy.

11. Soud právně posoudil věc tak, že mezi stranami byly uzavřeny kupní smlouvy (na dodávky elektřiny) podle ustanovení § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“), s přihlédnutím ke speciálním ustanovením energetického zákona. Tato smlouva je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu ustanovení § 1810 o.z. a následujících, kdy žalovaná je spotřebitelem jednajícím mimo rámec své podnikatelské činnosti či rámec samostatného výkonu svého povolání (ust. § 419 o.z.) a žalobkyně podnikatelem vykonávajícím na vlastní účet a odpovědnost činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku (ust. § 420 o.z.). Jde současně o smlouvu uzavřenou adhezním způsobem ve smyslu ustanovení § 1798 o.z. a následujících, kdy dle odst. 2 platí, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem, použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku.

12. Základní povinností kupujícího je uhrazení kupní ceny (ust. § 2118 o.z.). Žalovaná svou povinnost nesplnila, když za odebranou elektřinu neuhradila celkem částku [částka]. Stejně tak nesplnila svou povinnost, když neuhradila 5 jednorázových smluvních pokut dle ust. § 2048 a násl. o.z. ve výši [částka] za jednotlivý případ prodlení přesahující 10 dní, které soud shledal jako přiměřené utvrzení dluhu, které naplňuje v mezích dobrých mravů účel smluvní pokuty. Rovněž žalovaná ani neuhradila sjednaný poplatek za sjednání dohody o splátkách.

13. Smluvní pokuta ve výši [částka] svou výší odpovídá smluvním ujednáním mezi žalovanou a žalobkyní, která tuto smluvní pokutu vyúčtovala jako [částka] za každý z 21 měsíců zbývajících do původně ujednaných 30 měsíců odběru elektřiny. Soud však dospěl k právnímu závěru, že tato pokuta byla sjednána v rozporu se zákonem a tento nárok není důvodný. Takto sjednaná smluvní pokuta ve smyslu § 1813 o. z. představuje v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalované coby spotřebitele, neboť je jednak sjednána v závislosti na projev vůle žalobkyně (realizaci práva odstoupit), a jednak toto ujednání není vyváženo ve prospěch žalované obdobnou povinností. Argumentovala-li žalobkyně vyvážením smluvní pokuty ve prospěch žalované (spotřebitele) nižší cenou elektřiny v případě smlouvy na dobu určitou, tak šlo o cenu nejprve nižší v řádu desetikorun, posléze o cca [částka] za 1 MWh, přičemž nebyly-li by uvedené ceny pro žalobkyni ziskové, nedávalo by žádného smyslu, aby takové ceny (navíc posléze razantně snížené) nabízela. Její cenová politika nadto není předmětem tohoto řízení, žalovaná jako spotřebitel měla právo (které využila) tuto cenu akceptovat a stejně tak se rozhodnout pro uzavření smlouvy na dobu neurčitou či určitou, přičemž smlouva na dobu určitou je uzavírána formulářově s automatickým prodlužováním, a spotřebitel, tj. žalovaná, do tohoto ujednání nemá objektivně možnost zasáhnout (smlouva typu„ take it or leave it“), čímž se rozdíl mezi dobou určitou a neurčitou nepochybně stírá. Ohledně předmětné smluvní pokuty tak ze strany žalobkyně jde o sjednání jakéhosi nerovnovážného„ odstupného“ za předčasné ukončení smluvního vztahu (srovnej rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2018, sp. zn. 103 Co 16/2018, či ze dne 12. 3. 2020, sp. zn. 27 Co 16/2020, a další). V tomto směru je na žalovanou jakožto spotřebitele vyvíjen nepřiměřený tlak na dodržení sjednávané (a automaticky prolongované) doby trvání smluvního vztahu, přičemž v oblasti energetiky je takové ujednání v rozporu se zásadou ochrany slabší strany v právu (např. § 433 o. z.) a v rozporu s právem zákazníka na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny (§ 28 odst. 1 písm. e) energetického zákona). V procesu kontraktace totiž spotřebitel zajišťuje pro sebe zásadní službu potřebnou pro život a obchodník v tomto nesmí svého postavení zneužívat k nepřiměřeným podmínkám, které mají jednostranně zajišťovat jeho zisk. K tomuto ujednání tak nelze přihlížet (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 13. 1. 2021, č. j. 21 Co 222/2020-58, a tam v odst. 36 odkazovaná rozhodnutí tohoto soudu, např. sp. zn. 21 Co 219/2020 či 27 Co 110/2020). K argumentaci žalobkyně stran funkce smluvní pokuty jako paušalizované náhrady škody soud pro úplnost konstatuje, že žalobkyně jednak srozumitelně, úplně a přezkoumatelně netvrdila, jaká konkrétní škoda (popř. z čeho) jí měla konkrétně porušením smlouvy ze strany žalovaného vzniknout, a jednak není možné nevidět, že smluvní pokuta nebyla sjednána za tzv. nulový odběr, nýbrž za„ předčasné“ ukončení smlouvy, a musela-li žalobkyně nutně předem zajistit příslušnou kapacitu sítě, sama uvedla, že dodávky žalované ukončila, čímž mohla uvolnit kapacitu pro dalšího (nového) zákazníka. Odhlédnout nelze ani od skutečnosti, že žalobkyně je při své činnosti již ze samotné povahy této činnosti vystavena podnikatelskému riziku, které nelze – s ohledem na vše výše uvedené – nepřiměřeně přenášet na spotřebitele. Ztížená či objektivně horší důkazní situace žalobkyně v řízení o náhradu škody pak v žádném případě nemůže jít paušálně k tíži spotřebiteli, tj. slabší smluvní straně, tím spíše v situaci, kdy tvrzená škoda byla specifikována pouze zcela obecnými tvrzeními (a sice že vyplývá z porušení smlouvy žalovanou), přičemž nebyla blíže určena ani k výzvě soudu na jednání.

