221 C 53/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované adresa trvalého pobytu část obce a číslo , PSČ obec zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa jako opatrovníkem pro řízení o zaplacení 1 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 000 Kč od 30. 6. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám České republiky – Okresnímu soudu v Kladně na náhradě nákladů řízení částku 2 904 Kč.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 000 Kč od 30. 6. 2021 do zaplacení z titulu přirážky k jízdnému. Svůj nárok odůvodnila tím, že [právnická osoba] (dále jen„ ČD“) v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, jakožto dopravce poskytuje přepravní služby mj. ve vnitrostátní drážní přepravě. Podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007, o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě a v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů ČR č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a dle určených podmínek stanovených platným cenovým výměrem Ministerstva financí pro ČR vyhlásili ČD Smluvní přepravní podmínky pro veřejnou drážní osobní dopravu (dále jen„ SPPO“), které nabyly účinnosti dne 15. 3. 2021 a Tarif pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel (dále jen„ Tarif“) účinné od 1. 1. 2021. Žalovaná, jakožto cestující, nastoupila dne 29. 6. 2021 do vlaku ČD [číslo] čímž v souladu s ustanovením bodu 5. kapitoly I. SPPO uzavřela s ČD Přepravní smlouvu o přepravě osob (dále jen„ Smlouva“). Po započetí přepravy žalovaná ve vlaku znečistila sedačku - zařízení ČD, tedy porušila přepravní podmínky v bodě 144. písm. y) SPPO, a proto bylo pověřeným zaměstnancem ČD sepsáno Potvrzení o nedodržení SPPO, [variabilní symbol] [číslo] a Oznámení o závadách a žalovaná byla vyzvána, aby na základě Smlouvy zaplatila přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč dle platného Tarifu, za nedodržení SPPO. Žalobkyně uzavřela dne 13. 12. 2021 se [právnická osoba] Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení výše popsané splatné pohledávky za žalovanou [právnická osoba] jako postupitelem na žalobkyni jako postupníka, čímž se žalobkyně stala věřitelem žalované z výše uvedené pohledávky. O této skutečnosti byla žalovaná ve smyslu § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, postupitelem vyrozuměna v Oznámení o postoupení pohledávky a ve výzvě žalobkyně k zaplacení – předžalobní upomínce k zaplacení dluhu, oboje zaslané žalované dne 16. 12. 2021. Žalovaná však do dnešního dne ničeho neuhradila.

2. Opatrovník žalované navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobní tvrzení stran žalobkyní uváděného znečištění sedačky – zařízení ČD žalovanou jsou nedostatečná, neboť by mělo být uvedeno, o jaké znečištění šlo, co bylo jeho příčinou a dále, zda šlo o znečištění nedbalostní či úmyslné, žalovaná neunesla břemeno tvrzení i důkazní ve vztahu k žalovanému nároku. Pojem znečištění je pojem právní, který užívá jak zákon o drahách, tak i vyhláška o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, Smluvní přepravní podmínky ČD pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Žalovaná nezpochybňuje svůj podpis na potvrzení o nedodržení SPPO. Z článku 145.1 Smluvních přepravních podmínek ČD, v němž se uvádí„ pokud cestující nemůže nebo odmítne zaplatit přirážku za porušení přepravních podmínek na místě, je povinen se prokázat pověřenému zaměstnanci ČD osobními údaji k sepsání potvrzení o pohledávce ČD vůči cestujícímu“ vyplývá, že potvrzení o nedodržení SPPO slouží pouze ke ztotožnění osoby, zde žalované, není to důkaz o tom, že by žalovaná porušila přepravní podmínky tím, že by znečistila zařízení ČD. Další námitka žalované vyplývá z ustanovení § 37 odst. 4 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, které zní„ průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen pověřená osoba), je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna vyloučit z přepravy cestujícího nebo uložit cestujícímu zaplacení přirážky, pokud přes upozornění nedodržuje přepravní řád, pokyny a příkazy pověřené osoby, znečišťuje drážní vozidlo nebo pokud svým chováním ruší klidnou přepravu cestujících nebo ostatní cestující jinak obtěžuje; vyloučením z přepravy nesmí být ohrožena bezpečnost a zdraví cestujícího“, kdy v žalobě chybí jakákoliv tvrzení ohledně obligatorního upozornění žalované pověřenou osobou a žalobkyně toto ani neprokazuje. Dle žalované vyhláška č. 175/2000 Sb., konkrétně v § 15 upravuje jednotlivé případy porušení přepravních podmínek totožně jako smluvní přepravní podmínky ČD v kapitole XI. Správným jazykovým výkladem musí soud dospět k závěru, že každé jednotlivé upravené porušení přepravních podmínek je formulováno tak, že vylučuje nedbalostní zavinění, když i znečišťování zařízení ČD je vyhodnoceno jako porušování přepravních podmínek, pokud cestující znečišťuje i poté, kdy byl upozorněn pověřenou osobou – viz shora uváděný § 37 odst. 4 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách. Žalovaná zpochybňuje tvrzení žalobkyně, že svým jednáním porušila přepravní podmínky a je tudíž povinna zaplatit přirážku za jejich porušení.

