221 C 182/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 24 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 21. 9. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 4 500 Kč, částky 1 450 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 3. 2024 do 20. 9. 2024, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 20 000 Kč od 21. 9. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 732,50 Kč.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 28. 11. 2023 uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalovanému poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání. K uzavření smlouvy došlo pomocí prostředků komunikace na dálku s tím, že nabídka na uzavření smlouvy byla učiněna žalovaným vyplněním žádosti o poskytnutí zápůjčky finančních prostředků a po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného byla tato nabídka schválena a potvrzena žalobkyní formou elektronické zprávy s unikátním číselným kódem, po jehož zadání do systému žalobkyně byly žalovanému finanční prostředky převedeny na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal splácet smluvní úrok v pravidelných měsíčních splátkách s tím, že zbytek celkové částky bude splatný nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný na úvěr neuhradil ničeho, došlo dne 29. 2. 2024 k zesplatnění úvěru. Vedle jistiny se žalobkyně domáhala zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 3. 2024 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 450 Kč. Žalobkyni dále vznikl nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z aktuální výše dlužné částky za období od 1. 3. 2024 do 11. 10. 2024, celkem 4 500 Kč. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, ačkoliv byl k tomu před podáním žaloby vyzván., právnická osoba, výzvě soudu žalobkyně stran kontraktačního procesu doplnila, že se žalovaný dne 31. 10. 2014 zaregistroval do klientské zóny na webových stránkách žalobkyně , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, a přes klientskou zónu požádal dne 28. 11. 2023 o úvěr tak, že vyplnil požadované údaje, udělil souhlas s podmínkami úvěru a potvrdil seznámení s formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Dále byl žalovaný vyzván, aby vložením čtyřmístného SMS kódu, který byl žalobkyní zaslán na mobilní telefon žalovaného, potvrdil souhlas se zněním smlouvy. Totožnost žalovaného byla ověřena na základě občanského a řidičského průkazu, a zároveň prostřednictvím aplikace , Anonymizováno, , přes kterou byl ověřen i bankovní účet žalovaného, na který byly finanční prostředky zaslány. Stran posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně doplnila, že úvěruschopnost byla posuzována na základě dat získaných prostřednictvím aplikace , Anonymizováno, , která poskytuje aktuální a přesné informace o finanční situaci klientů žalobkyně. Žalobkyně měla přístup k transakční historii, informacím o bankovním účtu, příjmech a výdajích žalovaného. Po vyhodnocení dat byly zjištěny příjmy žalovaného ve výši 32 000 Kč a jeho výdaje ve výši 20 000 Kč. Další informace byly ověřovány v dostupných databázích CRIF, SOLUS, TELCO SCORE, CEE, insolvenčního rejstříku a databáze neplatných OP.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a souhlasila s rozhodnutím bez její přítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“).

4. Soud v řízení provedl níže uvedené důkazy, z nichž zjistil tyto skutečnosti.

5. Z grafického popisu procesu uzavření smlouvy bylo zjištěno, že proces uzavírání smlouvy dle tvrzení žalobkyně vypadá tak, že se klient na webových stránkách žalobkyně nejprve zaregistruje pomocí svých osobních údajů a zaslaného SMS kódu, následně zadá parametry úvěru a klikne na tlačítko „odeslat žádost“. V další fázi potvrdí správnost osobních údajů jako je jméno, příjmení, rodné číslo, e-mail, počet členů domácnosti, typ zaměstnání a adresa. Následně odsouhlasí smluvní dokumentaci zaškrtnutím příslušných políček, pod kterými se konkrétní návrh smlouvy skrývá, a klikne na tlačítko „potvrdit“. Schopnost splácet úvěr je ověřena z bankovního účtu. Poté je na zadané telefonní číslo , tel. číslo, SMS kód, který má být vyplněn do příslušného pole na webových stránkách jako souhlas se smluvními podmínkami. Z přiložené časové osy plyne, že žalovaný potvrdil smluvní dokumentaci dne 28. 11. 2023 v 11:54:59 hod. a téhož dne v 11:56:22 hod. došlo k potvrzení SMS kódem. Kód , Anonymizováno, byl zaslán na telefonní číslo , tel. číslo, .

6. Z výpisu z běžného účtu identifikovaného dle IBAN , IBAN, za období od 6. 10. 2023 do 28. 11. 2023 v aplikaci , Anonymizováno, bylo zjištěno, že v měsíci říjnu 2023 (6. 10. – 31. 10. 2023) byly na účet žalovaného zaslány finanční prostředky od třetích osob ve výši 17 540 Kč a naopak výdaje z účtu činily 17 476 Kč, v období listopadu 2023 (1. 11. – 28. 11. 2023) pak byly na účet přijaty prostředky ve výši 6 834 Kč a vydány prostředky ve výši 6 898,30 Kč, aniž by bylo seznatelné, z jakého titulu byly prostředky na účet a z účtu posílány.

