Okresní soud v Kladně · Rozsudek

222 C 117/2021

č. j. 222 C 117/2021-49

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-07-28 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSKD:2021:222.C.117.2021.1

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Randou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , právnická osoba jméno , anonymizováno číslo příjmení jméno , anonymizována dvě slova zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ode dne [datum] do zaplacení vždy ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž prodlení žalovaného trvá, zvýšené o 7 procentních bodů, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Podanou žalobou se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení. Nárok odůvodnil tím, že společnost [právnická osoba] [IČO] (právní předchůdce žalobce) a žalovaný dne [datum], uzavřeli smlouvu o půjčce, znějící na částku [částka]. Ve smlouvě se žalovaný dále zavázal zaplatit spolu s touto půjčkou souhrnný poplatek ve výši [částka]. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit celkem částku ve výši [částka] v 52 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný uhradil pouze částku [částka]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] a ze dne [datum] uzavřené mezi [anonymizována dvě slova] a žalobcem došlo k postoupení pohledávky na žalobce, a to s účinností od [datum]. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem částku [částka] (jednalo se o zbylou část nehrazené jistiny). Žalobce o úhradu dlužné částky žalovaného upomínal.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud podle ustanovení § 115a o.s.ř. žalovaného vyzval, aby ve stanovené lhůtě sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s jeho postupem souhlasí. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud provedl dokazování smlouvou o půjčce ze dne [datum], smluvními podmínkami Smlouvy o půjčce, smlouvami o postoupení pohledávek, oznámeními o postoupení pohledávky ze dne [datum] a [datum] a výzvou k úhradě vč. poštovního podacího archu.

5. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Dne [datum] právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě níž se věřitel zavázal poskytnout žalovanému v hotovosti částku [částka], a tak učinil, a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku společně se souhrnným poplatkem ve výši [částka], tj. celkem se zavázal vrátit [částka]. Dlužná částka měla být splacena v 52 pravidelných týdenních splátkách po [částka], s tím, že první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný uhradil pouze částku [částka], tato byla započtena na smluvní úrok (nazván souhrnný poplatek) a část jistiny. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena žalobci. Žalobce žalovaného o úhradu dlužné částky upomínal.

6. Dle § 3028 odst. 1 nového občanského zákoníku se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 nového občanského zákoníku není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3028 odst. 3 nového občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. O tom ale z obsahu spisu nic nevyplývá, proto soud věc posoudil podle právních předpisů ve znění do [datum].

7. Dle § 657 a § 658 odst. 1 zák. č. 40/1964, Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Dle § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády 142/1994 Sb..

9. Dle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

10. Podle § 1879 nového občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o.s.ř.), přičemž přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo. Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o půjčce, jejímž předmětem bylo půjčení částky v celkové výši [částka]. U smlouvy o půjčce se dle právní teorie jedná o tzv. kontrakt reálný, tudíž kontraktační proces je dovršen až předáním předmětu smlouvy smluvní stranou druhé smluvní straně, v daném případě tedy předáním peněz žalobcem žalovanému. Tímto okamžikem počínají ze smlouvy plynout práva a povinnosti. Je nepochybné, že právní předchůdce žalobce svou povinnost, vyplývající mu ze smlouvy, tedy žalovanému předat částku [částka] splnil, to ostatně žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, když potvrdil, že převzal celou částku„ půjčky“, přičemž ve smlouvě je coby„ půjčka“ definována částka [částka] (nikoliv tedy [částka]). Sám žalobce ve svých žalobních tvrzeních uvedl, že částka [částka], ve smlouvě označená jako„ souhrnný poplatek“, byl fakticky kapitalizovaný úrok. I bez tohoto sdělení je však povaha„ souhrnného poplatku“ soudu zřejmá, jedná se o úrok, tedy cenu peněz, soud toto ujednání tedy posoudil podle jeho obsahu, nikoliv podle jeho označení. Soud tak má za to, že pokud byla půjčka sjednána na dobu 52 týdnů, smluvní úrok činí 66,4 % p.a. Soud tak dospěl k názoru, že smluvní ujednání o úroku v takové výši je absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Taková výše úroků totiž podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování krátkodobých úvěrů nebo půjček bez určení účelu, která činí zhruba 20 % (viz např. Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR – stavy obchodů (%), položka UK6 – Domácnosti a NISD (S.14+S.15) – na spotřebu – splatnost do 1 roku včetně, dostupná na [webová adresa]). Bez významu není ani skutečnost, že žalovaný při sjednávání půjčky pravděpodobně jednal v tíživé situaci. V podrobnostech dále soud odkazuje na ustálenou rozhodovací činnost Nejvyššího soudu ČR v otázce výše sjednaných úroků v rozporu s dobrými mravy, zejména pak na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004. Více než trojnásobek obvyklých sazeb je podle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy (k tomu dále viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Odo 234/2005 a 33 Odo 875/2005 nebo 32 Odo 3010/2007). Ve smyslu § 41 občanského zákoníku je však možné neplatné ustanovení o úroku („ souhrnném poplatku“) oddělit od ostatních částí smlouvy. Lze tak dospět k závěru, že žalobce měl nárok pouze na vrácení částky [částka], představující jistinu. Protože však žalovaný žalobci vrátil částku [částka], nezbylo než žalobu v této části zamítnout jako nedůvodnou, a žalobě vyhovět pouze co do zbylé částky [částka].

12. Soud taktéž přiznal žalobci příslušenství z přiznané jistiny v podobě úroku z prodlení v zákonné výši, a to ode dne [datum] O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť nebyly shledány podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.