221 C 71/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky 44 360 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 44 360 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 30 000 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného náhradu nákladů řízení ve výši 9 557,2 Kč.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 44 360 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 27. 10. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Veškerá smluvní ujednání mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku tak, že se žalovaný nejprve zaregistroval na webových stránkách www.orangefinance.cz, přičemž k prokázání své totožnosti doložil kopii svého dokladu totožnosti a výpis z účtu. Na základě registrace byla žalovanému v informačním systému žalobkyně založena klientská sekce, prostřednictvím které žalovaný požádal o poskytnutí úvěru. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného výpisem z účtu, popř. analýzou účtu v aplikaci Kontomatik, případně výplatními lístky a výpisem z databáze poskytovatelů úvěrů. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím klientské sekce tak, že žalovaný odsouhlasil její znění. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit nejpozději dne 24. 11. 2024. Následně bylo dodatkem sjednáno prodloužení doby splatnosti úvěru do 20. 2. 2025 a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 12 290 Kč. Úvěr byl žalovanému dne 27. 10. 2024 vyplacen převodem na účet č. , č. účtu, . Žalovaný však poskytnutý úvěr ani sjednaný poplatek ve stanovené době neuhradil a žalobkyni tak vedle nároku na vrácení jistiny úvěru ve výši 30 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 12 290 Kč vznikl též nárok na zákonný úrok z prodlení od 21. 2. 2025 do zaplacení. Současně žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 30 000 Kč od 21. 2. 2025 do 30. 4. 2025 v celkové výši 2 070 Kč. Žalovaný svůj dluh neuhradil, ačkoliv byl k tomu před podáním žaloby vyzván., právnická osoba, výzvě soudu žalobkyně stran uzavření úvěrové smlouvy doplnila, že žalovaný ke smlouvě připojil tzv. prostý elektronický podpis a ke své identifikaci předložil kopii občanského průkazu a uvedl číslo svého mobilního telefonu. Předžalobní výzvu zaslala žalobkyně žalovanému elektronicky podle č.l. XI.2.a. smlouvy na emailovou adresu uvedenou ve smlouvě.

3. Žalovaný uvedl, že s žalobkyní komunikoval v otázce mimosoudního vyřešení sporu, ale požaduje, aby částky byly přesně vyčísleny.

4. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, o odročení jednání nežádala. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“).

5. Soud v řízení provedl níže uvedené důkazy, z nichž zjistil tyto skutečnosti.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 21. 9. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně je českou společností s ručením omezeným a předmětem jejího podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

7. Z žádosti o poskytnutí úvěru , Anonymizováno, a vyhodnocení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že se jedná o listinu vygenerovanou žalobkyní, ve které se uvádí, že žádost o úvěr byla žalovaným podána prostřednictvím webových stránek www., Anonymizováno, .cz dne 26. 10. 2024 a byla ověřena kódem 7586 zaslaným na telefon žadatele. Uvedeny jsou identifikační údaje žalovaného s tím, že u něj byla provedena lustrace na exekuce, v insolvenčním rejstříku a v databázi odcizených a neplatných dokladů, a to bez záznamu. Žadatel v žádosti uvedl, že má dvě vyživované děti, žije s partnerkou, ověřen byl měsíční příjem ve výši 88 474 Kč, výdaje 12 500 Kč, jiné finanční závazky ve výši 50 000 Kč, náklady na bydlení 5 000 Kč a příjem ostatních členů domácnosti činí 40 000 Kč. Životní minimum tak činí 15 490 Kč a čistý příjem domácnosti 99 984 Kč. Z profilu klienta bylo zjištěno, že žalobkyně u žalovaného evidovala číslo jeho občanského průkazu, jeho kontaktní údaje, přičemž žalovaný měl pracovat na hlavní pracovní poměr u , právnická osoba, jako oblastní ředitel.

8. Z výpisu z Centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že žalovaný ke dni lustrace 26. 10. 2024 neměl žádné záznamy v evidenci.

9. Z listiny nazvané „Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, “ bylo zjištěno, že na listině jsou jako smluvní strany označena žalobkyně jako úvěrující, na druhé straně žalovaný jako úvěrovaný. V listině je uvedeno, že celková výše úvěru činí 20 000 Kč, jedná se o jednorázový a bezúčelový spotřebitelský úvěr, který měl být splacen do 28 dnů. Poplatek za poskytnutí úvěru činí 8 190 Kč, po uplatnění slevy 4 914 Kč. Na místě předpokládaném pro podpis žalovaného je namísto jeho vlastnoručního podpisu uvedeno datum podpisu 27-09-2024, 10:44:08 hod., elektronickým kódem 4389.

