222 C 16/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Randou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , anonymizována dvě slova zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované , Slovenská republika o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně ode dne [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně ode dne [datum] do zaplacení a úroku ve výši [částka], zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. [příjmení] žalobou se žalobce domáhal proti žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení. Nárok odůvodnil tím, že [právnická osoba] [IČO] (právní předchůdce žalobce) a žalovaná dne [datum], uzavřeli smlouvu o půjčce [číslo] znějící na částku [částka]. Ve smlouvě se žalovaná dále zavázala zaplatit spolu s touto půjčkou souhrnný poplatek ve výši [částka]. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit celkem částku ve výši [částka] v 54 týdenních splátkách po [částka], poslední splátka činila [částka]. Žalovaná uhradila pouze částku [částka]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] a ze dne [datum] uzavřené mezi [anonymizována dvě slova] a žalobcem došlo k postoupení pohledávky na žalobce, a to s účinností od [datum]. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem částku [částka] (jednalo se o nehrazenou jistinu ve výši [částka] a souhrnný poplatek označený jako kapitalizovaný úrok ve výši [částka]). Žalobce o úhradu dlužné částky žalovanou upomínal.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud podle ustanovení § 115a o.s.ř. žalovanou vyzval, aby ve stanovené lhůtě sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s jeho postupem souhlasí. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Žalovaná měla v době uzavření smlouvy a ke dni zahájení řízení bydliště ve Slovenské republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy, plnění ze smlouvy bylo na území České republiky, a to konkrétně v Kladně, jak vyplývá že smlouvy o půjčce, je tedy dána pravomoc soudů České republiky věc projednat a rozhodnout.

5. Soud provedl dokazování smlouvou o půjčce ze dne [datum], smluvními podmínkami smlouvy o půjčce, oznámeními o postoupení pohledávky ze dne [datum] a [datum] a výzvou k úhradě vč. poštovního podacího archu.

6. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Dne [datum] právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě níž se věřitel zavázal poskytnout žalované v hotovosti částku [částka], a tak učinil, a žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku společně se souhrnným poplatkem ve výši [částka], tj. celkem se zavázala vrátit [částka]. Dlužná částka měla být splacena v pravidelných týdenních splátkách po [částka], poslední splátka činila [částka] s tím, že první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná uhradila pouze částku [částka], ta byla započtena na smluvní úrok (nazván souhrnný poplatek). Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena žalobci. Žalobce žalovanou o úhradu dlužné částky upomínal.

7. Dle § 3028 odst. 1 nového občanského zákoníku se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 nového občanského zákoníku není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3028 odst. 3 nového občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. O tom ale z obsahu spisu nic nevyplývá, proto soud věc posoudil podle právních předpisů ve znění do [datum].

8. Dle § 657 a § 658 odst. 1 zák. č. 40/1964, Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

9. Dle § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády 142/1994 Sb.

10. Dle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

11. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o.s.ř.), přičemž přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo. Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o půjčce, jejímž předmětem bylo půjčení částky v celkové výši [částka]. U smlouvy o půjčce se dle právní teorie jedná o tzv. kontrakt reálný, tudíž kontraktační proces je dovršen až předáním předmětu smlouvy smluvní stranou druhé smluvní straně, v daném případě tedy předáním peněz žalobcem žalované. Tímto okamžikem počínají ze smlouvy plynout práva a povinnosti. Je nepochybné, že právní předchůdce žalobce svou povinnost, vyplývající mu ze smlouvy, tedy žalované předat částku [částka] splnil, to ostatně žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, když potvrdila, že převzala celou částku„ půjčky“, přičemž ve smlouvě je coby„ půjčka“ definována částka [částka] (nikoliv tedy [částka]). Sám žalobce ve svých žalobních tvrzeních uvedl, že částka [částka], ve smlouvě označená jako„ souhrnný poplatek“, byl fakticky kapitalizovaný úrok. I bez tohoto sdělení je však povaha„ souhrnného poplatku“ soudu zřejmá, jedná se o úrok, tedy cenu peněz, soud toto ujednání tedy posoudil podle jeho obsahu, nikoliv podle jeho označení. Soud tak má za to, že pokud byla půjčka sjednána na dobu 55 týdnů, smluvní úrok činí 69,69 % p.a. Soud tak dospěl k názoru, že smluvní ujednání o úroku v takové výši je absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Taková výše úroků totiž podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování krátkodobých úvěrů nebo půjček bez určení účelu, která činí zhruba 20 % (viz např. Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR – stavy obchodů (%), položka UK6 – Domácnosti a NISD (S.14+S.15) – na spotřebu – splatnost do 1 roku včetně, dostupná na [webová adresa]). Bez významu není ani skutečnost, že žalovaná při sjednávání půjčky pravděpodobně jednala v tíživé situaci. V podrobnostech dále soud odkazuje na ustálenou rozhodovací činnost Nejvyššího soudu ČR v otázce výše sjednaných úroků v rozporu s dobrými mravy, zejména pak na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004. Více než trojnásobek obvyklých sazeb je podle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy (k tomu dále viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Odo 234/2005 a 33 Odo 875/2005 nebo 32 Odo 3010/2007). Ve smyslu § 41 občanského zákoníku je však možné neplatné ustanovení o úroku („ souhrnném poplatku“) oddělit od ostatních částí smlouvy. Lze tak dospět k závěru, že žalobce měl nárok pouze na vrácení částky [částka], představující jistinu. Protože však žalovaná žalobci vrátila částku [částka], nezbylo než žalobu v této části zamítnout jako nedůvodnou, a žalobě vyhovět pouze co do zbylé částky [částka].

13. Soud taktéž přiznal žalobci příslušenství z přiznané jistiny v podobě úroku z prodlení v zákonné výši, a to ode dne [datum], jak žalobce požadoval. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť nebyly shledány podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když procesně úspěšnější žalované náklady v řízení nevznikly.