14. Smluvní pokuta sice byla sjednána přímo ve smlouvě, v tomto směru však soud odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne ze dne 13. 1. 2021, č. j. 21 Co 222/2020-58, kde Krajský soud vyslovil závěr, byla-li smluvní pokuta sjednána takto:„ Zákazník je povinen bez zbytečného odkladu poskytnout innogy součinnost nezbytnou k zahájení dodávky na základě uzavřené Smlouvy, zejména nečinit právní ani jiná jednání bránící v plnění takového jejího závazku (vč. provedení změny dodavatele), vyjma těch, k nimž je oprávněn dle zákona. V případě porušení této povinnosti je Zákazník povinen zaplatit innogy pokutu, a to ve výši [částka] pro kat. [anonymizováno] a [částka] pro kat. Podnikatel. Stejnou pokutu je povinen uhradit Zákazník, který uvede innogy v omyl tím, že ukončí Smlouvu dohodou a v rozporu s deklarovaným důvodem pro její sjednání bude ve stejném OM pokračovat v odběru u jiného dodavatele, V případě, že Zákazník učiní bez souhlasu innogy jakýkoli právně relevantní projev vůle (bez ohledu na to, zda byl či nebyl určen a/nebo doručen innogy, zda se tak stalo opožděně, či zda trpěl vadami, a na to, jak a kým je Smlouva následně ukončena) směřující k předčasnému ukončení Smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo vedoucí k ukončení dodávky od innogy (v roli subjektu zúčtování u operátora trhu) probíhající na základě takové Smlouvy (za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručené oznámení o ukončení Smlouvy na dobu určitou ve sjednaném termínu; za takový projev vůle se naopak nepovažuje pouhý návrh na předčasné ukončení Smlouvy dohodou) a/nebo Zákazník opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost vyplývající ze Smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně dojde k jednostrannému ukončení Smlouvy ze strany innogy) a/nebo Zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, je innogy oprávněna účtovat Zákazníkovi pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé innogy neodebráním pro Zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši [částka] pro kat. Domácnost a [částka] pro kat. Podnikatel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od [anonymizováno] v důsledku výše uvedeného jednání Zákazníka do konce sjednané doby trvání Smlouvy (vč. příp. Prolongace). … Zákazník je povinen zaplatit innogy pokutu ve výši [částka] za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle této Smlouvy přesahující 10 dní. … Není-li shora stanoveno jinak, má innogy vedle práva na pokutu vyplývající z porušení povinnosti Zákazníka též právo na náhradu škody a úrok z prodlení vyplývající z porušení téže povinnosti. Případným odstoupením od Smlouvy nezaniká právo innogy na pokutu vzniklou porušením povinnosti Zákazníkem před takovým odstoupením.“, je zřejmé že ujednání o ní je nepřehledné, navíc zavazuje spotřebitele k platbě opakovaně v různých výších za téže porušení smlouvy (prodlení s úhradou). Z uvedeného je pak zjevné, že žalobkyně využívá své silnější pozice při uzavírání spotřebitelské smlouvy a fakticky přistupuje ke dvojí sankci slabší smluvní strany za téže porušení smlouvy. Již jen v samotném znění smlouvy tak soud spatřuje ujednání, které v rozporu s požadavkem přiměřenosti zakládá významnou nerovnováhu povinností stran v neprospěch spotřebitele.

15. V otázce smluvní pokuty žalobkyně za předčasné ukončení smlouvy je již ustálená judikatura Krajského soudu v Praze (viz shora citovaná rozhodnutí), se kterou se soud plně ztotožňuje. Na základě uvedeného tak soud zamítnul žalobu co do částky [částka] představující smluvní pokutu.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 36 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68 % a úspěchu žalované v rozsahu 32 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

17. Soud vyhověl v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s. ř. žádosti žalované o možnost splátek, když uvěřil tvrzení žalované, že její finanční situace jí nedovoluje zaplatit předmětnou částku, jakož i náklady řízení, jednorázově.