221 C 31/2026

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , 273 25 Žižice o zaplacení částky 34 957,49 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 28 000 Kč od 5. 2. 2026 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 6 749 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 11 717,73 Kč od 5. 2. 2026 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 4 968,73 Kč od 16. 10. 2025 do 13. 1. 2026, co do částky 1 000 Kč a částky 208,49 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 2 638,20 Kč.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 34 957,49 Kč s příslušenstvím z důvodu, že s ním dne 12. 5. 2025 uzavřela smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , kterou se zavázala mu poskytnout peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce, který byl stanoven na částku 35 000 Kč. Žalovaný fakticky načerpal celkem částku 35 000 Kč, kterou se zavázal splácet v minimálních měsíčních splátkách splatných vždy nejpozději do 15. dne každého kalendářního dne v měsíci, kdy minimální splátka byla vypočtena na částku 1 750 Kč. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Žalovaný neuhradil minimální měsíční splátku, a proto mu žalobkyně zaslala upomínku, ve které ho vyzvala k úhradě. Žalovaný svou povinnost nesplnil ani v dodatečné lhůtě, žalobkyně proto zaslala žalovanému druhou upomínku. Ani přes zaslání těchto upomínek žalovaný neuhradil ničeho, a proto žalobkyně ke dni 21. 1. 2026 jistinu úvěru zesplatnila. Žalobkyně tak po žalovaném požadovala úhradu jistiny ve výši 34 749 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 968,73 Kč (vypočteného jako úrok ve výši 57,99 % ročně z částky 34 749 Kč od 16. 10. 2025 do 13. 1. 2026), nákladů za upomínkování ve výši 1 000 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 39 717,73 Kč od 5. 2. 2026 do zaplacení. Dále žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši 208,49 Kč.

2. Na výzvu soudu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně doplnila, že si pro tyto účely vyžádala od žalované občanský průkaz, další doklad totožnosti, výpis z bankovního účtu za poslední 3 měsíce. Žalovaného lustrovala v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, v databázi odcizených dokladů, a v registru SOLUS. Žalobkyně následně vyhodnotila, že žalovaný má příjem ve výši 30 000 Kč měsíčně, náklady na bydlení ve výši 5 220 Kč, na domácnost ve výši 6 000 Kč a finanční závazky ve výši 5 000 Kč měsíčně. Základem interního skóringového systému je algoritmus, který vyhodnocuje údaje spotřebitele. Výsledné skóre určuje, zda je spotřebitel dostatečně bonitní. K uzavření smlouvy uvedla, že smlouva byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny, což je patrné z elektronického podpisu skrze službu DigiSign. Žalovaný dosud žalobkyni uhradil 4 splátky po 1 750 Kč, tj. celkem 7 000 Kč.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Soud věc projednal při jednání dne 21. 4. 2026, při němž provedl dokazování a vyhlásil rozsudek. Žalovaný se k jednání nedostavil ani nepožádal o odročení, přestože předvolání k jednání spolu s žalobou mu byly doručeny do vlastních rukou již dne 2. 4. 2026 (č. l. 53). Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez její účasti (č. l. 69). Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného. Dokazování soud provedl při jednání písemnostmi předloženými žalobkyní.

5. Z písemnosti označené jako smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, včetně přílohy č. 1 – (č. l. 21-28, 28n p.v.-41) soud zjistil, že v této písemnosti jsou jako smluvní strany označeni žalobkyně jako poskytovatel a žalovaný jako spotřebitel. V písemnosti je uvedeno, že žalobkyně poskytne žalovanému peněžní prostředky až do výše 35 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, . Zápůjční úroková sazba úroku, k jehož zaplacení žalobkyni měl být žalovaný podle písemnosti povinen, byla v písemnosti uvedena ve výši 57,99 % ročně. Žalovaný se měl podle písemnosti zavázat vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky s úrokem, to vše v měsíčních splátkách po 1 750 Kč se splatností vždy do 15. dne v měsíci. V případě nezaplacení některé splátky žalovaným ani po dvou upomínkách ze strany žalobkyně měla mít žalobkyně podle písemnosti právo celou jistinu zesplatnit. Každá z obou upomínek měla být zpoplatněna částkou 500 Kč. Písemnost nebyla opatřena vlastnoručním ani uznávaným elektronickým podpisem žalovaného a namísto toho obsahovala pouze údaje o podpisu DigiSign. Totéž platí pro písemnost označenou jako předsmluvní informace (č. l. 14-20) a pro souhlas se zpracováním osobních údajů (č. l. 70-71).

6. Z kopie občanského průkazu (č. l. 75) a z kopie řidičského průkazu (č. l. 73-74) soud zjistil, že tento náleží žalovanému.

7. Z datového výstupu z Credit Info CEE (č. l. 72) soud zjistil, že podle textu této písemnosti žalovaný ke dni 12. 5. 2025 nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí ani v negativním registru SOLUS. Byl veden pouze v pozitivním registru SOLUS s výsledkem 1 624 Kč.

8. Z detailu pohybu (č. l. 11) soud zjistil, že na bankovní účet žalobkyně byla dne 16. 5. 2025 z bankovního účtu žalovaného připsána platba ve výši 1 Kč.