10. Z listiny nazvané „Dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, “ bylo zjištěno, že na listině jsou jako smluvní strany označena žalobkyně jako úvěrující, na druhé straně žalovaný jako úvěrovaný. Celková výše úvěru je uvedena ve výši 30 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 12 290 Kč. Dále se uvádí, že se smluvní strany dohodly, že se doba trvání úvěru prodlužuje o 7 dnů, tj. ke dni 20. 2. 2025. Celkem má žalovaný splatit 42 290 Kč. Na listině chybí vlastnoruční podpis žalovaného, uvedeno je pouze jeho jméno a příjmení a datum 13. 2. 2025.

11. Z kopie občanského průkazu žalovaného byly zjištěny jeho osobní údaje, které souhlasí s údaji uvedenými na shora uvedených listinách.

12. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 9. 6. 2025 bylo zjištěno, že jediným majitelem a disponentem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaný a dne 27. 10. 2024 byla na účet připsána částka ve výši 30 000 Kč z účtu č. , č. účtu, .

13. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného č. , hodnota, u , Anonymizováno, , Anonymizováno, za období od 1. 6. 2024 do 31. 8. 2024 nebyl zjištěn žádný pravidelný příjem, evidovány jsou transakce mezi účty žalovaného, rovněž odchozí platby na tipsport.cz. Dne 18. 6. 2024 byly na účet připsány prostředky ve výši 25 960 Kč s popisem „Poskytnutí spotřebitelského úvěru , Anonymizováno, “, totéž ve dnech 11. 7. 2024 a 15. 7. 2024 v částkách 12 000 Kč a dne 17. 7. 2024 v částce 13 960 Kč. Dne 11. 7. 2024 byly na účet připsány prostředky ve výši 100 000 Kč od společnosti , právnická osoba, s popisem „Vyplacení půjčky č. , hodnota, “. Evidovány jsou i splátky kreditní karty. Konečný zůstatek v červenci 2024 byl záporný, v srpnu 2024 ve výši pouze 150,5 Kč.

14. Z úvěrové a platební historie ke dni 26. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný neměl evidovánu žádnou pohledávku po splatnosti, otevřené měl však 5 úvěrových smluv, a to spotřebitelský úvěr na částku 38 000 Kč z 6. 9. 2024, spotřebitelský úvěr na částku 30 000 Kč z 5. 9. 2024, dále na částku 30 000 Kč z 3. 9. 2024, na částku 30 000 Kč z 3. 8. 2024, revolvingový úvěr na částku 25 960 Kč z 17. 6. 2024. Dalších 8 úvěrových smluv bylo v průběhu roku 2024 ukončeno.

15. Z předžalobní výzvy ze dne 31. 3. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému adresovala výzvu k úhradě dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 27. 10. 2024 nejpozději do 7 dnů od doručení této výzvy. Tuto výzvu mu zaslala na e-mail.

16. Na základě provedeného dokazování soud nemohl dospět k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne 27. 10. 2024 k dohodě, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla částku 30 000 Kč, jak žalobkyně tvrdila. Žalobkyně ani k výzvě soudu nedoložila listinu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na kterou sama odkazovala. K žalobě toliko připojila listinu označenou jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, “ s datem 27. 9. 2024, ve které se uvádí výše úvěru 20 000 Kč, dále předložila žádost o poskytnutí úvěru 007510 ze dne 26. 10. 2024 a listinu označenou jako „Dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, “ s datem 13. 2. 2025, ve které se uvádí, že se doba trvání úvěru v částce 30 000 Kč prodlužuje o 7 dnů, tj. ke dni 20. 2. 2025. Žádná z uvedených listin neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného. Předložené listiny nekorespondují s tvrzením žalobkyně. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že smlouva o úvěru č. , hodnota, byla uzavřena dne 27. 10. 2024 na částku 30 000 Kč splatnou nejpozději do 24. 11. 2024, přičemž splatnost měla být dodatkem prodloužena do 20. 2. 2025; v samotné listině dodatku je však uvedeno, že se splatnost prodlužuje o 7 dnů, což s uvedeným tvrzením nekoresponduje. Smlouvu ze dne 27. 10. 2024 žalobkyně nedoložila, namísto toho předložila listinu z 27. 9. 2024. Pokud tedy zprávou z banky bylo prokázáno, že dne 27. 10. 2024 byla na účtu žalovaného evidována příchozí platba ve výši 30 000 Kč z účtu žalobkyně, nebylo prokázáno, na základě jakého titulu (příp. bez titulu) byla uvedená částka na účet žalovaného připsána.

