221 C 47/2025
č. j. 221 C 47/2025-74
V PLATNOSTICitované zákony (14)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 561 § 1879 § 1968 § 1970 § 2390 § 2395 § 2991 § 2993
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86 § 104
Plný text
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení částky 17 581 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , to vše v měsíčních splátkách po , částka, vždy do každého 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se zamítá co do částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne , datum, úvěrovou smlouvu, na jejímž základě poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala řádně a včas splácet včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, v pravidelných měsíčních splátkách dle stanoveného splátkového kalendáře. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek žalobkyně www., Anonymizováno, .cz v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné pouze na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci. Po vyplnění požadovaných údajů probíhá automatizovaný schvalovací proces a pokud je žádost o úvěr schválena, objeví se text smlouvy a žadateli je na telefonní číslo , tel. číslo, SMS kód, jehož zadáním na webu či v aplikaci je smlouva uzavřena. Totožnost žadatele je ověřována prostřednictvím kopie dokladu totožnosti a při uzavírání první smlouvy je dále ověřováno vlastnictví bankovního účtu žadatele o úvěr. V tomto případě žalovaná nemusela vlastnictví účtu prokazovat, neboť vlastnictví účtu bylo ze strany žalobkyně ověřeno již v minulosti na základě uzavření jiné smlouvy. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zároveň hodnotila schopnost žalované úvěr splácet, když prostřednictvím registrů NRKI a BRKI zkoumala, zda má žalovaná jiné úvěry, dále žalovanou lustrovala prostřednictvím registru SOLUS, v centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Posuzovala jak příjmovou, tak výdajovou stránku. Schválená částka úvěru byla žalované odeslána dne , datum, na bankovní účet č. , č. účtu, . Úvěr byl sjednán na 24 měsíců, přičemž žalovaná si splatnost aktuální splátky dvakrát prodloužila o měsíc. Žalovaná se s úhradou splátek dostala do prodlení, načež byl úvěr ke dni , datum, zesplatněn. Dohromady za trvání smlouvy žalovaná uhradila částku , částka, . Pohledávka ve výši , částka, sestává z dlužné jistiny , částka, , poplatků za bezpečnou splátku , částka, , poplatků za SMS servis , částka, , poplatků za prodloužení splatnosti , částka, , účelně vynaložených nákladů , částka, , úroků , částka, a smluvních pokut , částka, , vedle toho se žalobkyně dále domáhá zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Dluh žalovaná neuhradila, ač k tomu byla před podáním žaloby vyzvána., právnická osoba, výzvě soudu žalobkyně stran posuzování úvěruschopnosti žalované doplnila, že limit nejvyšší měsíční splátky (MLS) se vypočítává vždy jak na klienta, tak na jeho domácnost, přičemž do výpočtu se započítávají částky životního minima spolu se splátkovou zátěží. V daném případě byl limit klienta vypočten ve výši , částka, a limit domácnosti v částce , částka, po zohlednění žalovanou uvedeného příjmu ve výši , částka, , příjmu ostatních členů domácnosti ve výši , částka, , životního minima na osobu ve výši , částka, a splátek jiným společnostem ve výši , částka, . Žalobkyně dále provedla lustraci žalované v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR bez negativního záznamu. Žalobkyně ověřuje tvrzení klienta a jejich pravdivost pomocí tzv. automatizovaných modelů, konkrétně prostřednictvím tzv. credit scoringu využívajícího statistické modely, kterými posuzuje a verifikuje spotřebitelovu příjmovou a výdajovou stránku. Statistický model umožňuje identifikovat pravděpodobnou výši příjmu, které je spotřebitel schopen dlouhodobě dosahovat Žalobkyně odkázala mimo jiné na judikaturu Soudního dvora EU, obecné pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví k posouzení úvěruschopnosti a komentář k zákonu o spotřebitelském úvěru a zdůraznila, že při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele má být zohledněn princip přiměřenosti s tím, že není určen jediný ideální způsob posouzení úvěruschopnosti a rozhodně jím není dokladování příjmů a výdajů spotřebitele, nýbrž je dáno na uvážení poskytovatele úvěru, zda disponuje lepší odbornou znalostí a zkušeností a je schopen využít jiné zdroje informací, které mohou vést k lepší predikci úvěruschopnosti spotřebitele. K samotnému kontraktačnímu procesu doplnila, že smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím Klientské sekce, webového rozhraní žalobkyně, jenž je obdobou internetového bankovnictví, nebo prostřednictvím aplikace. Vlastnictví účtu žalované bylo ověřeno prostřednictvím , jméno FO, . Projev vůle byl stvrzen SMS kódem zaslaným na verifikované telefonní číslo , tel. číslo, , datum, v 10:10 hod. Elektronické dokumenty jsou uzavírány v systému, který je důvěryhodný a veškeré záznamy jsou opatřeny časovým razítkem. Tuto službu pro žalobkyni vykonává externí společnost , právnická osoba, .
3. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, . Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, o odročení jednání nežádala. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“).
4. Žalovaná se k jednání dostavila osobně a k podané žalobě uvedla, že smlouvu uzavřela prostřednictvím internetu, ale již si nepamatuje, zda dokládala svůj příjem a pracovní smlouvu a v jaké výši úvěr uhradila. Smlouvu si nepřečetla, zajímalo ji pouze to, kolik bude měsíčně splácet. Má celkem tři nesplacené úvěry, v exekuci ještě není. Aktuálně je na úřadu práce, nepobírá žádné dávky, jen přídavek na syna. Finanční prostředky si zajišťuje pomocí brigád, dlužnou částku by byla schopna splatit ve splátkách ve výši maximálně , částka, měsíčně.
5. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.
6. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně je českou akciovou společností a předmětem jejího podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.
7. Z listiny nazvané „Úvěrová smlouva, , jméno FO, žádosti , Anonymizováno, – ID klienta , Anonymizováno, “ a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že na listině jsou jako smluvní strany na jedné straně označena žalobkyně, na druhé straně žalovaná. V listině je uvedeno, že celková výše úvěru činí , částka, , jedná se o hotovostní bezúčelový úvěr, který měl být splacen ve 24 měsíčních splátkách dle připojeného splátkového kalendáře. Sjednány byly poplatky, přičemž roční procentní sazba nákladů činí 49,20 %. Na místě předpokládaném pro podpis žalované je namísto vlastnoručního podpisu uvedeno, že smlouva byla žalovanou podepsána dne , datum, v 10:10 hod. podpisovým kódem , Anonymizováno, .
8. Z listiny nazvané „Dohledání informací o činnosti klienta“ bylo zjištěno, že se jedná o interní informace žalobkyně o aktivitě žalované na jejím webovém rozhraní. Z listiny se podává údaj o elektronickém podpisu s kódem , Anonymizováno, a čas zaslání SMS dne , datum, v 10:10 hod. Dne , datum, v 10:15 hod. byla smlouva schválena.
9. Z karty klienta a ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalobkyně před procesem uzavírání smlouvy posuzovala schopnost žalované úvěr splácet, když vyšla z údajů získaných od žalované a dále z dostupných registrů a databází. Žalobkyně vycházela z toho, že žalovaná má příjem ze zaměstnání ve výši , částka, měsíčně, příjem ostatních členů domácnosti činí , částka, měsíčně, hradí splátky jiným společnostem ve výši , částka, měsíčně. Schopnost žalované splácet úvěr žalobkyně prověřovala prostřednictvím tzv. kreditního skóre. Posuzována je při tom spotřebitelova příjmová i výdajová stránka a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaná v době uzavírání úvěrové smlouvy již čerpala jiné spotřebitelské úvěry.
10. Z opisu výpisu proplacení smlouvy bylo zjištěno, že dne , datum, byla na účet žalobkyně zaevidována příchozí platba ve výši , částka, z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalované.
11. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně bylo zjištěno, že dne , datum, byla z jejího účtu provedena okamžitá úhrada ve výši , částka, na účet č. , č. účtu, s poznámkou „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná je jediným majitelem a disponentem bankovního účtu č. , č. účtu, , na který byla dne , datum, připsána částka ve výši , částka, z bankovního účtu žalobkyně č. , č. účtu, .
12. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaná dosud na pohledávku zaplatila částku v celkové výši , částka, .
13. Z výzvy ze dne , datum, včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru čerpaného na základě úvěrové smlouvy. Výzva byla žalované zaslána poštou dne , datum, .
14. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a podacího archu bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána, aby dlužnou částku ve výši , částka, zaplatila ve lhůtě do , datum, . Výzva byla na adresu žalované odeslána poštou dne , datum, .
15. Z ostatních předložených listin soud žádné další relevantní skutečnosti nezjistil.
16. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně na základě smlouvy o úvěru poskytla žalované finanční prostředky ve výši , částka, , které se žalovaná zavázala řádně a včas splácet včetně poplatků a smluvních sankcí v pravidelných měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře. Před uzavřením smlouvy prověřovala žalobkyně úvěruschopnost žalované na základě výpočtu limitu nejvyšší měsíční splátky, když vyšla z údajů uvedených žalovanou, že má příjem ze zaměstnání ve výši , částka, měsíčně, příjmy ostatních členů domácnosti činí , částka, , splácí , částka, jiným společnostem a minimální výdaje na bydlení činí , částka, měsíčně. Žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila částku ve výši , částka, . Žalobkyně z důvodu prodlení žalované se splácením úvěr zesplatnila. K zaplacení dlužné částky byla žalovaná před podáním žaloby marně upomínána.
