221 C 236/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 202 644,76 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 123 927 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 123 927 Kč od 23. 9. 2025 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 561,81 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 78 717,76 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 29 422,24 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 198 367,33 Kč od 23. 9. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 667,98 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 78 717,76 Kč od 23. 9. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 12 142,13 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 31. 10. 2023 uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, . Na základě uvedené smlouvy poskytla žalobkyně úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 200 000 Kč který se žalovaný zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách, jež činily 2,95 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Jednotlivé splátky zahrnovaly sjednané úroky, příslušnou část čerpaného revolvingového úvěru a pravidelné či nepravidelné poplatky. Celkem žalovaný čerpal částku 225 643 Kč, na úvěr pak uhradil celkem částku 90 816 Kč. Žalobkyně tak dne 18. 6. 2025 tento úvěr zesplatnila. Před uzavřením smluv prověřovala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného, a to konkrétně kontrolou v několika registrech nebo dostupných databázích (jsou shromažďovány informace jako existence závazků, jejich výše, historická platební morálka), výpočtem tzv. MLS, tedy částky, která klientovi po odečtení všech mandatorních výdajů zbývá a do její výše je tak možno maximálně zatížit klienta splátkou úvěru (pomocí výpočtu tzv. credit scoringu) a rovněž důsledným zjišťováním kreditního skóre klienta. Rovněž byl žalovaný prověřován v externích úvěrových registrech. Žalovaná částka 202 644,76 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 198 367,33 Kč, poplatků za pojištění ve výši 1 577,43 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 1 200 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Vedle těchto částek se žalobkyně domáhá zaplacení také kapitalizovaného úroku ve výši 29 422,24 Kč, úroku ve výši 22,9 % ročně z částky 198 367,33 Kč od 23. 9. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 229,79 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 202 644,76 Kč od 23. 9. 2025 do zaplacení. Dluh žalovaný neuhradil, ač k tomu byl před podáním žaloby vyzván.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz dne 9. 10. 2025, č.j. EPR , č. účtu, -5, který byl usnesením zdejšího soudu dne 6. 11. 2025 zrušen, neboť se nepodařilo doručit ho žalovanému do vlastních rukou.

3. K výzvě soudu žalobkyně stran posouzení úvěruschopnosti doplnila, že využila výpočtu maximálního limitu měsíční splátky, dále zjistila, zda měl žalovaný v době žádosti o poskytnutí úvěru závazky u jiných institucionálních věřitelů, lustrací v NRKI, dále provedla lustraci v registrech SOLUS, CEE a NRKI. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webového rozhraní žalobce, jenž je obdobou internetového bankovnictví. Ohledně ověření totožnosti žalovaného uvedla že k ní došlo prostřednictvím BankID. Ke kontraktačnímu procesu uvedla, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím Správce financí, což je webové rozhraní žalobkyně, které je obdobou internetového bankovnictví. Žalovanému byla po vyplnění formuláře a zadání údajů předložena smlouva s vyplněnými údaji. Tato byla potvrzena prostřednictvím BankID a následně mu byla zaslána potvrzovací SMS s kódem 539957 na telefonní číslo, které žalovaný uvedl ve smlouvě. Tímto kódem byla smlouva podepsána.

4. Žalobkyně se k soudu dostavila. Žalovaný se na jednání bez omluvy, ač byl řádně předvolán, nedostavil. Soud tak věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“/).

5. Soud v řízení provedl níže uvedené důkazy, z nichž zjistil tyto skutečnosti.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně bylo zjištěno, že jde o obchodní společnost, jejímž předmětem podnikání je mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Ze znaleckého posudku č. , č. účtu, ze dne 22. 8. 2024 plyne, že žalobkyně nechala ověřit způsob uchování klientských dat a datových službách, kdy znalec dospěl k závěru, že data jsou evidována důvěryhodným způsobem.

7. Z výplatních pásek žalovaného za období říjen 2023 bylo zjištěno, že příjem žalovaného činil 5 237 Kč a 34 762 Kč.

8. Z listiny nazvané „Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr č. , hodnota, “ ze dne 31. 10. 2023, dohledání informací o činnosti klienta a úvěrových podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr až do výše úvěrového rámce 20 000 Kč, mezi stranami byly sjednány i poplatky požadované žalobkyní. Výše měsíční splátky činí 2,954 % z úvěrového rámce. Termín splatnosti měsíční splátky byl ujednán k 20. dni v měsíci. Součástí smlouvy jsou i údaje o poplatcích. Smlouva o úvěru není podepsaná žalovaným, na místo jeho podpisu je pouze číselný kód 539957. Dle bodu 4. úvěrových podmínek je dána možnost čerpat úvěr prostřednictvím karty.

9. Ze záznamu auditního logu, karty klienta, ověření bonity MLS a úvěrové zprávy bylo zjištěno, že obsahuje údaje o úvěrové smlouvě, specifikace klienta, který je svobodný a nemá žádné děti. Je zaměstnaný s příjmem ve výši 40 000 Kč. Měsíční výdaje domácnosti činí 17 000 Kč. Splátky jiným společnostem činí 9 805 Kč. Žalobkyně učinila dotazy na registry, všechny bez negativního nálezu. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný má uvedeno 7 aktivních splátkových kontraktů, 6 již ukončených a 3 odmítnuté splátkové kontrakty. Měsíční splátky činí 9 805 Kč.

