221 C 190/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 65 460,83 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 63 851,52 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 30 612,01 Kč od 22. 3. 2025 do zaplacení a částku 1 609,31 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 65 460,83 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 25. 6. 2024 distančním způsobem smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 55 600 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne 25. 7. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 17. 12. 2025. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz a poskytl údaje, na jejichž základě žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost. Žalobkyně nejprve od žalovaného zjistila celkový počet členů domácnosti, příp. počet členů domácnosti s příjmem, pravidelné měsíční čisté příjmy a výdaje žalovaného, a další. Následně žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, registru hledaných osob PČR, registru politicky aktivních osob, dále kontrolovala výpis z katastru nemovitostí, sankční seznamy a interní registry historie klienta. Posouzení úvěruschopnosti žalobkyně provedla podle interní metodiky schválené Českou národní bankou, nahlédla do registru bankovních i nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI) a vycházela z informací získaných od žalovaného prostřednictvím licence AISP o platebním účtu a transakcích na účtu, případně vycházela z předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 27 508 Kč. Žalovaný následně správnost svých identifikačních údajů potvrdil ve smlouvě. Samotná smlouva o úvěru byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvoufaktorového ověření, a následně návrh smlouvy odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Úvěr byl žalovanému vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, dne 25. 6. 2024 v částkách 4 000 Kč a 4 000 Kč, 12. 8. 2024 v částkách 2 000 Kč, 2 000 Kč, 2 420 Kč a 3 000 Kč, dne 5. 9. 2024 v částkách 500 Kč, 500 Kč, 700 Kč, 700 Kč, 1 000 Kč, 1 000 Kč, 1 000 Kč, 1 000 Kč a 1 300 Kč, dne 6. 9. 2024 v částkách 300 Kč, 400 Kč, 500 Kč, 1 000 Kč, 1 000 Kč, 1 000 Kč a 1 081 Kč, dne 7. 10. 2024 v částkách 500 Kč, 959 Kč, 1 000 Kč, 2 000 Kč a 2 000 Kč, dne 8. 10. 2024 v částkách 500 Kč a 1 000 Kč, dne 12. 10. 2024 v částkách 300 Kč, 500 Kč a 600 Kč, dne 14. 10. 2024 v částce 500 Kč, dne 15. 10. 2024 v částce 2 100 Kč a dne 29. 11. 2024 v částce 93 Kč, celkem tak žalovaný načerpal 42 453 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou denních splátek, načež žalobkyně smlouvu o úvěru dne 21. 3. 2025 vypověděla. Na úvěr žalovaný celkem uhradil 43 763,28 Kč. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 27 918,19 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 305,97 Kč, smluvního úroku ve výši 33 239,51 Kč, poplatku za službu „klidné spaní“ ve výši 25,62 Kč, poplatku za službu „presto“ ve výši 2 355,51 Kč a poplatku za službu „informační SMS servis“ ve výši 6,72 Kč. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny za prvních 90 dnů prodlení v částce 1 609,31 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 30 612,01 Kč od 22. 3. 2025 do zaplacení. Dluh žalovaný neuhradil, ač k tomu byl před podáním žaloby vyzván.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, k jednání se nedostavil, neomluvil se. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“).

3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

4. Z listiny označené jako „Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ ze dne 25. 6. 2024 včetně Všeobecných obchodních podmínek a předpisu splátek soud zjistil, že jako věřitel je označena žalobkyně a jako klient je označen žalovaný. V listině je uvedeno, že se žalobkyně zavazuje poskytnout žalovanému částku až do výše 55 600 Kč jako spotřebitelský bezúčelový úvěr, který se žalovaný zavazuje vrátit spolu s příslušenstvím nejpozději do 17. 12. 2025 v denních splátkách po 42,23 Kč. Sjednán byl smluvní úrok ve výši 1,016 % denně, poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky. Dále byly sjednány služba „klidné spaní“, služba „presto“ a služba informační SMS servis, přičemž poplatek za službu „klidné spaní“ činil 3,66 Kč denně, poplatek za službu „presto“ činil 165 Kč za každé vyplacení tranše a poplatek za informační SMS servis činil 0,96 Kč denně. Listina neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného, na místě předpokládaném pro jeho podpis je pouze uvedeno „Tímto podepisuji dne 2024-06-25. Klient.“5. Z autorizace ověření totožnosti včetně BankID výpisu bylo zjištěno, že se jedná o interní listiny žalobkyně, dle kterých měla být totožnost žalovaného ověřena prostřednictvím služby BankID od společnosti , právnická osoba, .

6. Z obecných principů posuzování a filozofie společnosti a z identifikovaných příjmů žalovaného bylo zjištěno, že v souladu se svým interním předpisem žalobkyně ověřuje, zda jsou ke všem uvedeným příjmům žadatele doloženy odpovídající doklady, přičemž doložené příjmy musí být stabilní, pravidelné a musí existovat předpoklad pro jejich udržitelnost po dobu trvání úvěrového vztahu. Výdaje uváděné žadatelem žalobkyně prověřuje a konfrontuje s obvyklými minimálními výdaji domácnosti. Bez bližší specifikace se uvádí, že čistý měsíční příjem žalovaného byl ověřen ve výši 27 508 Kč. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalobkyně v rámci posuzování schopnosti žalovaného splácet evidovala ověřený čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 27 508 Kč, pravidelné měsíční výdaje na půjčky ve výši 1 500 Kč a na bydlení ve výši 10 000 Kč, další nezbytné výdaje ve výši 5 000 Kč a ostatní zbytné výdaje ve výši 2 000 Kč. Počet členů ve společné domácnosti činil tři, přičemž všichni měli příjem.

7. Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že za období od 23. 6. 2023 do 25. 6. 2024 činil počáteční zůstatek 0 Kč a konečný zůstatek 7 429,84 Kč. Příjmy jsou tvořeny zejména nepravidelnými platbami od fyzických osob. Podstatnou část transakcí tvoří odchozí úhrady sázkovým kancelářím (sazka.cz, BETANO CZ, MerkurXtip.cz, BetX CZ). Součástí výpisu je i příchozí platba od nebankovní společnosti , právnická osoba, .

8. Ze zprávy banky a z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, zaslala celkem 42 453 Kč, a to v následujících platbách: dne 25. 6. 2024 v částkách 2x 4 000 Kč, 12. 8. 2024 v částkách 2x 2 000 Kč, 2 420 Kč a 3 000 Kč, dne 5. 9. 2024 v částkách 2x 500 Kč, 2x 700 Kč, 4x 1 000 Kč a 1 300 Kč, dne 6. 9. 2024 v částkách 300 Kč, 400 Kč, 500 Kč, 3x 1 000 Kč a 1 081 Kč, dne 7. 10. 2024 v částkách 500 Kč, 959 Kč, 1 000 Kč, 2x 2 000 Kč, dne 8. 10. 2024 v částkách 500 Kč a 1 000 Kč, dne 12. 10. 2024 v částkách 300 Kč, 500 Kč a 600 Kč, dne 14. 10. 2024 v částce 500 Kč, dne 15. 10. 2024 v částce 2 100 Kč a dne 29. 11. 2024 v částce 93 Kč.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 7. 2025 včetně dokladu o odeslání bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů. Výzva byla na adresu žalovaného odeslána dne 21. 7. 2025.

10. Z ostatních předložených listin nebyly zjištěny žádné další relevantní informace.

11. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně vyplatila na bankovní účet žalovaného v období od 25. 6. 2024 do 29. 11. 2024 celkem částku ve výši 42 453 Kč. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný žalobkyni uhradil 43 763,28 Kč. Dne 21. 7. 2025 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k vrácení dlužné částky ve lhůtě 3 dnů. Pokud však žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli distančním způsobem dne 25. 6. 2024 úvěrovou smlouvu, pak toto tvrzení nebylo v řízení dostatečně prokázáno, neboť z listiny označené „Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k dohodě, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu se smluvními poplatky. Nebyl ani prokázán obsah tvrzené dohody, když soudu byla předložena pouze jednostranně žalobkyní vyhotovená a podepsaná listina, která mohla být žalobkyní jakkoliv změněna. Není zřejmé, zda strany elektronicky právně jednaly způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Elektronické jednání účastníků nebylo soudu doloženo, ani k tomu nebyly navrženy žádné důkazy a pouze na základě tvrzení žalobkyně nelze jejímu návrhu vyhovět. Skutečnost, že listiny předložené žalobkyní obsahují osobní údaje žalovaného, není dostatečným důkazem jeho projevu vůle.

12. Věc byla posouzena podle právních předpisů platných v době uskutečnění právního jednání, tedy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, (dále jen „zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

15. Podle § 110 zákona o spotřebitelském úvěru neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednání o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

16. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

17. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

18. Podle § 562 odst. 2 o. z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

19. Podle § 7 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

20. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení eIDAS) se „elektronickým podpisem“ rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání.

21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

24. Po právní stránce se soud nejprve zabýval tím, zda mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru. Jak vyplývá z § 1725 věty první a § 1745 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednají její obsah, konkrétně v okamžiku účinnosti přijetí nabídky. Jinými slovy, podmínkou uzavření smlouvy je úplný konsensus (souhlasná vůle) smluvních stran na (zásadně) celém obsahu smlouvy.

25. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému.

26. Právně soud věc zhodnotil tak, že k uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě, nedošlo. Písemně lze smlouvu uzavřít v listinné nebo elektronické podobě, avšak i v případě elektronického uzavření smlouvy je podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. V daném případě ale nebylo prokázáno, že by žalovaný smlouvu elektronicky podepsal (případné, avšak neprokázané, přihlášení do uživatelského účtu nesplňuje definici elektronického podpisu dle nařízení, neboť osoba přihlašující se do svého profilu nepřipojuje specifikovaná data k dalším specifikovaným datům). Chybí zde tedy podstatná náležitost právního jednání. Podle zákona o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS. Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, nelze za něj považovat pouhé uvedení jména a příjmení žalovaného a dodatku o verifikaci, které samo o sobě neumožňuje přesně identifikovat podepisující osobu. Z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Samotná smlouva o úvěru (listina) v elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument – neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k němu byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala elektronický podpis.

27. Břemeno tvrzení i důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejímž základě měl žalovaný žalobkyni plnit, tíží žalobkyni. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označila důkazy k prokázání tvrzení, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru právě s žalovaným a v tvrzeném rozsahu právního jednání. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku tak nebylo v řízení prokázáno.

28. Soud se dále zabýval tím, zda žalobkyně nemá nárok na zaplacení žalované částky (či její části) z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný od žalobkyně převzal částku v celkové výši 42 453 Kč, přičemž jí uhradil 43 763,28 Kč. Bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně tak nepřipadá v úvahu. Ze shora uvedených důvodů soud žalobu zamítl.

29. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když zcela úspěšnému žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly.