222 C 227/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Randou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované zastoupená zmocněncem jméno příjmení , narozeným datum bytem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně ode dne [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně ode dne [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení výše uvedené částky z titulu nezaplacené kupní ceny mobilního telefonu, vrácení podmíněné slevy za tento telefon a pojistného. Uvedl, že měl s žalovanou uzavřenou Účastnickou smlouvu [číslo] pro tel. [číslo] ze dne [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] (dále jen„ VPST“) a Ceník tarifů a služeb. Součástí smlouvy byla i kupní smlouva na koncové zařízení: [anonymizováno 5 slov], žalovaná se zavázala uhradit kupní cenu ve výši [částka], z toho částku [částka] uhradila, zbylou částku byla povinna zaplatit formou splátek, uhradila však pouze částku [částka]. Mezi účastníky bylo sjednáno, že žalované bude poskytnuta podmíněná sleva ve výši [částka], pokud bude smlouva žalovanou plněna po dobu 24 měsíců. K úhradě tak zbývá celkem částka [částka], dále je žalovaná povinna vrátit slevu ve výši [částka], neboť smlouvu řádně neplnila. Dále bylo mezi účastníky sjednáno pojištění na základě [anonymizováno] s pojištěním č. [anonymizováno] s měsíčním pojistným ve výši [částka], na tomto pojistném žalovaná dluží [částka].

2. Žalovaná se k žalobě obsáhle vyjadřovala, když mj. uvedla, že nárok neuznává, neboť žalobce špatně zaúčtoval provedené platby, domáhá se plateb duplicitně i u správního orgánu, smlouva je neplatná pro formální pochybení, žalobce svévolně měnil tarify a smluvní ujednání, žalovaná ani účastnickou smlouvu a souhlas s pojištěním nepodepsala v žalobcem předloženém znění, smlouva byla dodatečně změněna, žalobce měl k dispozici biometrický podpis žalované, který připojil pod změněný dokument, mobilní telefon byl nadto žalovanou plně zaplacen v hotovosti na prodejně. Již po koncentraci řízení žalovaná uvedla nové tvrzení, že jí mobilní telefon nebyl ani nikdy předán.

3. Soud provedl dokazování účastnickou smlouvou ze dne [datum], souhlasem žalované s pojištěním z téhož dne, obchodními podmínkami žalobce, pravidly pro prodej zařízení na splátky, příjmovými pokladními doklady, dopisem žalobci žalované ze dne [datum], inzercí mobilního telefonu [anonymizována tři slova] a výzvou k plnění. Z těchto důkazů má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovanou účastnickou smlouvu ve vztahu ke shora uvedenému telefonnímu číslu a koncovému zařízení (to bylo mezi účastníky nesporné), neprokázal však její obsah, a to ani po poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. Smlouva sice obsahuje na místě, kde by měl být dle zvyklostí připojen podpis žalované, a kde je pro to vytvořeno místo, text, jenž budí zdání podpisu, soud však tento text jako vlastnoruční podpis nehodnotí. Mezi účastníky bylo nesporné, že se jedná pouze o obraz podpisu žalované na elektronickém snímači. Pokud smlouva nebyla takto sepsána a podepsána na hmotném substrátu, typicky na papíru (v listinné podobě), nemůže se z povahy věci jednat o„ vlastnoruční podpis“ žalované, jímž by jako smluvní strana potvrdila svou vůli k uzavření smlouvy předloženého obsahu, který je v listině inkorporován tak, že obojí je s listinou nedílně spojeno použitým psacím médiem. Vlastnoruční podpis listiny je graficky zachycené jméno a příjmení, popř. jen příjmení, včetně zjednodušeného podpisu. [příjmení] šlo o podpis listiny, musí být vytvořen na listinu originálně rukou (popř. jinak tělesně), nikoli např. lepením (např. na papírku Post-it), kopírováním, otiskem apod. Mechanické prostředky jako náhradu podpisu zákon připouští pouze tam, kde je to obvyklé, což není daný případ (podepisování spotřebitelem). Vlastnoruční podpis je pro danou fyzickou osobu, která ho vytváří, jedinečný, je dán specifickými vlastnostmi osobního rukopisu, a není proto snadno napodobitelný jinou osobou či strojem. Právě tato vlastnost je podkladem důvěryhodnosti, každý ví, že vlastnoruční podpis může být předmětem případného zkoumání pravosti znalcem z oboru písmoznalectví. Je zde tedy potenciál k určení totožnosti jednající osoby a tím i (ve většině případů) i k pravosti předkládané podepsané listiny. Tato vlastnost je základem důkazní síly dokumentů v listinné podobě. Proto není v soudní praxi za vlastnoruční podpis považován otisk razítka, vypsání jména textovým editorem,„ tři křížky“,„ sluníčko“ či jiné znamení ruky apod. Naproti tomu předložená smlouva byla zjevně opatřena obrazem podpisu, který měl být vytvořen žalovanou na elektronickém zařízení (tabletu, popř. jiném snímači), nikoli na samotné listině. Nepochybně tedy nejde o vlastnoruční podpis, byť tak částečně na elektronickém obrazu vypadá. Takový podpis by ani nemohl být předmětem znaleckého zkoumání z oboru písmoznalectví. Důkazní hodnota takového obrazu podpisu je proto velmi nízká, resp. nulová. Obrazem podpisu může (stejně jako číslem, popř. kopií OP, fotografií apod.), disponovat kdekdo. Již vytvořený obraz podpisu lze k libovolnému dokumentu volně připojit či naopak od něho odpojit, lze ho neomezeně replikovat, použít u jiného dokumentu či dokumentů. Vůbec jím není prokázáno, že autor obrázku podpisu odsouhlasil (měl vůbec k dispozici) právě tvrzenou smlouvu a nikoli jiné či dokonce žádné dokumenty, což ostatně žalovaná v řízení namítala. Žalobce tak uzavření smlouvy (a to vč. právního jednání ve vztahu k pojištění) tvrzeného obsahu neprokázal.

4. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z., vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. K tomu však žalobce neposkytl žádná tvrzení, a to ani po výzvě soudu podle § 118a odst. 1 o.s.ř.

5. Z příjmových pokladních dokladů byly zjištěny platby žalované žalobci, žalobce učinil nesporným, že se jedná o část úhrad z oběma účastníky tvrzených úhrad ve výši [částka]. Z inzerce telefonu byla zjištěna jeho doporučená cena ve výši [částka], soud si tak (bez nutnosti znaleckého posudku) učinil úvahu o jeho obvyklé ceně, která odpovídá ceně žalobcem tvrzené ([částka]). Z upomínky bylo zjištěno, že žalobce žalovanou o zaplacení upomínal. Soud má dále za prokázané, že žalované byl příslušný mobilní telefon žalobcem předán. Žalovaná tuto skutečnost v průběhu řízení nerozporovala, tvrzení opaku uplatnila až po koncentraci řízení. Pokud žalovaná mobilní telefon současně z větší části uhradila, její změněné tvrzení je nevěrohodné a neodpovídá obvyklému chodu věcí.

6. Ostatní účastníky navržené důkazy nebyly provedeny pro nadbytečnost. Co se týče návrhu žalobce na ustanovení písmoznalce na určení pravosti biometrického podpisu, určení pravosti takového podpisu písmoznalcem je pojmově vyloučeno, a pokud snad žalobce svým návrhem mínil spíše znalce z oboru IT, k naplnění podmínek § 562 odst. 2 o.z. žalobce současně neuplatnil jakékoliv tvrzení.

7. Podle § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

8. Podle § 1746 odst. 2 o.z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

9. Podle § 559 o.z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

10. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

11. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Dle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Žalobce se fakticky domáhal tří různých nároků – doplatku ceny za mobilní telefon, vrácení poskytnuté slevy pro nesplnění smluvních podmínek, a pojistného. Vhledem ke skutečnosti, že žalobní tvrzení stran obsahu účastnické smlouvy nebyla prokázána, nelze žalobě vyhovět co do vrácení slevy ani úhrady pojistného, neboť ani uzavření této části dohody prokázáno nebylo. Totéž platí i pro ujednání o kupní ceně za mobilní telefon [anonymizováno], zde lze však postupovat podle zákonných ustanovení o bezdůvodném obohacení. Žalované byl telefon předán, o jeho obvyklé ceně (nejméně žalobcem požadovaných [částka] se zohledněním případné slevy) není pochyb, mezi účastníky je nesporná částečná úhrada, když následně ze zbylé částky [částka] (jež měla být dle žalobce hrazena ve 23 splátkách po [částka]) byla dle nesporných tvrzení účastníků uhrazena pouze částka [částka]. Ve zbylé částce [částka] tak lze spatřovat bezdůvodné obohacení žalované, jež je ve smyslu § 2993 o.z. povinna žalobci vydat, když převzala mobilní telefon, u něhož neprokázala ani po výzvě soudu podle § 118a odst. 3 o.s.ř. své tvrzení, že jej zaplatila v plném rozsahu.

16. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila uvedenou částku ani k výzvě žalobce v jím stanovené lhůtě, ocitla se s placením dluhu v prodlení, soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

17. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy procesní úspěch obou účastníků byl v zásadě rovnocenný (58:42), jiný postup je tak neúčelný.