222 C 207/2024
č. j. 222 C 207/2024-40
ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Praha 21 Co 206/2025-62- OS Kladno 222 C 207/2024-40
- KS Praha 21 Co 206/2025-62
Citované zákony (4)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2395
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 3
Plný text
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Randou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o zaplacení 21 842,87 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 17 314,29 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 300 Kč ode dne 15. 10. 2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se u zdejšího soudu domáhal po žalovaném zaplacení částky 21 842,87 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným, jakožto podnikatelem, uzavřel dne 28. 8. 2024 smlouvu o podnikatelském úvěru č. 32123/154355. Žalobce na základě úvěrové smlouvy poskytl žalovanému na jeho účet účelový podnikatelský úvěr na nákup materiálu ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit včetně poplatků ve dvou měsíčních splátkách po 6 864,29 Kč počínaje dnem 28. 9. 2024 a konče dnem 28. 10. 2024. Žalovaný úvěr nesplatil ani částečně, v důsledku čehož žalobce úvěr ke dni 14. 10. 2024 zesplatnil. Dlužná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 728,58 Kč, poplatku za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 300 Kč, poplatku za SMS upomínky v celkové výši 300 Kč (6 x 50 Kč), poplatku za písemnou upomínku ve výši 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 7 014,29 Kč (50 % dlužné částky). Žalobce se dále domáhal smluvního úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 14 028,58 Kč od 15. 10. 2024 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky mezi podnikateli ve výši 1 200 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na 23. 4. 2025, žalobce se omluvil, odročení nežádal, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud tak věc ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), projednal v nepřítomnosti účastníků.
3. Ze smlouvy o úvěru na podporu a rozvoj podnikání č. 32123/154355 ze dne 28. 8. 2024 bylo zjištěno, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které žalovanému na jeho bankovní účet č. , č. účtu, poskytl účelový úvěr na nákup materiálu ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 728,58 Kč a poplatkem za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 300 Kč ve dvou splátkách po 6 864,29 Kč splatných dne 28. 9. 2024 a dne 28. 10. 2024. Celkem se tak žalovaný zavázal uhradit 14 028,58 Kč. Dále si strany sjednaly mimo jiné poplatek za odeslání jedné doporučené upomínky ve výši 500 Kč, poplatek za odeslání jedné SMS upomínky ve výši 50 Kč a pro případ prodlení s úhradou dlužné částky smluvní úrok ve výši 0,5 % denně z dlužné částky až do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 50 % z celkové dlužné částky v případě uplynutí 15. kalendářního dne od počátku prodlení a náhradu účelně vynaložených nákladů, které by žalobci vznikly v důsledku prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky.
4. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že žalobce zaslal na bankovní účet č. , č. účtu, dne 28. 8. 2024 částku 10 000 Kč.
5. Z výzvy k úhradě ze dne 13. 10. 2024 a dne 30. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalobce žalovaného k úhradě dlužné jistiny, poplatků, smluvní pokuty a smluvního úroku z prodlení vyzval.
6. Ostatní navržené důkazy nebyly provedeny pro nadbytečnost, neboť skutkový stav pro rozhodnutí ve věci byl prokázán dostatečně.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2048 o.z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
9. Podle § 2051 o.z., nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.
10. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1200 Kč.
13. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že žalobce a žalovaný uzavřeli v rámci své podnikatelské činnosti smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o.z., dle které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, a tak dne 28. 8. 2024 učinil, a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 728,58 Kč a poplatku za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 300 Kč ve dvou splátkách splatných dne 28. 9. 2024 a 28. 10. 2024, což nesplnil, když na úvěr ničeho neuhradil. V důsledku jednání žalovaného žalobce úvěr ke dni 14. 10. 2024 zesplatnil. Pro případ prodlení se splácením částky 14 028,58 Kč byl žalovaný dle smluvních podmínek povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 50 % z celkové dlužné částky v případě uplynutí 15. kalendářního dne od počátku prodlení, smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky za každý den prodlení, sankční poplatek po 50 Kč za SMS upomínku, jichž v daném případě bylo šest, a sankční poplatek za jednu písemnou upomínku ve výši 500 Kč.
14. Jelikož žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný z této částky doposud nevrátil ničeho, co do částky 10 000 Kč představující dlužnou jistinu bylo žalobě vyhověno. Žalobě bylo vyhověno i v částce 300 Kč představující sjednaný poplatek za přijetí, posouzení a vyhodnocení úvěru. Soud neshledal důvod ani k nepřiznání mezi účastníky sjednané smluvní pokuty, jež je sice vysoká, je však ujednána dostatečně určitě a v konstantní výši, která již dále neroste. Ujednání mezi žalobcem a žalovaným o smluvní pokutě bylo uzavřeno v rámci podnikatelské činnosti, na základě jejich svobodné a vážné vůle, a soud nespatřuje v tomto ujednání rozpor s dobrými mravy. Žalovaný zároveň v řízení zůstal zcela pasivní a moderaci smluvní pokuty nenavrhoval, podrobnostech lze odkázat na závěry Nejvyššího soudu ČR např. ve věci 25 ICdo 42/2024. Co do částky 7 014,29 Kč tak bylo žalobě rovněž vyhověno.
15. Odlišná situace však nastala v požadavku žalobce na úrok z úvěru a na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně. Tato ujednání soud pokládá za absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o.z. Poskytnutý úvěr činil částku 10 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru (podle obsahu se však jedná o úrok) však činí částku 3 728,58 Kč, což při přepočtu na roční úrok představuje úrok ve výši 223 % ročně. Smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně dále představuje 182 % ročně za situace, kdy úrok stanovený nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v dané době činil 12,75 % ročně, a kdy prodlení žalovaného je dále zajištěno vysokou smluvní pokutou, jak uvedeno shora. Lze tak konstatovat, že výše úroků se výrazně odchyluje od sazby úroku z prodlení stanovené tímto nařízením a sjednané úroky z prodlení již, v kombinaci se sjednanou smluvní pokutou, neslouží pouze k plnění jeho funkce, ale má zneužívající charakter, který se příčí dobrým mravům (viz rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 32 Cdo 1490/2019), a to bez ohledu na skutečnost, že se jedná o dohodu mezi podnikateli, neboť smluvní volnost nemůže být bezbřehá. V části, v níž se žalobce domáhal úroku ve výši 3 728,58 Kč a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 14 028,58 Kč od 15. 10. 2024 do zaplacení, přesahující zákonný úrok z prodlení, tak soud žalobu zamítl.
16. V souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. přiznal soud žalobci náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, neboť se v dané věci jedná o závazek mezi podnikateli. V kontextu přiznaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky soud zamítl nárok žalobce na zaplacení částky 500 Kč za písemnou upomínku a částky 300 Kč za šest SMS upomínek, neboť nárok považuje za duplicitní – náklad spojený s uplatněním pohledávky byl žalobci (v paušální výši) již přiznán.
17. Při absolutně neplatně sjednaném úroku z prodlení soud uložil žalovanému zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z přiznané jistiny 17 314,29 Kč podle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 12,75 % ročně ode dne prodlení.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěch stran je v zásadě stejný. Při hodnocení úspěchu ve věci soud zohlednil i příslušenství sporu, tedy smluvního úroku z prodlení, jehož kapitalizovaná výše ke dni vyhlášení rozsudku dosahovala částky 13 397,29 Kč, celkem tak žaloba byla zamítnuta co do výše 17 925,87 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.