221 C 191/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení částky 39 634,36 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do kapitalizovaného úroku ve výši 8 635,93 Kč, smluvní pokuty ve výši 815,20 Kč, co do částky 38 819 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 38 819 Kč od 16. 1. 2025 do zaplacení.

II. Žaloba se co do částky 0,16 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 38 819,16 Kč od 6. 4. 2024 do 15. 1. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 0,16 Kč od 16. 1. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 329,43 Kč, co do částky 482 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 7 501,44 Kč.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 39 634,36 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, tj. společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovanou uzavřela dne 12. 4. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit formou 36 pravidelných měsíčních splátek po 640,15 Kč. Spolu s jistinou se žalovaná zavázala splatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši 13 045,40 Kč. Celkově se tak žalovaná zavázala uhradit částku ve výši 23 045,40 Kč. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaná svou vůli uzavřít smlouvu projevila tzv. verifikační platbou z bankovního účtu, na který jí byla jistina úvěru poskytnuta. O půjčku žalovaná zažádala online na internetových stránkách , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , kde do formuláře vyplnila požadované registrační údaje a vytvořila klientský profil, jehož součástí bylo poskytnutí kopie občanského průkazu. Následně žalovaná zadala parametry požadovaného úvěru a k prokázání své totožnosti provedla tzv. verifikační platbu, čímž současně potvrdila vůli uzavřít smlouvu o úvěru navrhovaného znění. Právní předchůdkyně žalobkyně zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, bankovní a nebankovní registr klientských informací) a prověřování úvěruschopnosti, a žádost o půjčku následně schválila. Veškeré dokumenty byly zaslány žalované na e-mail uvedený při žádosti o úvěr. Dne 14. 4. 2023 uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně dodatek ke smlouvě o úvěru, na jehož základě byla jistina úvěru navýšena na částku 44 940,17 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit formou 29 měsíčních splátek po 2 865,89 Kč. Žalovaná se spolu s jistinou zavázala splatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši 38 170,64 Kč. Celkem tak měla zaplatit částku ve výši 83 110,81 Kč nejpozději do 12. 9. 2025. Žalovaná však splátky úvěru nehradila řádně a včas a právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni 13. 3. 2024 zesplatnila. V důsledku prodlení s úhradou splátek vznikla žalované povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky, a to za každý den prodlení. Dne 13. 11. 2023 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek, na jejím základě došlo k uzavírání dílčích smluv. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena ke dni 5. 4. 2024. Dlužná částka se skládala z nesplacené jistiny ve výši 38 819,16 Kč, nesplaceného úroku ve výši 8 585,93 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů ve výši 50 Kč. Žalobkyně dále požadovala kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 329,43 Kč za období od 14. 3. 2024 do 4. 4. 2024, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 482 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 38 819,16 Kč od 6. 4. 2024 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, tj. za období od 14. 3. 2024 do 3. 4. 2024 v celkové výši 815,20 Kč. Dluh žalovaná neuhradila, ač k tomu byla před podáním žaloby vyzvána., právnická osoba, výzvě soudu žalobkyně doplnila, že právní předchůdkyně a žalovaná uzavřely dne 13. 6. 2022 dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru, kterým byla prodloužena konečná splatnost úvěru, dne 13. 7. 2022 uzavřely dodatek č. , hodnota, , na jehož základě byl žalované poskytnut dodatečný úvěr ve výši 30 000 Kč, dne 31. 8. 2022 uzavřely dodatek č. , hodnota, , na jehož základě byl žalované vyplacen dodatečný úvěr ve výši 10 000 Kč a dne 14. 4. 2023 uzavřely dodatek č. , hodnota, , kterým byla prodloužena konečná splatnost úvěru. Žalovaná uhradila na splátkách úvěru částku ve výši 43 946,823 Kč a za prodloužení splatnosti úvěru částku ve výši 2 107,95 Kč.

3. Podáním ze dne 11. 12. 2024 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši 8 635,93 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 815,20 Kč. Následně podáním ze dne 16. 1. 2025 vzala žalobkyně žalobu zpět co do jistiny ve výši 38 819 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 38 819 Kč od 16. 1. 2025 do zaplacení, neboť žalovaná dne 15. 1. 2025 částku 38 819 Kč uhradila. Soud proto postupoval podle § 96 odst. 1, 3, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a řízení v rozsahu, v jakém byla žaloba vzata zpět, prvním výrokem zastavil.

4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolána, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím soudu v její nepřítomnosti. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o. s. ř.

