221 C 162/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 32 391 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 25. 5. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 7 391 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 391 Kč od 25. 5. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 25 000 Kč od 25. 5. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 32 391 Kč od 16. 12. 2023 do 24. 5. 2024, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 1 503,36 Kč.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 32 391 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, tj. společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným uzavřela dne 7. 4. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 300 Kč. Žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a čerpal úvěr v celkové výši 25 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 15. 12. 2023. Úvěr byl poskytnut prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , na které si žalovaný vybral parametry úvěru (výši a termín splatnosti) a vyplnil registrační formulář se svými osobními údaji včetně telefonního čísla a emailové adresy. Poté se žalovaný seznámil s obsahem a podmínkami konkrétní smlouvy o úvěru a potvrdil, že návrh smlouvy přečetl. Úvěruschopnost žalovaného byla vyhodnocena na základě tvrzení žalovaného o jeho příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a z úvěrové historie. Příslušnou dokumentací žalobkyně nedisponuje, nejsou jí však známy žádné okolnosti, které by mohly mít nepříznivý dopad na plnění dluhů a povinností žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr žalovanému vyplatila v období mezi 7. 4. 2023 a převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, s variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek a byl opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. Pohledávka byla smluvně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny ve výši 25 000 Kč, smluvního úroku ve výši 5 766 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 625 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 32 391 Kč od 16. 12. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“).

3. Soud provedl dokazování níže uvedenými listinami, z nichž zjistil tyto skutečnosti.

4. Z listiny nazvané smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 7. 4. 2023 bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně úvěrujícího (věřitele) vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně, na straně úvěrovaného (klienta) pak žalovaný. Dle textu listiny se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 20 300 Kč s úrokovou sazbou ve výši 279,83 % ročně a žalovaný se zavázal uhradit celkovou částku ve výši 24 969 Kč se splatností ke dni 7. 5. 2023, přičemž dobu splatnosti bylo možno za stanovených podmínek prodloužit. Na listině není připojen vlastnoruční podpis žalovaného, pouze se uvádí, že návrh smlouvy byl žalovaným potvrzen dne 7. 4. 2023 v 17:17 hod. kódem zaslaným na jeho emailovou adresu a telefonní číslo. Z listin nazvaných smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 14. 4. 2023, ze dne 18. 4. 2023 a ze dne 21. 4. 2023, měnících a doplňujících podmínky smlouvy o úvěru, bylo zjištěno, že dle textu těchto listin mělo dojít k navýšení úvěru postupně až na částku 25 000 Kč. Ani na těchto listinách není připojen vlastnoruční podpis žalovaného.

5. Z listin nazvaných dodatek ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, označených pod č. 5 až 9 bylo zjištěno, že obsahem dodatků mělo být prodloužení splatnosti poskytnutého úvěru až do 11. 11. 2023. Vlastnoruční podpis žalovaného ani jakýkoliv údaj o něm není na listinách připojen.

6. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 6. 11. 2024 bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaný a že na tento účet byla z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně připsána dne 7. 4. 2024 částka ve výši 20 300 Kč, dne 14. 4. 2023 částka ve výši 1 700 Kč, dne 15. 4. 2023 částka ve výši 1 200 Kč a dne 18. 4. 2023 částka ve výši 1 200 Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 včetně příloh a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 5. 2024 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován.

8. Z předžalobní výzvy ze dne 16. 5. 2024 a podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů.

9. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila na bankovní účet žalovaného postupně ve čtyřech platbách v období od 7. 4. 2023 do 18. 4. 2023 celkovou částku ve výši 25 000 Kč. Dne 16. 5. 2024 bylo žalovanému zasláno oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni a současně mu byla zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky ve lhůtě 3 dnů. Pokud však žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní předchůdkyně s žalovaným uzavřela dne 7. 4. 2023 smlouvu o úvěru ve znění přiložené listiny a následných dodatků, na základě které se žalovaný zavázal jistinu ve výši 25 000 Kč spolu s úrokem uhradit do 15. 12. 2023, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno. Z listiny ze dne 7. 4. 2023 označené jako „Smlouva o úvěru č. , hodnota, “ ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k dohodě, na základě níž by se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 25 000 Kč s poplatkem za sjednaných podmínek, jak žalovaná tvrdila, neboť na předložených listinách zcela absentují podpisy účastníků.