7. Z listiny nazvané smlouva o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že na listině je jako jedna strana smlouvy označena žalobkyně jakožto věřitel a na druhé straně je označen žalovaný jakožto klient. V listině je uvedeno, že se žalobkyně zavazuje žalovanému poskytnout peněžní prostředky do výše 20 000 Kč ve formě bezúčelového nezajištěného spotřebitelského úvěru na dobu neurčitou s úrokovou sazbou ve výši 40 % ročně s tím, že úvěru bude poskytnut dne 28. 11. 2023 z bankovního účtu žalobkyně č. na bankovní účet žalovaného , IBAN, s RPSN 5533 %. Žalovaný se zavázal splatit celkovou částku k úhradě tak, že úrok bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku za období od předcházejícího dne splatnosti a zbytek celkové částky splatí nejpozději ke dni skončení smlouvy. Pokud žalovaný nezaplatí jakoukoli ze splátek či neuhradí úvěr v termínu splatnosti, je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0.1 % denně z částky, s jejíž platbou je v prodlení.

8. Z kopie občanského a řidičského průkazu žalovaného byly zjištěny jeho osobní údaje, které souhlasí s údaji uvedenými ve smlouvě.

9. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že dne 28. 11. 2023 byla z bankovního účtu žalobkyně odeslána částka ve výši 20 000 Kč ve prospěch bankovního účtu č. , č. účtu, s variabilním symbolem , var. symbol, . Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 5. 12. 2024 bylo zjištěno, že jediným majitelem a disponentem uvedeného účtu je žalovaný a v rozhodném období je evidována příchozí platba ve výši 20 000 Kč.

10. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 29. 2. 2024 bylo zjištěno, že vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek vyplývajících ze smlouvy o úvěru došlo dne 29. 2. 2024 k zesplatnění úvěru.

11. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 9. 2024 spolu s podacím archem bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván, aby dlužnou částku zaplatil nejpozději do 7 dnů ode dne odeslání této výzvy. Výzva byla na adresu žalovaného odeslána poštou dne 13. 9. 2024.

12. Na základě provedeného dokazování má soud za to, že byly provedeny všechny nezbytné důkazy, které mohly přispět k objasnění skutečného stavu věci, a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně na bankovní účet žalovaného vyplatila částku ve výši 20 000 Kč. Úvěruschopnost žalovaného posuzovala z výpisu z jeho bankovního účtu. Dne 13. 9. 2024 byla žalovanému odeslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky nejpozději ve lhůtě 7 dnů ode dne odeslání výzvy. Pokud však žalobkyně v řízení tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 28. 11. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru ve znění přiložené listiny, na základě které se žalovaný zavázal uhradit jistinu ve výši 20 000 Kč spolu s úrokem ve výši 40 % ročně, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno. Z listiny označené jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru“ ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k dohodě, na základě níž by se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč s úrokem za sjednaných podmínek, jak žalobkyně tvrdila, neboť na předložených listinách zcela absentuje podpise žalovaného.

13. Věc byla posouzena podle právních předpisů platných v době uskutečnění právního jednání, tedy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, (dále jen „zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

14. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

17. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

18. Podle § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

19. Podle § 7 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

20. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení eIDAS) se „elektronickým podpisem“ rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání.

21. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina označená jako smlouva o spotřebitelském úvěru vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o. z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z. pak vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Podle zákona o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS. Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpis vytvořený kvalifikovaným prostředkem), tedy elektronický podpis, jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. V tomto směru soud odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, , kde se uvádí: „Při písemném právním jednání podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. nelze (vlastnoruční) podpis jednající osoby nahradit v elektronické podobě jakýmkoli elektronickým podpisem, ale jen takovým elektronickým podpisem jednající osoby, který je alespoň zaručený a navíc je založen na kvalifikovaném certifikátu, zejména uznávaným nebo kvalifikovaným elektronickým podpisem. Písemná forma právního jednání učiněného elektronickými prostředky v elektronickém systému není ve smyslu ustanovení § 562 odst. 1 a 2 o. z. zachována, jestliže byly místo dostatečně důvěryhodného elektronického podpisu (§ 561 odst. 1 o. z.) použity elektronické prostředky takových vlastností, které v době, kdy je právní jednání činěno, neumožňují zachycení obsahu právního jednání a určení osoby, která toto jednání činí (jednající osoby), se značnou úrovní důvěry. Určení obsahu právního jednání a jednající osoby musí být možné s dostatečnou spolehlivostí již na základě použitých elektronických prostředků, nikoli až z následných jiných okolností (faktické chování, nesporné tvrzení apod.).“24. Soud má za prokázané, že žalobkyně a žalovaný vzájemně jednali, že si žalovaný zřídil u žalobkyně klientský účet, že požádal o úvěr, a že mu byl vygenerován návrh smlouvy o úvěru, avšak nemá již prokázáno, že žalovaný zaslaným SMS kódem potvrdil právě smlouvu předloženou žalobkyní. Samotná úvěrová smlouva v elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument - neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k němu byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis (a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis ve smyslu ustanovení článku 26 eIDAS). Je-li do textu písemnosti pojat údaj o tom, kdy k podpisu mělo dojít, nejde o podpis, ale výlučně o grafický odraz nějakého tvrzení, nikoliv data připojená k jiným datům umožňující ověřit, že po jejich připojení již dokument nedoznal žádné změny. Soud proto dospěl k závěru, že nebyl prokázán obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalovaného na předložené listině, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceném na předložených listinách.