5. Soud provedl dokazování níže uvedenými listinami, z nichž zjistil tyto skutečnosti.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 24. 2. 2015 bylo zjištěno, že žalobkyně je česká společnost s ručením omezeným, jejímž předmětem podnikání je zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví, činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence a výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

7. Z výpisu z bankovního účtu č. , č. účtu, za měsíc , Anonymizováno, , Anonymizováno, bylo zjištěno, že dne 11. 4. 2022 byla na účet započtena částka 0,01 Kč z účtu žalované č. , č. účtu, .

8. Z listiny nazvané „Smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, “ ze dne 12. 4. 2022 bylo zjištěno, že na listině je jako věřitel označena právní předchůdkyně žalobkyně, jako klient je na druhé straně označena žalovaná. V listině je uvedeno, že celková výše jistiny úvěru činí 10 000 Kč, smlouva je uzavřena na dobu 36 měsíců s roční úrokovou sazbou ve výši 65,47 % a RPSN 89,20 % ročně. Z dalších listin nazvaných „Smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, “ ze dne 13. 6. 2022, 13. 7. 2022, 13. 8. 2022 a 14. 4. 2023 bylo zjištěno, že částka jistiny úvěru byla navýšena na částku 44 940,17 Kč splatnou ve 29 splátkách po 2 865,89 Kč s roční úrokovou sazbou 56,26 %. Na listinách není připojen vlastnoruční podpis žalované ani právní předchůdkyně žalobkyně.

9. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 10. 12. 2024 bylo zjištěno, že majitelem a jediným disponentem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaná. Na účet byla dne 12. 4. 2022 přijata částka 10 000 Kč a dne 13. 7. 2022 částka 30 000 Kč z účtu právní předchůdkyně žalobkyně č. , č. účtu, , a dále dne 31. 8. 2022 částka 10 000 Kč od právní předchůdkyně žalobkyně z účtu č. , č. účtu, , což potvrzují i výpisy z účtu právní předchůdkyně žalobkyně za měsíce duben, červenec a srpen 2022.

10. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 11. 2023, společného prohlášení smluvních stran včetně příloh a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 4. 2024 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem odeslaným na adresu žalované dne 16. 4. 2024.

11. Z výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 13. 3. 2024 a podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr poskytnutý na základě smlouvy č. , hodnota, a vyzvala žalovanou, aby úvěr ihned zaplatila.

12. Z předžalobní výzvy ze dne 17. 10. 2024 a podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky nejpozději do dne 31. 10. 2024. Výzva byla na adresu žalované odeslána dne 21. 10. 2024.

13. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila na bankovní účet žalované postupně ve třech platbách dne 12. 4. 2022, 13. 7. 2022 a 31. 8. 2022 celkovou částku ve výši 50 000 Kč. Dne 16. 4. 2024 bylo žalované zasláno oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni a dne 21. 10. 2024, Anonymizováno, byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 31. 10. 2024. Pokud však žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní předchůdkyně s žalovanou uzavřela dne 12. 4. 2022 smlouvu o úvěru ve znění přiložené listiny a následných dodatků, na jejímž základě se žalovaná zavázala zaplatit jistinu ve výši 44 940,17 Kč za sjednaných podmínek, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno. Z listin označených jako „Smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. 896214001“ ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k tvrzené dohodě, neboť na předložených listinách zcela absentují podpisy účastníků.

14. Věc byla posouzena podle právních předpisů platných v době uskutečnění právního jednání, tedy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, (dále jen „zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

17. Podle § 110 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednání o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

18. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

19. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

20. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

21. Podle § 7 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

22. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení eIDAS) se „elektronickým podpisem“ rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání.

23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

24. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

26. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložené listiny nazvané jako „Smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, “ vlastnoruční podpis žalované neobsahovaly, neobsahovaly ani podpis elektronický. Pro kvalitu písemné formy je nutné, aby použité elektronické prostředky, včetně elektronického podpisu, samy o sobě objektivně technicky umožňovaly trvalé zachycení obsahu smlouvy, a také, aby bylo možné (jednoznačné) určení jednající osoby, což je dáno právě jen zaručeným elektronickým podpisem, založeným (navíc) na kvalifikovaném certifikátu (vytvořeným pomocí prostředků pro bezpečné vytváření podpisu), resp. uznávaným elektronickým podpisem. Na podkladě žalobkyní předložených tvrzení a listin přitom nelze uzavřít, že by ze strany žalované (úvěrované) byla jejím elektronickým podpisem předložená smlouva o úvěru platně podepsána, neboť byla potvrzena za stranu úvěrovanou dle připojené doložky jen (blíže nespecifikovaným) elektronickým kódem (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

27. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému.

