221 C 189/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení částky 35 805,11 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 354,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 21 354,30 Kč od 14. 8. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 14 450,81 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 245,70 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, 15 % úroku z prodlení z částky 30 600 Kč od 30. 4. 2024 do 13. 8. 2024, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 908,75 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 094,63 Kč, úroku 25,23 % ročně z částky 30 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 1 301,36 Kč.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, tj. společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , (dále jen jako „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou byla dne 26. 4. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet, přitom vzala v potaz sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů, zkontrolovala bonitu a udržitelnost příjmů žalované, kterou žalovaná prokázala zejm. doložením výpisu z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu. Vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání neměla právní předchůdkyně žalobkyně důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované o svých příjmech a výdajích. Po posouzení úvěruschopnosti žalované poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované možnost čerpat bezúčelový úvěr až do sjednané výše 30 000 Kč, a to bezhotovostním způsobem na bankovní účet žalované. Za poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala hradit smluvní úrok ve sjednané výši, poplatky a náklady. Žalovaná neplnila smluvní podmínky řádně a včas a dostala se do prodlení s úhradou dlužné částky, proto byl úvěr ke dni 10. 4. 2023 zesplatněn. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Žalovaná na svůj dluh dosud uhradila pouze 13 421 Kč. Žalovaná částka tak zahrnuje jistinu ve výši 30 000 Kč, poplatek ve výši 600 Kč, dlužný úrok k datu zesplatnění ve výši 5 205,11 Kč, kapitalizované úroky ve výši 8 094,63 Kč za období od 11. 4. 2023 do 29. 4. 2024 a kapitalizované úroky z prodlení ve výši 4 908,75 Kč za období od 11. 4. 2023 do 29. 4. 2024. Žalobkyně dále požaduje úroky ve výši 25,23 % ročně z částky 30 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 600 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, ač k tomu byla před podáním žaloby vyzvána.

2. K výzvě soudu žalobkyně stran posuzování úvěruschopnosti žalované doplnila, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala a vyhodnocovala transakce na běžném účtu žalované a z těchto údajů o příchozích a odchozích platbách získala ucelené informace o finanční situaci žalované. K samotnému kontraktačnímu procesu žalobkyně uvedla, že žalovaná podala online žádost o poskytnutí úvěru, k níž doložila všechny potřebné dokumenty a doklady totožnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně žádost o uzavření smlouvy posoudila a následně ji akceptovala, což žalované oznámila prostřednictvím potvrzující SMS zprávy a oznámením online v účtu , Anonymizováno, , kam byla žalované uzavřená smlouva též zaslána a žalovaná se s ní přihlášením do tohoto účtu seznámila (resp. se s ní takto seznámit mohla). Následně žalovaná čerpala úvěr opakovaně do výše 30 000 Kč.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolána, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně se k jednání soudu dostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně při jednání navrhla, aby soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání.

4. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odst. 3 rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti.

5. Soud v dané věci rozsudkem pro zmeškání nerozhodl, neboť nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání. Soud dospěl k názoru, že z tvrzení žalobkyně o skutkových okolnostech plynou pochybnosti o oprávněnosti uplatněného nároku, a to především stran samotného uzavření smlouvy a procesu posuzování úvěruschopnosti žalované, jak bude uvedeno níže.

6. Soud v řízení provedl níže uvedené důkazy, z nichž zjistil tyto skutečnosti.

7. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 12. 12. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně je česká akciová společnost, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

8. Z listiny nazvané „Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, smlouva č. , hodnota, , datum , datum, , Anonymizováno, a standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že na listině je jako věřitel označena právní předchůdkyně žalobkyně, jako zákazník je na druhé straně označena žalovaná. V listině je uvedeno, že celková výše spotřebitelského úvěru činí , částka, , smlouva je uzavřena na dobu neurčitou s roční úrokovou sazbou ve výši 54 % a RPSN 70,81 % ročně. K listině nejsou připojeny podpisy účastníků.

9. Z kopie občanského průkazu žalované byly zjištěny její osobní údaje, které souhlasí s údaji uvedenými na shora uvedených listinách.

10. Z denní historie účtu , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalovaná čerpala dne 26. 4. 2022 částku 3 000 Kč, dne 28. 4. 2022 částku 2 000 Kč, dne 29. 4. 2022 částku 9 000 Kč, dne 30. 4. 2022 částku 6 000 Kč, dne 2. 5. 2022 částku 7 000 Kč a dne 3. 5. 2022 částku 3 000 Kč. Dále čerpala dne 1. 8. 2022 částku 1 027,25 Kč, dne 15. 8. 2022 částku 816,18 Kč, dne 17. 9. 2022 částku 574,49 Kč, dne 21. 10. 2022 částku 850,33 Kč, dne 18. 11. 2022 částku 754,92 Kč a dne 12. 12. 2022 částku 752,16 Kč. Na dlužnou částku žalovaná uhradila dne 9. 6. 2022 částku 947 Kč, dne 16. 7. 2022 částku 2 101 Kč, dne 29. 7. 2022 částku 6 Kč, dne 9. 8. 2022 částku 2 067 Kč, dne 16. 9. 2022 částku 2 100 Kč, dne 10. 10. 2022 částku 2 061 Kč, dne 9. 11. 2022 částku 2 069 Kč a dne 9. 12. 2022 částku 2 070 Kč. Odchozí platby z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalované č. , č. účtu, korespondují s doloženými potvrzeními o provedení transakce.

11. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 7. 1. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná byla v rozhodném období jediným majitelem a disponentem bankovního účtu č. , č. účtu, .

12. Z výpisu z účtu z aplikace kontomatik bylo stran příjmů žalované v období předcházejícím tvrzenému uzavření úvěrové smlouvy zjištěno, že žalovaná měla pravidelný měsíční příjem od společnosti , právnická osoba, ve výši , částka, až , částka, a dále byly na účtu evidovány příchozí platby zařazené v kategorii gambling převážně od , právnická osoba, . a další nespecifikované tuzemské platby v různé výši (v lednu , Anonymizováno, až cca , částka, , v únoru , Anonymizováno, pouze cca , částka, ). Některé z příchozích plateb byly označeny jako „, Anonymizováno, , , Anonymizováno, “ (půjčka). V dubnu 2022 jsou na účtu evidovány příchozí platby z úvěrů ve výši cca , částka, . Stran výdajů bylo zjištěno, že žalovaná platí nájemné ve výši , částka, měsíčně, dále zálohy na elektřinu ve výši , částka, a na plyn ve výši , částka, měsíčně. Vedle toho další odchozí platby v lednu 2022 činily cca , částka, , v únoru cca , částka, , v březnu pak až ve výši cca , částka, . Jedná se o desítky odchozích plateb v řádech stovek Kč.

13. Z čestného prohlášení společnosti , právnická osoba, plyne, že právní předchůdkyně žalobkyně pro smlouvy o úvěru , Anonymizováno, využívala pro komplexní řešení korespondence službu , právnická osoba, , tzv. hybridní poštu. Uvedené rovněž vyplývá z čestného prohlášení jednatele společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .r.o., podle kterého tato společnost poskytuje pro právní předchůdkyni žalobkyně služby komplexního řešení firemní korespondence, kdy jsou jí zasílána data ke zpracování v elektronické podobě, které následně vytiskne a zaobálkuje. V příloze č. , hodnota, je mezi adresáty zasílaných dokumentů uvedena i žalovaná.

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 včetně její přílohy č. , hodnota, , oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 4. 2024, podacího lístku ze dne 30. 5. 2024 a potvrzení o úhradě bylo zjištěno, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná právní předchůdkyní žalobkyně informována a zároveň byla vyzvána k uhrazení dlužné částky do 10 dnů po obdržení oznámení.

15. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 7. 2024 a podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby upomínána, aby dlužnou částku zaplatila ve lhůtě do 13. 8. 2024. Výzva byla žalované odeslána dne 29. 7. 2024.

