221 C 152/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 120 827,90 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 83 884 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 83 884 Kč od 1. 4. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 36 943,90 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 36 943,90 Kč od 11. 3. 2021 do zaplacení a z částky 120 827,90 Kč od 11. 3. 2021 do 31. 3. 2021 a co do úroku ve výši 10,99 % ročně z částky 120 827,90 Kč od 11. 3. 2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 18 964,79 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s poukazem na to, že žalobkyně a žalovaná uzavřely prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku 90 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 1 205 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne 15. 11. 2017. Strany si sjednaly úrok 10,99 % ročně a poplatek 1 400 Kč. Žalovaná celkem uhradila pouze 4 316 Kč, a jelikož se dostala do prodlení, žalobkyně úvěr ke dni 10. 3. 2021 zesplatnila. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalované prostřednictvím údajů poskytnutých žalovanou, lustrací v registrech a výpisy z účtu žalované.

2. Žalobkyně se z jednání u soudu omluvila. Žalovaná se na jednání bez omluvy nedostavila. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /).

3. Z listiny nazvané smlouva o hotovostním úvěru, včetně přílohy, splátkového kalendáře a úvěrových podmínek bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně úvěrujícího vystupuje žalobkyně, na straně úvěrovaného pak žalovaná. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr 90 000 Kč. Žalovaná se pak měla zavázat poskytnutou částku s úrokem 10,99 % ročně zaplatit 60 splátkami po 2 158 Kč. Dále byl sjednán poplatek 1 800 Kč. Pro případ prodlení žalované bylo sjednáno oprávnění žalobkyně úvěr zesplatnit. Listina není podepsaná žalovanou, na místě jejího podpisu je pouze číselný kód.

4. Z potvrzení a zprávy banky bylo prokázáno, že žalobkyně převedla dne 9. 1. 2018 na účet žalované částku 88 200 Kč.

5. Z výzvy před zesplatněním, ztráty výhody splátek a zesplatnění úvěru a historie zásilky vyplývá, že žalovaná byla upomínána o zaplacení, přičemž následně byl úvěr ke dni 25. 11. 2020 zesplatněn.

6. Z předžalobní výzvy a podacího archu bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby upomínána o zaplacení.

7. Z aktuálního stavu zesplatněného úvěru bylo zjištěno, že žalovaná celkem uhradila částku 4 316 Kč.

8. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory, potvrzení o příjmu a průjmu a výdajů domácnosti bylo zjištěno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy zjišťovala a ověřovala výši příjmu žalované.

9. Z fotokopie občanského průkazu a kopie cestovního pasu žalované nebyly zjištěny žádné další relevantní informace.

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

12. Podle § 110 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

13. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

14. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

15. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

16. Dle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina nazvaná jako smlouva o hotovostním úvěru vlastnoruční podpis žalované neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický.

18. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z., vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému prováděla systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku nebylo v řízení prokázáno.

19. Žalovaná však od žalobkyně převzala částku ve výši 88 200 Kč, přičemž jí dosud vrátila pouze 4 316 Kč. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky 83 884 Kč bezdůvodně obohatila a je tak povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 964,79 Kč, přičemž tato částka představuje 69 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 84,5 % a úspěchu žalované v rozsahu 15,5 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 834 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 120 827,90 Kč sestávající z částky 5 940 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5 940 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 5 940 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 720 Kč ve výši 3 931,20 Kč.