25. Břemeno tvrzení i důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejímž základě měl žalovaný žalobkyni plnit, tíží žalobkyni. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označila důkazy k prokázání tvrzení, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru právě s žalovaným a v tvrzeném rozsahu právního jednání. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

26. I pokud by však soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru v tvrzeném rozsahu, pak by musel uzavřít, že žalobkyně nedostatečně a nesprávně zkoumala úvěruschopnost žalovaného stran jeho příjmů a výdajů. Žalovaný by podle textu smlouvy vystupoval jako spotřebitel a jako poskytovatelka úvěru podle 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 o. z.) měla poskytnout spotřebitelský úvěr. Bylo by tedy na místě aplikovat i příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, , , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a dále např. rozsudek , adresa, soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , s jejichž závěry se soud plně ztotožňuje a odkazuje na ně).

27. Povinností věřitele je, aby mimo jiné analyzoval spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr a informacím o jeho konkrétních příjmech ze zaměstnanecké či jiné činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, jakož i o dalších pravidelných výdajích spotřebitele (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Ve vztahu k posuzování úvěruschopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr žalobkyně uvedla, že z bankovního účtu žalovaného zjistila jeho měsíční příjem ve výši 32 000 Kč a výdaje ve výši 20 000 Kč. Toto však z předloženého výpisu za období od 6. 10. 2023 do 28. 11. 2023 nevyplývá, naopak bylo zjištěno, že v měsíci říjnu 2023 (6. 10. – 31. 10. 2023) byly na účet žalovaného zaslány finanční prostředky od třetích osob ve výši 17 540 Kč a výdaje z účtu činily 17 476 Kč, v období listopadu 2023 (1. 11. – 28. 11. 2023) pak byly na účet přijaty prostředky ve výši 6 834 Kč a vydány prostředky ve výši 6 898,30 Kč. Není ani patrné, z jakého titulu byly příchozí platby na účet žalovaného činěny, zda se jedná o platby periodické či jednorázové a zda lze s takovým příjmem počítat i do budoucna. Z doložených listin nevyplývá a žalobkyně potažmo ani netvrdila, zda je žalovaný zaměstnán, zda podniká či má zajištěn jiný pravidelný příjem. Rovněž nic neuvedla ani k povaze jeho výdajů, zejm. kolik činí jeho náklady na bydlení, zda má ještě jiné závazky, které splácí, apod. Také je třeba uvažovat s tím, že ne všechny toky peněz musejí automaticky procházet přes bankovní účet žalovaného a jiné listiny si od něj žalobkyně nevyžádala. Pouze v obecné rovině zůstává rovněž tvrzení žalobkyně, že další informace byly ověřovány v dostupných databázích CRIF, SOLUS, TELCO SCORE, CEE, insolvenčního rejstříku a databáze neplatných OP, neboť žádné z výstupů z těchto databází k žalobě připojeny nebyly.

28. Nejvyšším soudem bylo opakovaně judikováno, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Lze pouze připomenout, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

29. S ohledem na výše uvedené tedy nelze než konstatovat, že pro případ, že by soud měl za prokázané uzavření smlouvy o úvěru v tvrzeném rozsahu, nemohl by dojít k jinému závěru, než že žalobkyně schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr neposoudila s náležitou odbornou péčí, což způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy. Neplatnost právního jednání pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních.

30. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému bez právního důvodu prostředky ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný dosud na dlužnou částku neuhradil ničeho. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky 20 000 Kč bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od 21. 9. 2024, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně žalovanému odeslala dne 13. 9. 2024 s lhůtou k plnění 7 dnů ode dne odeslání výzvy. Splatnost tak nastala dne 20. 9. 2023 a ode dne následujícího je žalovaný v prodlení.

31. Ze shora uvedených důvodů tedy soud žalobě vyhověl v rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala zaplacení částky 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 21. 9. 2024 do zaplacení. Výše úroku je dána dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbývající části nároku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 732,50 Kč, přičemž tato částka představuje 63 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81,5 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 18,5 %). Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 298 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, (dále jen „a. t.”), s ohledem na přechodné ustanovení v čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb., neboť honorované úkony právní služby byly učiněny před nabytím účinnosti této vyhlášky, z tarifní hodnoty ve výši 24 500 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu (např. , spisová značka, , , spisová značka, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ), jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.

33. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.