16. Na základě takto provedeného dokazování má soud za to, že byly provedeny všechny nezbytné důkazy, které mohly přispět k objasnění skutečného stavu věci, a provádění dalších důkazů shledal nadbytečným. Soud tak dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na její bankovní účet peněžní prostředky v celkové výši 34 775,30 Kč, přičemž žalovaná na dlužnou částku zaplatila 13 421 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, která dne 29. 7. 2024 zaslala žalované předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 13. 8. 2024. Pokud však žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní předchůdkyně s žalovanou uzavřela dne 26. 4. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalované poskytla úvěr do výše 30 000 Kč, který měl být hrazen v měsíčních splátkách s úrokovou sazbou 54 % ročně, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno. Z listiny označené jako „Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, smlouva č. , hodnota, , datum 26. 4. 2022“ ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k dohodě, na jejímž základě by se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 000 Kč za sjednaných podmínek. Nebyl prokázán obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentují podpisy stran na předložené listině, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceném na předložených listinách. Skutečnost, že některé k důkazu předložené listiny obsahují osobní údaje žalované, není dostatečnou evidencí jejího projevu vůle. Nadbytečné bylo provádět dokazování e-mailovou korespondencí a zaslaným pinem k „podpisu“ smlouvy, neboť i za předpokladu, že by tvrzení žalobkyně o kontraktačním procesu byla těmito listinami prokázána, uzavření smlouvy by to nedokazovalo.

17. Věc byla posouzena podle právních předpisů platných v době uskutečnění právního jednání, tedy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

18. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

21. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

22. Podle § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

23. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

25. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru, a to o žalobkyní tvrzeném obsahu. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina nazvaná jako „Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, smlouva č. , hodnota, , datum 26. 4. 2022“ vlastnoruční ani elektronický podpis žalované (ani právní předchůdkyně žalobkyně) neobsahovala. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z. pak vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o. z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpis vytvořený kvalifikovaným prostředkem). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis, jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. V tomto směru soud odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, , kde se uvádí: „Při písemném právním jednání podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. nelze (vlastnoruční) podpis jednající osoby nahradit v elektronické podobě jakýmkoli elektronickým podpisem, ale jen takovým elektronickým podpisem jednající osoby, který je alespoň zaručený a navíc je založen na kvalifikovaném certifikátu, zejména uznávaným nebo kvalifikovaným elektronickým podpisem. Písemná forma právního jednání učiněného elektronickými prostředky v elektronickém systému není ve smyslu ustanovení § 562 odst. 1 a 2 o. z. zachována, jestliže byly místo dostatečně důvěryhodného elektronického podpisu (§ 561 odst. 1 o. z.) použity elektronické prostředky takových vlastností, které v době, kdy je právní jednání činěno, neumožňují zachycení obsahu právního jednání a určení osoby, která toto jednání činí (jednající osoby), se značnou úrovní důvěry. Určení obsahu právního jednání a jednající osoby musí být možné s dostatečnou spolehlivostí již na základě použitých elektronických prostředků, nikoli až z následných jiných okolností (faktické chování, nesporné tvrzení apod.).“26. Samotná úvěrová smlouva (listina) v elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument - neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k němu byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis (a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis ve smyslu ustanovení článku 26 eIDAS). Soud proto dospěl k závěru, že uzavření smlouvy s žalovanou a v tvrzeném rozsahu právního jednání nebylo prokázáno.

27. I pokud by soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru v tvrzeném rozsahu, pak by musel uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně a nesprávně zkoumala úvěruschopnost žalované stran jejích příjmů a výdajů. Žalovaná podle smlouvy vystupovala jako spotřebitel a právní předchůdkyně žalobkyně byla poskytovatelkou podle 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 o. z.) měla poskytnout spotřebitelský úvěr. Je tedy na místě aplikovat i příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Přitom dle platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

