221 C 168/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní titul Martinou Burešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , obec a číslo - část obce zastoupená advokátkou titul . jméno příjmení jméno . sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa , obec o zaplacení částka s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to z titulu nesplaceného úvěru. Žalobu odůvodnila tím, že na základě návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] a příslušných Všeobecných obchodních podmínek, poskytla žalované úvěr [částka], který se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit úrok 23,18 % ročně v 10 měsíčních splátkách po [částka]. Dále žalobkyně poskytla žalované revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce. Žalovaná vyčerpala peněžní prostředky ve výši [částka]. Revolvingový úvěr se žalovaná zavázala splatit a zaplatit úrok 23,76 % ročně pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z částky dlužné k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně však ve výši [částka]. Před uzavřením smlouvy posoudila žalobkyně úvěruschopnost žalované tak, že vycházela z údajů sdělených žalovanou, lustrací žalované v registru [příjmení], v interním blacklistu, databázi zaměstnavatelů ARES, katastru nemovitostí, centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalovaný svému závazku splácet poskytnutý úvěr řádně a včas nedostála. Žalobkyně je tak dále oprávněna požadovat smluvní pokutu 0,1 % denně ze splátky v prodlení a náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku. Žalobkyně v důsledku prodlení žalované se splácením úvěru od smlouvy o úvěru odstoupila s účinností ke dni [datum]. Žalovaná celkem uhradila [částka]. Dlužná částka je tvořena jistinou ve výši [částka], pojistným ve výši [částka], úrokem ve výši [částka], náhradou nákladů za vymáhací proces ve výši [částka] a smluvní pokutou za prodlení se splácením úvěru ve výši [částka].

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolána, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně se k jednání soudu dostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /).

3. Z listiny nazvané žádost/smlouva o revolvingovém úvěru, informací o zprostředkovateli spotřebitelského úvěru a všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně úvěrujícího vystupuje žalobkyně, na straně klienta žalovaná. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr na zboží ve výši [částka] a revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem [částka]. Žalovaný se měl zavázat úvěr na zboží splatit formou 10 pravidelných měsíčních splátek ve výši [částka] a revolvingový úvěr splácet splátkami ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně však [částka], a to spolu s úrokem ve výši 23,76 % ročně a měsíčním poplatkem. Dále si strany měly sjednat pojištění ve výši 5,99 % z měsíční splátky revolvingového úvěru a 4,99 % z měsíční splátky úvěru na zboží. Ve smlouvě je uveden přehled finančních důsledků nesplácení úvěru spočívajících v povinnosti platit náklady za upomínání [částka] za upomínku a dále je tam zakotvena povinnost zaplatit náhradu nákladů za vymáhání splatného závazku ve výši [částka] a smluvní pokuta 0,1 % denně z částky splátky v prodlení. Ve smlouvě je uveden příjem žalované ve výši [částka] a výdaje ve výši [částka] Smlouva není podepsaná žalovanou, místo pro její podpis je prázdné. Z výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaná od žalobkyně vyčerpala částku [částka]. Z výzev k zaplacení dluhu, odstoupení od smlouvy, emailů a poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně upomínala žalovanou o zaplacení.

4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

6. Podle § 110 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

7. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

8. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Dle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina nazvaná jako žádost/smlouva o revolvingovém úvěru neobsahovala vlastnoruční ani elektronický podpis žalované. Žalobkyně tak neprokázala uzavření smlouvy tvrzeného obsahu se žalovanou.

11. V případě prokázání uzavření smlouvy by tato smlouva byla absolutně neplatná, neboť žalobkyně neprokázala, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, a to zejména stran ověřování výdajů žalované, kde se žalobkyně spokojila s tvrzením žalované, že nemá vůbec žádné výdaje, což logicky není ani možné.

12. Žalovaná však od žalobkyně převzala částku ve výši [částka], přičemž dosud žalobkyni vrátila částku [částka], která však byla započtena i na jiné nároky než na jistinu. Jelikož však v případě bezdůvodného obohacení nelze bez aktivity žalované bez dalšího provést vzájemné zúčtování nároků, vycházel soud stran částky o níž se žalovaná obohatila z částky [částka], tedy částky, která dle tvrzení žalobkyně představuje nesplacenou jistinu (srovnej rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2020 č.j. 30 Co 141/2020-120). Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky [částka] bezdůvodně obohatila a je tak povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení od [datum], když žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění do [datum] a žalovaná je tak v prodlení právě od uvedeného data.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 68 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 84 % a úspěchu žalované v rozsahu 16 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 80 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,7 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].