221 C 63/2023

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 19 141,21 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 663,92 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 663,92 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 1 959,71 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 959,71 Kč od [datum] do zaplacení, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 296,34 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 300,71 Kč, co do částky 2 634 Kč, co do částky 6 517,58 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 663,92 Kč od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 280,02 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 19 141,21 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) smlouvu, na základě které právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 9 507,22 Kč a úrokem ve výši 987,27 Kč se žalovaný zavázal zaplatit ve 12 pravidelných měsíčních splátkách po 2 124,54 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla sjednána na [datum] Smlouva byla uzavřena tak, že žalovaný prostřednictvím internetových stránek právního předchůdce žalobkyně požádal o poskytnutí úvěru, přičemž si zvolil výši úvěru a počet splátek. Následně se žalovanému vygenerovala výše poplatku za poskytnutí úvěru. Jelikož žalovanému podmínky poskytnutí úvěru vyhovovaly, potvrdil svůj souhlas kliknutím na tlačítko [anonymizována dvě slova]. Dále žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své kontaktní údaje, jméno a příjmení, číslo občanského průkazu a bydliště. V další sekci pak žalovaný vyplnil údaje o svém zaměstnání a o svém zaměstnavateli. Poté žalovaný vyplnil číslo svého bankovního účtu. Kliknutím na příslušné políčko žalovaný odsouhlasil žádost o poskytnutí úvěru, přičemž tato žádost byla právním předchůdcem žalobkyně akceptována poskytnutím úvěru žalovanému. Žalovaný však právnímu předchůdci žalobkyně uhradil pouze 4 336,08 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 33 010,29 Kč a skládala se z jistiny ve výši 12 623,63 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 807,66 Kč, úroku ve výši 1 921,45 Kč, smluvní pokuty 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení ve výši 6 517,58 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 611,22 Kč a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 263 Kč. Před poskytnutím úvěru ověřoval právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím žalovaným předložených listin, a to výpisů z účtu a výplatních pásek.

2. Žalobkyně i její právní zástupce se z jednání u soudu omluvili. Žalovaný se na jednání bez omluvy nedostavil. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /).

3. Z listiny nazvané smlouva o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], splátkového kalendáře a z listiny nazvané Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně úvěrující vystupuje [právnická osoba] (dále i jen„ právní předchůdce žalobkyně“), na straně úvěrované pak žalovaný. Právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, a to na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se pak měl zavázat úvěr spolu s poplatkem ve výši 9 507,22 Kč a úrokem ve výši 12 % ročně zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně ve 12 měsíčních splátkách po 2 125 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Pro případ prodlení se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení a povinnost žalovaného hradit náklady vymáhání. Na listině je pak připojen podpis právního předchůdce žalobkyně a na místě podpisu žalovaného je pouze vypsáno jméno a příjmení žalovaného a SMS kód.

4. Potvrzením o platbě a zprávou banky bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně převedl dne [datum] na shora specifikovaný účet žalovaného částku 15 000 Kč.

5. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, potvrzení o přijetí platby, oznámení o postoupení pohledávky a podacího archu bylo prokázáno postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován.

6. Z předžalobní upomínky ve spojení s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní upomenut k zaplacení dlužné částky.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

9. Podle § 110 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

10. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

11. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

12. Dle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena úvěrová smlouva.

15. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina nazvaná jako smlouva o úvěru č. [anonymizováno] vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. V daném případě pak nelze vůbec uvažovat nad tím, že by podpis na smlouvě mohl být nahrazen mechanickými prostředky, neboť se jednalo o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy je požadavek písemné formy smlouvy zakotven zákonem jako důležitý prvek ochrany spotřebitele.

16. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z., vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému prováděla systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o úvěru v elektronické formě tak nebylo v řízení prokázáno. Rovněž nebylo ani prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel smlouvu právě se žalovaným, neboť zadat údaje žalovaného do jeho systému mohl prakticky kdokoliv.

17. Žalovaný však od právního předchůdce žalobkyně převzal částku ve výši 15 000 Kč, přičemž mu dosud vrátil pouze 4 336,08 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena podle § [číslo] o.z,. co do částky 10 663,92 Kč bezdůvodně obohatil a je tak povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od [datum], neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně žalovanému odeslala dne [datum] s určením data splatnosti do 10 dnů od doručení. Poslední den lhůty tak při doručení dle § 573 o.z. připadal na [datum] a ode dne následujícího je tak žalovaný v prodlení.

18. I pokud by žalobkyně prokázala uzavření smlouvy tvrzeného obsahu se žalovaným, neunesla žalobkyně břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr podle § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost takové smlouvy (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]), neboť žalobkyně se stran příjmů a výdajů žalovaného spokojila pouze s výplatními páskami a výpisy z účtu, což je nedostatečné, protože tímto postupem byly v podstatě ověřeny jenom příjmy žalovaného, výdaje jenom velmi omezeně. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by se vůbec zabývala tím, jaké má žalovaný náklady na bydlení, že by žalovaného lustrovala například v insolvenčním rejstříku a dalších registrech dlužníků, že by zkoumala, zda na majetek žalovaného nejsou vedeny exekuce. Takový postup nelze považovat za ověření úvěruschopnosti s odbornou péčí, neboť i osoba, která má slušný příjem může mít takové výdaje, že úvěruschopná není.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 280,02 Kč, přičemž tato částka představuje 11,42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55,71 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 44,29 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 141,21 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.