10. Z výpisu čerpání splátek a úhrad soud zjistil, že úvěrový rámec smlouvy č. , hodnota, činí 200 000 Kč. Dlužná jistina činí 198 367,33 Kč, obchodní úrok činí 11 538,20 Kč, úrok z prodlení činí 5 229,79 Kč, smluvní pokuta činí 1 500 Kč, úrok za hotovostní transakce činí 17 790,57 Kč a úrok za pojistné činí 93,47 Kč, náklady na vymáhání činí 1 200 Kč a konečně pojištění činí 1 577,43 Kč. Žalovaný vyčerpal jistinu celkem 214 743 Kč a uhradil na úvěr celkem 90 816 Kč.

11. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 18. 6. 2025 včetně podacího listu bylo zjištěno, že žalovaný byl k zaplacení dlužné částky upomínán. Výzva byla odeslána 19. 6. 2025. Splatnost je 14 dnů od sepsání této výzvy.

12. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 8. 2025 ve spojení s podacím archem bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby upomínán o zaplacení, předžalobní výzva byla zaslána dne 7. 8. 2025.

13. Z ostatních předložených listin nebyly zjištěny žádné další relevantní informace.

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zák. o spotřebitelském úvěru) platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

16. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

18. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Dle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru v žalobkyní tvrzeném obsahu a rozsahu. V řízení bylo zjištěno, že listina nazvaná „Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr č. , hodnota, “ není nijak zabezpečena proti pozdějším změnám a neobsahuje ani časové razítko. Nebyl tedy prokázán obsah tvrzené dohody. V případě jiné právní formy není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceném na předložených listinách.

23. I pokud by však soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru platně v tvrzeném rozsahu, pak by musel uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že by dostatečně a řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného stran jeho příjmů a výdajů. Žalovaný podle smlouvy vystupoval jako spotřebitel a žalobkyně byla poskytovatelkou podle 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 o. z.) měla poskytnout spotřebitelský úvěr. Je tedy na místě aplikovat i příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Přitom dle judikatury platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

24. Povinností věřitele je, aby mimo jiné analyzoval spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr a informacím o jeho konkrétních příjmech ze zaměstnanecké či jiné činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, jakož i o dalších pravidelných výdajích spotřebitele (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 1. 2023, č. j. 101 VSPH 801/2022-62). Z žalobkyní předložených dokumentů je patrné, že vycházela toliko z výplatních lístků za měsíc říjen 2023. Žalobkyně tedy nezohlednila možné kolísání příjmů žalovaného v čase, když výplatní pásky za jeden měsíc nemohou poskytovat relevantní obraz o finanční situaci spotřebitele v horizontu, který je rozhodný pro posouzení možnosti splácet úvěr. Rovněž je třeba podotknout že z předložených podkladů plyne, že žalobkyně zcela opominula posuzovat výdajovou stránku rozpočtu žalovaného. Žalobkyně sice vycházela z jí vypočtených údajů o MLS, nicméně tvrzení, která od žalovaného převzala, nejsou podložena žádnými důkazy. Dále z žalobkyní doložených podkladů vyplynulo, že žalovaný má evidovány další existující finanční závazky, které mají přímý dopad na jeho schopnost splácet úvěr, což žalobkyně v řízení rovněž nijak nerozvedla.

25. Soud proto žalobkyni při jednání poučil podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, že žalobkyně uzavřela úvěrovou smlouvu v tvrzeném rozsahu a obsahu s žalovaným a že žalobkyně dostála své povinnosti věřitele s odbornou péčí řádně posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr.

26. Žalobkyně po poučení žádné další důkazy neoznačila, ničeho dalšího netvrdila, pouze odkázala na doplnění žaloby ze dne 19. 1. 2026.

27. S ohledem na výše uvedené tedy nelze než konstatovat, že nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy ani to, že žalobkyně řádně posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr s náležitou odbornou péčí, což způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy. Neplatnost právního jednání pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních.

28. V řízení však bylo prokázáno, že žalovaný převzal od žalobkyně částku 214 743 Kč, z čehož dosud vrátil částku 90 816 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky 123 927 Kč obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z., kterou žalobkyně učinila dne 19. 6. 2025, resp. lhůtou v ní uvedené, tj. do 2. 7. 2025. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, který žalobkyně požadovala od 23. 9. 2025 (ode dne zesplatnění dluhu). Žalobkyně zákonný úrok z prodlení kapitalizovala v období od 3. 7. 2025 do 22. 9. 2025.

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 142,13 Kč, přičemž tato částka představuje 22 % z jejich celkové výše 55 191,53 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 61 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 39 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 106 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 202 644,76 Kč sestávající z částky 9 140 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 140 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 9 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 17. 2. 2026 na jednání náhrada za 40 ujetých km v částce 306,93 Kč (34,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 38 718,62 Kč ve výši 8 130,91 Kč. Za podání ve věci samé ze dne 19. 1. 2026 soud náhradu nepřiznal, neboť se jednalo o doplnění žalobních tvrzení, která měla být perfektní již v době podání žaloby.

30. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.