222 C 23/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Randou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 9 211 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně ode dne 1. 11. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 4 211 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně ode dne 1. 11. 2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 9 211 Kč s úrokem z prodlení z této částky. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela s žalobcem elektronickými prostředky dne 22. 7. 2021 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] poskytnutá částka činila 5 000 Kč, součástí smlouvy jsou všeobecné podmínky žalobce. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci poskytnutý úvěr spolu s poplatkem za čerpání úvěru ve výši 20 % a s úrokem ve výši 20 % měsíčně s tím, že pokud se stane splatným celý dluh, činí úrok 8 % ročně. Pro případ prodlení byly dohodnuty náklady na vymáhání ve výši 200 Kč měsíčně, žalobce požaduje pouze částku 121 Kč. K zesplatnění dluhu došlo k 1. 11. 2021. Žalovaná neuhradila ani část dluhu.

2. Žalobce se z jednání soudu omluvil. Žalovaná se k jednání nedostavila, zaslala soudu e-mailem omluvu neobsahující elektronický podpis, v níž požádala o odročení ze zdravotních důvodů, aniž by připojila jakýkoliv doklad. Soud tuto omluvu vyhodnotil jako nedůvodnou. Soud tak rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků.

3. Žalovaná současně v e-mailovém podání uvedla, že dluh uznává, a požádala o možnost plnění ve splátkách. Uznání nároku je však podáním ve věci samé, a s ohledem na absenci podpisu žalované nebylo možno k podání v této části ve smyslu § 42 odst. 2 o. s. ř. přihlížet.

4. Žalobce k důkazu předložil smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne 22. 7. 2021, jež taktéž neobsahuje podpis žalované. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalobce na účet č. [bankovní účet], vedený na jméno žalované, poskytl dne 22. 7. 2021 žalované 5 000 Kč. Z předžalobní upomínky s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalobce žalovanou o zaplacení upomínal. Z ostatních důkazů nebyla učiněna žádná relevantní skutková zjištění.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2013 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 9 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného ode dne 1. 12. 2016, nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila [obec] národní banka 7. Podle § 169 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ten, kdo byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěr na základě živnostenského oprávnění, může provozovat tuto činnost na základě živnostenského oprávnění do doby, než [obec] národní banka rozhodne o žádosti o udělení oprávnění k činnosti některé z osob uvedených v § 7, nejdéle však do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tuto žádost podal do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Marným uplynutím této lhůty jeho oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru zaniká.

8. Podle § 161 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spotřebitelský úvěr poskytnut osobou, která není oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr, platí, že spotřebitelský úvěr není úročen a k jiným ujednáním o platbách na spotřebitelský úvěr se nepřihlíží.

9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Žalobce v žalobě netvrdil splnění podmínky oprávnění poskytovat spotřebitelský úvěr podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, ani podání žádosti podle § 169 odst. 1 téhož zákona. Na ústní jednání se nedostavil, připravil se tak o možnost být poučen podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.

11. Vzhledem k uvedenému tak soud vycházel ve smyslu § 161 zákona o spotřebitelském úvěru ze skutečnosti, že úvěr není úročen a k jiným ujednáním o platbách na úvěr se nepřihlíží. Žalobce prokázal, že žalované poskytl částku 5 000 Kč, žalovaná dosud nezaplatila ničeho. V částce 5 000 tak bylo vyhověno. Co se týče počátku prodlení žalované, soud v tomto případě ze smluvních ustanovení vycházel, neboť § 161 zákona o spotřebitelském úvěru v této části odlišnou úpravu neobsahuje. Současně byly žalobci přiznány i úroky z prodlení z přiznané částky. Výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Důvody pro umožnění plnění ve splátkách soud neshledal. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta.

12. Pro úplnost pak soud uvádí, že se pro nadbytečnost již nezabýval případným nezkoumáním úvěruschopnosti žalované ze strany žalobce, ani skutečností, zda pokud byla smlouva uzavřena elektronicky, odpovídají jejímu obsahu předložené listiny, a zda byla smlouva uzavřena právě se žalovanou.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy procesní úspěch účastníků je zhruba rovnocenný.