221 C 96/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky, a to s odůvodněním, že dne [datum] elektronicky uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru splatit v 24 měsíčních splátkách. Jednotlivé splátky obsahovaly poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za bezpečnou splátku, poplatek za SMS servis, úrok a jistinu. Dále se žalovaný zavázal uhradit poplatek za prodloužení splatnosti a účelně vynaložené náklady. Před uzavřením smlouvy ověřovala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím kreditního skóre žalované, výpisem registru NRKI, [příjmení], ISIR a [příjmení] a dále žalobkyně vycházela z údajů sdělených žalovaným, které prověřila. Žalovaný však uhradil žalobkyni pouze [částka]. Žalobkyně tak dne [datum] úvěr zesplatnila. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši [částka], poplatků za bezpečnou splátku ve výši [částka], poplatků za SMS servis ve výši [částka], poplatků za prodloužení splatnosti ve výši [částka], úroků ve výši [částka] a účelně vynaložených nákladů ve výši [částka]. Dluh žalovaný neuhradil, ač k tomu byl před podáním žaloby vyzván.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně se z jednání u soudu omluvila. Žalovaný se na jednání nedostavil. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /).

3. Ze žalobkyní předložené smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že tato není podepsaná žalovaným, na místo jeho podpisu je pouze číselný kód.

4. Ze zprávy banky, potvrzení o provedené platbě a opisu výpisu proplacení smlouvy bylo zjištěno, že žalobkyně na účet žalovaného dne [datum] převedla částku [částka].

5. Z předžalobní výzvy ve spojení s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby upomínán o zaplacení.

6. Z ostatních předložených listin nebyly zjištěny žádné další relevantní skutečnosti.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 104 zák.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

9. Podle § 110 zák.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

10. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

11. Podle § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o.z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

12. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena úvěrová smlouva.

14. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina nazvaná jako smlouva o úvěru vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. V daném případě pak nelze vůbec uvažovat nad tím, že by podpis na smlouvě mohl být nahrazen mechanickými prostředky, neboť se jednalo o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy je požadavek písemné formy smlouvy zakotven zákonem jako důležitý prvek ochrany spotřebitele.

15. Z ustanovení § 562 odst. 1 o.z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 o.z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému prováděla systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru poučena. Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné úvěrové smlouvy písemnou formou elektronicky dle § 562 odst. 2 o.z. tak nebylo v řízení prokázáno. Rovněž nebylo ani prokázáno, že žalobkyně uzavřela smlouvu právě se žalovaným, neboť zadat údaje žalovaného do systému žalobkyně mohl prakticky kdokoliv, a to, že žalobkyně disponuje fotokopií občanského průkazu a fotokopií řidičského průkazu žalovaného nic nedokazuje.

16. Žalobkyně však poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], přičemž žalovaný jí vrátil pouze [částka]. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky [částka], žalobkyni také vrátit. Co do částky [částka] tedy bylo žalobě vyhověno. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od [datum], neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně žalovanému odeslala dne [datum] (výzva ze dne [datum]) s výzvou k zaplacení do 30 dnů od sepsání výzvy, tedy do [datum]. Ode dne následujícího je tak žalovaný v prodlení. Za období od [datum] do [datum] tak byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení kapitalizovaný částkou [částka]. Dále byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení od [datum] do zaplacení.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 15,64 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 57,82 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 42,18 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].