17. Věc byla posouzena podle právních předpisů platných v době uskutečnění právního jednání, tedy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
18. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
19. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
21. Po právní stránce zhodnotil soud věc tak, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z. Uzavření smlouvy vyplývá nejen z předložené listiny úvěrové smlouvy, ale i ze samotného vyjádření žalované, která uzavření úvěrové smlouvy potvrdila, smlouvou se řídila, poskytnutý úvěr přijala a začala jej splácet. Žalovaná podle smlouvy vystupovala jako spotřebitel a žalobkyně byla poskytovatelkou podle 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 o. z.) žalované poskytla spotřebitelský úvěr. Je tedy na místě aplikovat i příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, podle nichž byla žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru povinna řádně zkoumat úvěruschopnost žalované.
22. V daném případě žalobkyně uváděla, že úvěruschopnost žalované posuzovala prostřednictvím tzv. kreditního skóre a zkoumala její příjmovou i výdajovou stránku. Rovněž byla žalovaná prověřována v externích úvěrových registrech. Žalobkyně vycházela z příjmu žalované ze zaměstnání ve výši , částka, měsíčně, příjmu ostatních členů domácnosti ve výši , částka, měsíčně a minimálních výdajů na bydlení ve výši , částka, . Žalobkyně po takto provedeném posouzení vyhodnotila, že žalovaná byla schopna hradit splátky úvěru, a proto jí úvěr poskytla.
23. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto věřitel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr a informacím o jeho konkrétních příjmech ze zaměstnanecké či jiné činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, jakož i o dalších pravidelných výdajích spotřebitele (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Nejvyšším soudem bylo opakovaně judikováno, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).
24. V projednávané věci žalobkyně ani k výzvě soudu nedoložila, jakým konkrétním způsobem ověřila příjmy a výdaje žalované. Soudu nepředložila výpisy z účtu žalované, výplatní pásky, pracovní smlouvu ani jiné listiny prokazující finanční situaci žalované. Žalobkyně se spokojila pouze s tvrzením žalované v žádosti o úvěr. Takové zkoumání úvěruschopnosti žalované považuje soud za zcela nedostatečné.
25. Byť statistický model má svou relevanci a umožňuje identifikovat pravděpodobnou výši příjmu, které je spotřebitel schopen dlouhodobě dosahovat, informace od žalované, které slouží jako vstupní data pro posouzení její schopnosti úvěr splácet, je třeba řádně doložit a prokázat. Jak uvedl Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , „to, že banka využila interní a externí datové zdroje statistického modelu, ale zároveň vzala do úvahy údaje uvedené žalovaným v žádosti o úvěr (výše příjmu, nájemní bydlení, počet osob v domácnosti…), výši splátek konsolidovaných úvěrů a počítala i s konkrétními výdaji na domácnost a na živobytí vypočtenými dle ekonomického modelu, není dostatečným ověřením úvěruschopnosti žalovaného“. Bez ověřených údajů o příjmech a o skutečných nákladech žadatele a o výdajích (všech) osob žijících s ním ve společné domácnosti (včetně doložení jejich výše) lze těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatele a posoudit jeho schopnost splácet. Pouhé doplnění čísel do formuláře (karty) k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací (viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).
26. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., že nemá za prokázané, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr, a vyzvat ji v tomto směru k doplnění tvrzení a označení důkazů s tím, že pokud tak neučiní, vystavuje se nebezpečí nepříznivého rozhodnutí ve věci. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).
27. Nedostatečné posouzení schopnosti žalované úvěr splácet pak způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). S ohledem na výše uvedené tedy nelze než konstatovat, že pro případ, že by soud měl za prokázané uzavření smlouvy o úvěru v tvrzeném rozsahu, nebylo prokázáno, že žalobkyně řádně posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr s náležitou odbornou péčí, což způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy. Neplatnost právního jednání pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních.
28. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované bez právního důvodu prostředky ve výši , částka, , přičemž žalovaná dosud na dlužnou částku zaplatila pouze , částka, . Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky , částka, bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne , datum, a žalované stanovila lhůtu k plnění do , datum, . Ode dne následujícího je tak žalovaná v prodlení.
29. Ze shora uvedených důvodů proto soud žalobě vyhověl v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Výše úrokové sazby je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Povinnost k plnění byla dle § 160 odst. 1 věty druhé za středníkem o. s. ř. stanovena ve splátkách po , částka, měsíčně, když soud v tomto směru soud zohlednil finanční možnosti žalované. Výše stanovených splátek se soudu jeví jako adekvátní jak s ohledem na poměry žalované, tak na oprávněné zájmy žalobkyně, jíž by se celková přiznaná částka měla dostat ve čtyřech splátkách. Pokud žalovaná nezaplatí řádně a včas byť jen jedinou ze splátek, stane se splatnou celá jistina. Ve zbývající části nároku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť procesní úspěch žalobkyně a žalované v řízení je v zásadě stejný, resp. rozdíl mezi nimi je pouze nepatrný.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.