10. Věc byla posouzena podle právních předpisů platných v době uskutečnění právního jednání, tedy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, (dále jen „zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

13. Podle § 110 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednání o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

14. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

15. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

16. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

17. Podle § 7 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

18. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení eIDAS) se „elektronickým podpisem“ rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání.

19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní, respektive její právní předchůdkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina nazvaná jako smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 7. 4. 2023 (jakož i její dodatky) vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovaly ani podpis elektronický. Pro kvalitu písemné formy je nutné, aby použité elektronické prostředky, včetně elektronického podpisu, samy o sobě objektivně technicky umožňovaly trvalé zachycení obsahu smlouvy, a také, aby bylo možné (jednoznačné) určení jednající osoby, což je dáno právě jen zaručeným elektronickým podpisem, založeným (navíc) na kvalifikovaném certifikátu (vytvořeným pomocí prostředků pro bezpečné vytváření podpisu), resp. uznávaným elektronickým podpisem. Na podkladě žalobkyní předložených tvrzení a listin přitom nelze uzavřít, že by ze strany žalovaného (úvěrovaného) byla jeho elektronickým podpisem předložená smlouva o úvěru platně podepsána, neboť je opatřena za stranu úvěrovaného dle připojené doložky jen elektronickým kódem (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

23. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému.

24. Podle zákona o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS. Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, nelze za něj považovat pouhé uvedení jména a příjmení žalovaného a dodatku o verifikaci, které samo o sobě neumožňuje přesně identifikovat podepisující osobu. Z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Samotná smlouva o úvěru (listina) v elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument - neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k němu byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala elektronický podpis. Soud proto dospěl k závěru, že uzavření smlouvy s žalovaným a v tvrzeném rozsahu právního jednání nebylo prokázáno.

25. Břemeno tvrzení i důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejímž základě měl žalovaný žalobkyni plnit, tíží žalobkyni. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označila důkazy k prokázání tvrzení, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru právě s žalovaným a v tvrzeném rozsahu právního jednání. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

26. I pokud by však v řízení uzavření smlouvy o zápůjčce bylo prokázáno, soud by tuto smlouvu musel nutně posoudit jako absolutně neplatnou, neboť s ohledem na povahu smlouvy jako smlouvy spotřebitelské [žalovaný ve smlouvě vystupoval jako spotřebitel a právní předchůdkyně žalobkyně byla poskytovatelkou podle 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 o. z.) měla poskytnout spotřebitelský úvěr] by bylo na místě se v prvé řadě zabývat tím, zda žalobkyně ještě před tvrzeným uzavřením smlouvy o zápůjčce řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť dle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem i peněžitá zápůjčka. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně však soudu neposkytla žádná tvrzení ani důkazy o tom, jak konkrétní příjmy a výdaje žalovaného posuzovala. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, , , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a dále např. rozsudek , adresa, soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , s jejichž závěry se soud plně ztotožňuje a odkazuje na ně). Jak bylo uvedeno shora, soud měl v úmyslu žalobkyni při jednání ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzvat k doplnění tvrzení a označení důkazů, o tuto možnost však žalobkyně svou nepřítomností na jednání přišla. Žalobkyně tak rovněž neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní ke své povinnosti řádně a s náležitou odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet, což by v případě, že by bylo uzavření smlouvy prokázáno, způsobovalo její absolutní neplatnost.

27. V řízení však bylo prokázáno, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku ve výši 25 000 Kč, přičemž na dlužnou částku nezaplatil ničeho; žalovaný se tak na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena, co do částky 25 000 Kč bezdůvodně obohatil a je tak povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od 25. 5. 2024, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 16. 5. 2023, ve smyslu § 573 o. z. jí doručila žalovanému třetí pracovní den po odeslání a stanovila lhůtu k plnění do 3 dnů, tj. do 24. 5. 2024. Ode dne následujícího je tak žalovaný v prodlení.

28. Ze shora uvedených důvodů proto soud žalobě vyhověl v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 25. 5. 2024 do zaplacení. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbývající části nároku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 503,36 Kč, přičemž tato částka představuje 54 % z jejich celkové výše 2 784 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 77 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 23 %). Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 332 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 26 625 Kč (tj. žalovaná jistina včetně smluvní pokuty bez úroku coby příslušenství ve smyslu § 8 odst. 1 a. t.) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.

30. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.