221 C 76/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 trvale bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 16 887,05 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 887,05 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 887,05 Kč od 8. 12. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu po žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná v období od 20. 9. 2023 do 8. 11. 2023 neoprávněně odebírala elektrickou energii v odběrném místě na adrese adresa, jméno FO Anonymizováno, neboť smlouva na dodávku elektřiny byla ke dni 20. 9. 2023 ukončena. Množství neoprávněné odebrané elektřiny dle stavu na demontovaném elektroměru činilo 323 kWh. Dlužná částka se skládá z náhrady škody v důsledku neoprávněné odebrané elektřiny ve výši 4 658,79 Kč, platby za příkon ve výši 125,84 Kč a náhrady nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 12 102,42 Kč za služby externí společnosti spočívající zejména v práci techniků na místě, zajištění jejich potřebné kvalifikace, opotřebení nástrojů, dopravném, administrativním zpracování případu, přípravě podkladů a jiných činnostech, a to včetně daně z přidané hodnoty. Žalobkyně žalované vystavila na celkovou částku 16 887,05 Kč fakturu č. hodnota se splatností ke dni 7. 12. 2023. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila, a to ani k výzvě žalobkyně ze dne 11. 1. 2024. Žalobkyně dále vzhledem k prodlení žalované požadovala i zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Ze smlouvy o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 25. 7. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná na základě této smlouvy odebírala elektřinu na adrese odběrného místa jméno FO Anonymizováno, adresa.

4. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne 8. 11. 2023 a čestného prohlášení ze dne 11. 1. 2024 bylo zjištěno, že dne 8. 11. 2023 byl při kontrole elektroměrového rozvaděče provedené techniky společnosti právnická osoba., jež k tomu byla žalobkyní zmocněna, v odběrném místě na adrese jméno FO Anonymizováno, adresa, zjištěn odběr elektřiny bez smluvního vztahu. Stav na elektroměru byl vyšší než při ukončení smlouvy. Proto byl po kontrole elektroměr demontován a nahrazen zabezpečovací krabičkou.

5. Z rámcové dohody o poskytování služeb v oblasti netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě ze dne 6. 11. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně a společnost právnická osoba. uzavřely dohodu za účelem kontroly odběrných míst, na základě které se společnost právnická osoba. zavázala poskytovat žalobkyni služby dle této dohody a žalobkyně se zavázala za poskytnuté služby zaplatit sjednanou cenu.

6. Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa bylo zjištěno, že kontrola v odběrném místě na adrese jméno FO Anonymizováno, adresa byla ukončena dne 8. 11. 2023 v 9.43 hodin a v rámci kontroly byl zjištěn odběr elektřiny bez platné smlouvy. O tom byla žalovaná v odběrném místě informována.

7. Z dokumentu označeného jako Výpočet náhrady za neoprávněný odběr elektřiny bylo zjištěno, že na odběrném místě byla ukončena smlouva o dodávce elektrické energie ke dni 20. 9. 2023, kdy byly stanoveny hodnoty VT 1.978 kWh a NT 2.975 kWh. Při kontrole a demontáži elektroměru dne 8. 11. 2023 činil jeho stav VT 2.090 kWh a NT 3.186 kWh. Žalovaná tedy neoprávněně odebírala elektrickou energii po dobu 49 dnů (od 20. 9. 2023 do 8. 11. 2023). Náhrada za neoprávněný odběr elektrické energie byla vyčíslena na částku 4 658,79 Kč, platby za příkon na částku 125,84 Kč a náklady spojené se zjišťováním neoprávněného odběru na částku 12 102,42 Kč.

8. Z faktury č. hodnota vystavené dne 16. 11. 2023 bylo dále zjištěno, že žalované byla žalobkyní vyfakturována celková částka 16 887,05 Kč, přičemž splatnost faktury nastala dne 7. 12. 2023.