17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

19. Podle § 1745 o. z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

20. Jak vyplývá z § 1725 věty první a § 1745 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednají její obsah, konkrétně v okamžiku účinnosti přijetí nabídky. Jinými slovy, podmínkou uzavření smlouvy je úplný konsensus (souhlasná vůle) smluvních stran na (zásadně) celém obsahu smlouvy. Z provedeného dokazování však nelze mít uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným za prokázané, neboť z žádné z listin neplyne nabídka (oferta) žalovaného a její přijetí (akceptace) žalobkyní. Žalobkyně sice předložila soudu listinu označenou jako žádost o poskytnutí úvěru, nicméně tato listina stejně jako ostatní listiny předložené žalobkyní v elektronické podobě, neobsahovala vlastnoruční podpis žalovaného. , právnická osoba, může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby, a je proto třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Soud proto dospěl k závěru, že obsah tvrzené dohody nebyl prokázán.

21. Podle § 120 zákona č. 99/1964 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.

22. Podle § 132 o. s. ř. soud důkazy hodnotí podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

23. Při uvedeném způsobu hodnocení v řízení provedených důkazů a s přihlédnutím ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně se domáhala nároku na zaplacení částky 44 360 Kč s příslušenstvím, a právě žalobkyni v tomto směru tížilo břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke skutečnostem zakládajícím nárok na žalovanou částku. Bylo tedy na žalobkyni, aby nabídla důkazy, kterými by svá tvrzení prokázala, neboť důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky; jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 257/97).

24. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označila důkazy k prokázání tvrzení, že došlo k uzavření dohody právě s žalovaným a v tvrzeném rozsahu právního jednání. Jelikož se však žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).

25. Splnění povinnosti tvrzení s příslušným důkazním návrhem reflektuje zásadu projednací, v souladu s níž je v občanském soudním řízení sporném odpovědnost za zjišťování skutkového stavu kladena na bedra účastníků zatížených břemenem důkazním a břemenem tvrzení (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1658/2017, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1491/2018). Důkazním břemenem se rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení nebyla prokázána jeho tvrzení a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Smyslem důkazního břemene je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci, pro nečinnost účastníka (v důsledku nesplnění povinnosti uložené účastníku ustanovením § 120 odst. 1 větou první o. s. ř.) nebo vůbec (objektivně vzato) nemohla být prokázána. Závěr o tom, že účastník neunesl důkazní břemeno, lze učinit jen tehdy, jestliže zhodnocení důkazů, které byly za řízení provedeny, neumožňuje soudu přijmout závěr ani o pravdivosti tvrzení účastníka a ani o tom, že by bylo nepravdivé (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 2. 2002, sp. zn. 21 Cdo 762/2001).

26. V projednávané věci byly provedeny potřebné listinné důkazy, které však ke zjištění skutkového stavu nevedly, k nařízenému soudnímu jednání se pak žalobkyně nedostavila a připravila se tak o možnost být soudem patřičně procesně poučena. Nelze tak než uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že by mezi ní a žalovaným došlo k tvrzené dohodě, na jejímž základě by se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný by se zavázal vrátit tuto částku za sjednaných podmínek, a důkazní břemeno ke svému nároku tak neunesla. Soud pak nemohl nárok žalobkyně posoudit ani jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, neboť nebylo postaveno na jisto, z jakého titulu byla částka 30 000 Kč zaslána dne 27. 10. 2024 na účet žalovaného, případně zda byla zaslána bez právního titulu či na základě neplatného právního titulu.

27. Jelikož v řízení nebyl prokázán samotný základ nároku žalobkyně, soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž měl v řízení plný úspěch, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 557,2 Kč. Celkové náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 360 Kč v částce 2 900 Kč za každý z učiněných úkonů právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a účast na jednání dne 24. 6. 2025 včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále náhrada nákladů spojených s cestou realizovanou na jednání soudu dne 24. 6. 2025 (Praha – Kladno a zpět) za 77,4 ujetých km v částce 598,5 Kč (35,80 Kč za litr paliva při průměrné spotřebě 5,4 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.) a za promeškaný čas v trvání 4 x 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 898,5 Kč ve výši 1 658,7 Kč.

29. Zaplacení nákladů řízení soud žalobkyni uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalovaného dle § 149 odst. 1 o. s. ř.