9. Ze zprávy společnosti , právnická osoba, . (č. l. 57-58) soud zjistil, že žalovaný je jediným majitelem a disponentem bankovního účtu č. , č. účtu, , na nějž byla v květnu 2025 připsána částka ve výši 35 000 Kč z bankovního účtu žalobkyně č. , č. účtu, . Z detailu pohybu-bezhotovostní platba (č. l. 10) bylo zjištěno, že platba byla z účtu žalobkyně odeslána dne 14. 5. 2025 pod var. Symbolem , var. symbol, .

10. Z upomínek ze dne 20. 10. 2025 a ze dne 5. 11. 2025 včetně e-mailů (č. l. 5–8) soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila tyto upomínky, v jejichž textu vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky.

11. Konečně z předžalobní výzvy ze dne 21. 1. 2026 (č. l. 42) včetně podacího lístku (č. l. 13) soud zjistil, že uvedeným dopisem odeslaným téhož dne advokát zastupující žalobkyni vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky zahrnující i částku 34 957,49Kč, a to nejpozději do dne 4. 2. 2026. Tímto dopisem zároveň došlo k zesplatnění úvěru.

12. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně v květnu 2025 poskytla ve prospěch bankovního účtu, jehož majitelem byl žalovaný, peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč. Dopisem ze dne 21. 1. 2026 pak žalobkyně vyzvala žalovaného ke splacení dlužné částky nejpozději do dne 4. 2. 2026.

13. Soud však neměl za prokázané, že by se žalovaný seznámil s obsahem předložené písemnosti označené jako smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru, natož že by projevil vůli být obsahem této písemnosti vázán. Písemnost byla vyhotovena pouze v elektronické podobě bez jakéhokoliv vlastnoručního podpisu žalovaného. Byť byl k dokumentu připojen elektronický podpis ve smyslu § 6 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 296/2016 Sb.“), nebylo zjištěno žádné logické spojení těchto dat s jakýmkoliv případným aktivním úkonem provedeným osobně žalovaným mimo vlastní písemnost.

14. Věc byla posouzena podle právních předpisů platných v době uskutečnění právního jednání, tedy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, (dále jen „zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

15. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), „[k]do se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2992 odst. 2 o. z. „[b]ezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“16. Podle § 2993 věty první o. z., „[p]lnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.“17. Výše popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že žalovaný získal na úkor žalobkyně bez právního důvodu podle § 2991 odst. 2 o. z. majetkový prospěch v podobě peněžních prostředků ve výši 35 000 Kč, z čehož žalobkyni dosud vrátil 7 000 Kč. Proto je podle § 2991 odst. 1 a § 2993 věty první o. z. povinen vrátit žalobkyni jako bezdůvodné obohacení částku 28 000 Kč. Žalovaný byl povinen plnit na výzvu žalobkyně ve lhůtě, kterou mu určila, v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění nejpozději do 4. 2. 2026. Nesplacením peněžitého dluhu řádně a včas se žalovaný dne 5. 2. 2026 dostal do prodlení podle § 1968 o. z., čímž mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do částky 28 000 Kč včetně úroku z prodlení požadovaného žalobkyní jen z této částky od 5. 2. 2026 proto soud žalobě vyhověl.

18. Naopak z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce nebo smlouva o úvěru, neboť nebylo prokázáno, že by žalovaný smlouvu podepsal nebo jinak projevil vůli být jí vázán. Nedošlo proto ani k ujednání o povinnosti žalovaného platit poplatky za upomínky.

19. Avšak i v případě, pokud by mezi žalobkyní a žalovaným k uzavření smlouvy o úvěru došlo, byla by taková smlouva absolutně neplatná na základě § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalobkyně před případným uzavřením takové smlouvy řádně posoudila schopnost žalovaného splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, jak požaduje § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přestože by se jednalo o spotřebitelský úvěr vymezený v § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 419 o. z. Z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by příjmy a výdaje žalovaného byly ověřovány s použitím nezávisle ověřitelných údajů podle § 84 odst. 2 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru. I v případě neplatnosti smlouvy o úvěru by žalovaný byl povinen žalobkyni vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru bez poplatků.

20. Žalobkyně se k jednání před soudem nedostavila, aniž by požádala o odročení, a proto přišla o možnost být soudem vyzvána a poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř., neboť takovou výzvu a poučení soud činí jen vůči účastníkovi přítomnému při jednání (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007).

21. Co do částky 6 749 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 11 717,73 Kč od 5. 2. 2026 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 4 968,73 Kč od 16. 10. 2025 do 13. 1. 2026, co do částky 1 000 Kč a částky 208,49 Kč představující smluvní pokutu tak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o. s ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 638,20 Kč, přičemž tato částka představuje 60 % (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 80 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 20 %) z jejich celkové výše 4 397 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 997 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 39 926,22 Kč sestávající z částky 700 Kč za přípravu a převzetí zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a.t, z částky 700 Kč za výzvu k plnění podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 700 Kč za podání návrhu ve věci samé (žaloba) podle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a ze tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Za podání ze dne 24. 3. 2026 soud žalobkyni náhradu nepřiznal, neboť se jednalo o doplnění žalobních tvrzení, která měla být perfektní již v době podání žaloby. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b a. t., neboť se jedná o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně. Zaplacení nákladů soud uložil žalovanému k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 o. s. ř.