28. Podle zákona o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS. Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, nelze za něj považovat pouhé uvedení jména a příjmení žalovaného a dodatku o verifikaci, které samo o sobě neumožňuje přesně identifikovat podepisující osobu. Z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Samotná smlouva o úvěru (listina) v elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument - neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k němu byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala elektronický podpis. Soud proto dospěl k závěru, že uzavření smlouvy s žalovanou a v tvrzeném rozsahu právního jednání nebylo prokázáno.

29. Břemeno tvrzení i důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejímž základě měla žalovaná žalobkyni plnit, tíží žalobkyni. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označila důkazy k prokázání tvrzení, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru právě s žalovanou a v tvrzeném rozsahu právního jednání. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

30. I pokud by však v řízení uzavření smlouvy o úvěru bylo prokázáno, soud by tuto smlouvu musel nutně posoudit jako absolutně neplatnou, neboť s ohledem na povahu smlouvy jako smlouvy spotřebitelské [žalovaná ve smlouvě vystupovala jako spotřebitel a právní předchůdkyně žalobkyně byla poskytovatelkou podle 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 o. z.) měla poskytnout spotřebitelský úvěr] by bylo na místě se v prvé řadě zabývat tím, zda žalobkyně ještě před tvrzeným uzavřením smlouvy o úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalované podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně však soudu neposkytla žádná tvrzení ani důkazy o tom, jak konkrétní příjmy a výdaje žalované posuzovala. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a zejména rozsudek , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, EU, Anonymizováno, ze dne , datum, , , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a dále např. rozsudek , adresa, soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , s jejichž závěry se soud plně ztotožňuje a odkazuje na ně). Jak bylo uvedeno shora, soud měl v úmyslu žalobkyni při jednání ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzvat k doplnění tvrzení a označení důkazů, o tuto možnost však žalobkyně svou nepřítomností na jednání přišla. Žalobkyně tak rovněž neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní ke své povinnosti řádně a s náležitou odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet, což by v případě, že by bylo uzavření smlouvy prokázáno, způsobovalo její absolutní neplatnost. Neplatnost právního jednání, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních.

31. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně převzala částku ve výši 50 000 Kč, přičemž dle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila na splátkách úvěru částku ve výši 43 946,823 Kč a za prodloužení splatnosti úvěru částku ve výši 2 107,95 Kč. V průběhu řízení žalovaná nadto zaplatila na svůj dluh částku 38 819 Kč. Nárok žalobkyně tak nelze posuzovat ani jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 a násl. o. z. Z tohoto důvodu soud žalobu ve zbývajícím rozsahu po částečném zastavení řízení druhým výrokem zamítl.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a § 146 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 501,44 Kč, přičemž tato částka představuje 96 % z jejich celkové výše 7 814 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 98 % a úspěchu žalované v rozsahu 2 %). Úspěch žalobkyně je dán v rozsahu, ve kterém bylo řízení zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby co do jistiny ve výši 38 819 Kč, neboť ke zpětvzetí žaloby došlo v důsledku chování žalované (§ 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř.), která po podání žaloby dlužnou jistinu zaplatila. Ve zbývajícím rozsahu žalovaného nároku je úspěch na straně žalované. Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 006 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 39 634,36 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a z částky 2 700 Kč za jeden úkon právní služby po zahájení řízení spočívající v částečném zpětvzetí žaloby ze dne 11. 12. 2024 dle § 11 odst. 1 a. t. (srov. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 5. 1993, sp. zn. 10 Co 173/93) včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč. Do nákladů řízení dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 800 Kč ve výši 1 008 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů za úkon právní služby spočívající ve zpětvzetí žaloby ze dne 16. 1. 2025 s ohledem na skutečnost, že v projednávané věci žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni na jistině uhradila v průběhu soudního řízení, a to zjevně bezprostředně poté, co se o jeho soudním vymáhání dozvěděla. Má-li být dosaženo výchovného účelu občanského soudního řízení, pak není namístě, aby účastník, který v průběhu řízení soudně uplatněný nárok uhradí, platil na náhradě nákladů řízení více než ten účastník, který zůstane zcela nečinný (srov. usnesení Krajského soudu v Praze ze den , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.

33. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.