28. Povinností věřitele je, aby mimo jiné analyzoval spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr a informacím o jeho konkrétních příjmech ze zaměstnanecké či jiné činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, jakož i o dalších pravidelných výdajích spotřebitele (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Ve vztahu k posuzování úvěruschopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr žalobkyně uvedla, že příjem žalované ověřila z jejího bankovního účtu a v tomto směru doložila výpis příjmů a výdajů žalované z aplikace kontomatik, nicméně neuvedla, jaká konkrétní zjištění stran příjmů a výdajů (v jaké výši, k jakému datu, za jaké období) z bankovního účtu žalované učinila. Soud přitom z podrobného vyhodnocení předloženého výpisu zjistil, že žalovaná měla v měsících předcházejících tvrzenému uzavření smlouvy pravidelný příjem od společnosti , právnická osoba, ve výši 24 000 Kč až 30 000 Kč měsíčně a vedle toho nepravidelné příjmy v kategorii , Anonymizováno, převážně od , právnická osoba, ., zároveň však měla rovněž velmi vysoké výdaje, především byly zjištěny desítky odchozích plateb v řádech stovek Kč, které však v součtu činily nezanedbatelné částky (v měsíci březnu 2022, Anonymizováno, dokonce až cca , částka, ). Vedle toho žalovaná platila nájemné ve výši , částka, měsíčně a zálohy na elektřinu a plyn ve výši , částka, . Rovněž nešlo přehlédnout, že v dubnu 2022 jsou na účtu žalované evidovány příchozí platby z úvěrů ve výši cca , částka, . Některé finanční transakce probíhaly mezi žalovanou a dalšími fyzickými osobami, a to jak odchozí, tak příchozí platby. Právní předchůdkyně žalobkyně se těmito nesrovnalostmi vůbec nezabývala a bez dalšího se s podanými údaji spokojila, aniž by je s odbornou péčí vyhodnotila a důkladně prověřila. Z výpisu nejsou seznatelné skutečné příjmy a výdaje domácnosti žalované. Žalobkyně rovněž nedoložila, zda si od žalované vyžádala kopii její pracovní smlouvy, bez níž nelze ověřit příjem žalované ani odhadovat její příjmy do budoucna (např. pokud by pracovní smlouva byla uzavřena pouze na dobu určitou). Žalobkyně měla v situaci, kdy z bankovního výpisu vyvstaly důvodné pochybnosti o příjmové a výdajové stránce žalované, pátrat po účelu všech plateb a případně měla po žalované požadovat další údaje či listiny, které by tyto pochybnosti vyvrátily (viz rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, , č. j. , incidenční spisová značka, ). Pouze v obecné rovině zůstává rovněž tvrzení žalobkyně, že její právní předchůdkyně čerpala informace z interních databází a externích registrů, neboť žádné z výstupů z těchto databází k žalobě připojeny nebyly.

29. S ohledem na výše uvedené tedy nelze než konstatovat, že pro případ, že by soud měl za prokázané uzavření smlouvy o úvěru v tvrzeném rozsahu, nemohl by dojít k jinému závěru, než že žalobkyně schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr neposoudila s náležitou odbornou péčí, což způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy. Neplatnost právního jednání pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních.

30. Soud při jednání poučil žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru s žalovanou a v tvrzeném rozsahu právního jednání a že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr. Žalobkyně po poučení další důkazy neoznačila, ničeho dalšího netvrdila, pouze odkázala na doplnění žaloby ze dne 13. 1. 2025 (doručené soudu dne 14. 1. 2025).

31. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bez právního důvodu prostředky ve výši 34 775,30 Kč, přičemž žalovaná na dlužnou částku zaplatila 13 421 Kč. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka v souladu v § 1879 o. z. postoupena, co do částky 21 354,30 Kč bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od 13. 11. 2023, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ). Takovou výzvu žalobkyně žalované odeslala dne 29. 7. 2024 a stanovila lhůtu k plnění do 13. 8. 2024. Ode dne následujícího je tak žalovaná v prodlení.

32. Ze shora uvedených důvodů tedy soud žalobě vyhověl v rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala zaplacení částky 21 354,30 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 14. 8. 2024 do zaplacení. Výše úroku je dána dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. Co do zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 301,36 Kč, přičemž tato částka představuje 19,2 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 59,6 % a úspěchu žalované v rozsahu 40,4 %). Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 224 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 600 Kč (tj. žalovaná jistina včetně smluvní pokuty bez příslušenství ve smyslu § 8 odst. 1 a. t.) sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., ve znění účinném do 31. 12. 2024 s ohledem na přechodné ustanovení v čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb., neboť tyto honorované úkony právní služby byly učiněny před nabytím účinnosti této vyhlášky, a za jeden úkon právní služby v částce 2 340 Kč za účast na jednání dne 4. 2. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025, neboť k tomuto úkonu došlo až po nabytí účinnosti vyhlášky č. 258/2024 Sb. Žalobkyni dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 590 Kč ve výši 963,90 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal požadovanou náhradu nákladů za úkon právní služby spočívající v podání ve věci samé ze dne 13. 1. 2025 (doručené soudu dne 14. 1. 2025), neboť se jednalo o opravu a doplnění žalobních tvrzení, která měla být perfektní primárně již v době podání žaloby.

34. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.