9. Z upomínky ze dne 19. 12. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně měla žalovanou upomínat o zaplacení dlužné částky do 26. 12. 2023. Jelikož žalovaná dlužnou částku nezaplatila, vyzvala ji žalobkyně k plnění ještě předžalobní upomínkou ze dne 11. 1. 2024 zaslanou na adresu žalované, jak bylo zjištěno z předžalobní upomínky a připojené dodejky.

10. Z ostatních předložených listin soud žádné další relevantní skutečnosti nezjistil.

11. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaná odebírala elektřinu na adrese odběrného místa jméno FO Anonymizováno, adresa podle smlouvy o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě uzavřené s žalobkyní. Smlouva byla ukončena ke dni 20. 9. 2023. Na základě kontroly provedené na odběrném místě techniky společnosti právnická osoba., jež k tomu byla zmocněná žalobkyní, byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny v období od Anonymizováno 20. 9. 2023 do 8. 11. 2023 a celková částka odpovídající náhradě za neoprávněný odběr, platbám za příkon a nákladům spojeným se zjišťováním neoprávněného odběru byla vyčíslena ve výši 16 887,05 Kč a vyfakturována žalované se splatností ke dni 7. 12. 2023. Jelikož žalovaná dlužnou částku nezaplatila včas, byla k úhradě žalobkyní opakovaně upomínána. Ani poté však dlužnou částku nezaplatila.

12. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, (dále jen „energetický zákon“) a vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny (dále jen „vyhláška o měření elektřiny“), ve znění k datu vzniku újmy.

13. Podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona se neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy rozumí mj. odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl. Podle odst. 2 neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Podle odst. 3 při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

14. Neoprávněný odběr elektrické energie je zakázán, odpovědnost odběratele elektřiny za vzniklou škodu je odpovědností objektivní.

15. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky o měření elektřiny při neoprávněném odběru elektřiny se určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

16. Podle § 17 odst. 3 vyhlášky o měření elektřiny se výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, z ceny za službu distribuční soustavy a z daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu.

17. Podle § 17 odst. 5 vyhlášky o měření elektřiny provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavce 3 platby, které zákazník uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo zjištěno, že smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě uzavřená mezi žalovanou a žalobkyní byla ukončena ke dni 20. 9. 2023. Od tohoto data na odběrném místě probíhal odběr elektřiny bez právního titulu a došlo k neoprávněnému odběru ve smyslu § 74 odst. 1 písm. a) energetického zákona, přičemž tímto způsobem vznikla újma žalobkyni jakožto provozovateli distribuční soustavy. Škoda vzniklá z neoprávněného odběru je objektivního charakteru, v řízení se tedy soud nezabýval vnitřním vztahem žalované k neoprávněnému odběru. Výše škody byla stanovena dle vyhlášky na základě skutečného odběru s ohledem na poznatek počátečního a konečného stavu elektroměru včetně souvisejících plateb a výše škody není zjevně nepřiměřená zjištěným okolnostem, pokud by došlo ke smluvnímu odběru energie (srov. nález ze dne 11. 8. 2015, sp. zn. I. ÚS 668/15). Současně žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů spojených se zjištěním neoprávněného odběru.

20. Žalovaná tedy prováděla neoprávněný odběr elektrické energie, a proto podle § 51 odst. 3 energetického zákona odpovídá za vzniklou spotřebu (škodu) distributorovi elektřiny. Celková škoda vyplývá podle § 51 odst. 2 energetického zákona ve spojení s § 19 vyhlášky o měření elektřiny z fakticky odebrané elektrické energie (podle stavu elektroměru) v určených cenách. Současně žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů spojených se zjištěním neoprávněného odběru. Splatnost se odvíjí od výzvy věřitele ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z., a je dána datem splatnosti vystavené faktury. Z uvedených důvodů soud žalobě prvním výrokem v plné výši vyhověl včetně nároku žalobkyně na úrok z prodlení podle § 1968 o. z. a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti příslušné faktury.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč proti neúspěšné žalované. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 100 Kč za každý ze dvou úkonů (písemné podání ve věci samé, výzva k plnění), a ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč.

22. Lhůty k plnění jsou dány dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).