3. Z žalobkyní předložených listin soud dospěl k tomuto skutkovému závěru: Žalovaná dne 29. 6. 2021 cestovala vlakem [číslo]. Téhož dne bylo průvodčím ve vlaku vyhotoveno oznámení o závadách spočívajících ve znečišťování sedačky, dále zde bylo uvedeno, že cestující byl poučen o následcích a že došlo k porušení SPPO, s následně nečitelným slovem, dále byly uvedeny též částky 400/ 1 000 Kč. Průvodčí vyhotovil též potvrzení o nedodržení SPPO, jehož obsahem je uvedení, že byla stanovena přirážka za nedodržení SPPO ve výši 1 000 Kč, kdy důvod udělení přirážky je znečišťování sedačky, na potvrzení je podpis žalované a dále podpis blíže nespecifikované osoby. Pohledávka přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, oznámení o postoupení bylo odesláno žalované spolu s výzvou k zaplacení žalované částky.

4. Soud věc posoudil po právní stránce následujícím způsobem, kdy na věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, vyhlášku č. 175/2000 Sb. o přepravním rádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a Smluvní přepravní podmínky Českých drah pro veřejnou drážní osobní dopravu.

5. Podle ustanovení § 2550 o. z., smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 2551 o. z., dopravce se při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti upraví přepravní řády.

6. Podle ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě stanoví přepravní řády. Podle ustanovení § 37 odst. 4 písm. b) citovaného zákona, průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen pověřená osoba), je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna vyloučit z přepravy cestujícího nebo uložit cestujícímu zaplacení přirážky, pokud přes upozornění nedodržuje přepravní řád, pokyny a příkazy pověřené osoby, znečišťuje drážní vozidlo nebo pokud svým chováním ruší klidnou přepravu cestujících nebo ostatní cestující jinak obtěžuje; vyloučením z přepravy nesmí být ohrožena bezpečnost a zdraví cestujícího. Podle § 37 odst. 5 písm. c) citovaného zákona, cestující je povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 citovaného ustanovení, výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč; přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.

7. Podle § 15 odst. 1 písm. n) vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, porušením přepravních podmínek z hlediska bezpečnosti cestujícího, bezpečnosti jiných osob a ochrany zdraví, bezpečnosti a plynulosti veřejné osobní dopravy a z hlediska zajištění řádné, klidné a pohodlné přepravy je, jestliže cestující při přepravě znečišťuje ostatní cestující nebo vozidlo, jakož i prostory a zařízení pro cestující svým oděvem nebo svým jednáním.

8. Dle článku 144 písm. y) SPPO, za porušení přepravních podmínek se považuje, pokud cestující znečišťuje ostatní cestující, zaměstnance ČD nebo znečišťuje či poškozuje zařízení ČD.

9. Dle článku [číslo] Smluvních přepravních podmínek Českých drah pro veřejnou drážní osobní dopravu„ pokud cestující nemůže nebo odmítne zaplatit přirážku za porušení přepravních podmínek na místě, je povinen se prokázat pověřenému zaměstnanci ČD osobními údaji k sepsání potvrzení o pohledávce ČD vůči cestujícímu“.

10. Soud na základě právního hodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla stran žalobního nároku břemeno tvrzení i břemeno důkazní. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) o nutnosti doplnění tvrzení stran porušení přepravních podmínek žalovanou a označení důkazů k prokázání těchto doplněných tvrzení, neboť tvrzení uvedená v žalobě jen o tom, že žalovaná znečistila sedačku, jsou naprosto nedostačující. V žalobních tvrzeních absentuje např. tvrzení o tom, jakým konkrétním jednáním, jež dle žalobkyně vyústilo ve znečištění sedačky, žalovaná porušovala přepravní podmínky, zda byla splněna právním předchůdcem žalobkyně obligatorní povinnost pověřené osoby dle shora citovaného ustanovení § 37 odst. 4 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, upozornit cestující, zde žalovanou, na nedodržování přepravního řádu, resp. přepravních podmínek, a zda žalovaná i přes toto upozornění, pokračovala ve svém jednání, kterým porušovala přepravní řád, resp. přepravní podmínky, za které lze stanovit povinnost cestujícímu zaplatit přirážku. Žalobkyně tím, že se nedostavila k nařízenému jednání a svou neúčast omluvila se současným vyjádřením souhlasu, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti, se tak připravila o možnost být poučena soudem ve shora naznačeném smyslu. Žalobkyní předložené listinné důkazy, a to zejména oznámení o závadách a potvrzení o nedodržení SPPO nemohou svým obsahem nahradit chybějící žalobní tvrzení, navíc obsah oznámení o závadách ani neprokazuje, kdo, tj. jaká osoba, znečistil sedačku a potvrzení o nedodržení SPPO dle článku č. 145.1 SPPO slouží pouze ke ztotožnění osoby, zde žalované, a není důkazem o porušení přepravních podmínek cestujícím, tj. žalovanou. Soud proto vzhledem ke shora uvedenému žalobu žalobkyně jako nedůvodnou zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 904 Kč Tyto náklady jsou tvořeny náklady zastoupení žalované advokátem a sestávající se z odměny stanovené dle § 8 a § 7 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 000 Kč sestávající se z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč O povinnosti žalobkyně zaplatit náklady řízení žalované za právní zastoupení žalované soudem ustanoveným advokátem rozhodl soud dle § 149/1963 Sb. o. s. ř.