222 C 33/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Randou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa, anonymizováno republika zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení 136 933,89 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 136 933,89 Kč spolu s úrokem ve výši 12 687,96 Kč, s úrokem ve výši 10,90 % ročně z částky 136 933,89 Kč ode dne 22. 5. 2009 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 136 933,89 Kč ode dne 1. 7. 2010 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 26 471,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky 136 933,89 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacené půjčky. Žalovaný uzavřel dne 31. 7. 2006 s právním předchůdcem žalobce, právnická osoba CZ a.s., smlouvu o půjčce, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky osobní půjčky. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 180 000 Kč, úročená 10,90% úrokovou sazbou. Strany si dále sjednaly podmínky splácení, a to v měsíčních splátkách. Žalovaný podmínky splácení řádně neplnil, banka využila svého práva a dluh prohlásila za splatný k 21. 5. 2009 a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Žalobce nabyl pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 12. 4. 2011 resp. 19. 4. 2016. Žalobce se domáhá úhrady své pohledávky sestávající z jistiny ke dni zesplatnění, dále požaduje úrok a úrok z prodlení v nižší než zákonné výši.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud ve smyslu § 115a o.s.ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s tímto postupem souhlasí. Protože žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud provedl ve věci dokazování osvědčením o existenci žalobce, žádostí o osobní půjčku ze dne 31. 7. 2006, obchodními podmínkami osobní půjčky, potvrzením o vyplacení půjčky, výpisem z účtu žalovaného, zesplatněním dluhu ze dne 21. 5. 2009, výzvami k plnění a smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 12. 4. 2011 a 19. 4. 2016.

5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož právní předchůdce žalobce – právnická osoba, uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které mu poskytl částku 180 000 Kč a žalovaný se zavázal bance půjčku splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 10,90 % ročně v měsíčních splátkách po 3 543 Kč. Žalovaný pak čerpal půjčku bezhotovostním převodem, splátky ale řádně nehradil, a to ani k upomínkám věřitele. V důsledku této skutečnosti došlo k zesplatnění úvěru. Zbylá jistina dluhu činí 136 933,89 Kč. Smlouvami o postoupení pohledávek následně nabyl pohledávku žalobce. Žalovaný dluh neuhradil ani po četných upomínkách ze strany věřitele.

6. Dle § 3028 odst. 1 nového občanského zákoníku se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 nového občanského zákoníku není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3028 odst. 3 nového občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. O tom ale z obsahu spisu nic nevyplývá, proto soud věc posoudil podle právních předpisů ve znění do 31. 12. 2013.

7. Dle § 657 a § 658 odst. 1 zák. č. 40/1964, Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Dle § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9. Soud má z obsahu listin obsažených ve spise za prokázané, že mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvu o půjčce, dle které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši 180 000 Kč a žalovaný se zavázal půjčku splácet spolu se sjednaným úrokem v pravidelných splátkách. Protože však žalovaný porušil své smluvní závazky, neboť čerpaná půjčka nebyla řádně splácena, byl věřitel ze smlouvy oprávněn přistoupit k okamžitému zesplatnění úvěru. Protože pak bylo dále prokázáno, že předmětná pohledávka byla následně právním předchůdcem žalobce postoupena na základě smluv o postoupení pohledávek žalobci, stal se ten aktivně věcně legitimovaným k vymáhání dlužné částky. Žalovaný vůči nároku uplatněnému podanou žalobou neuplatnil žádnou obranu, ve věci se nijak nevyjádřil, a soud tedy neměl pochybnosti o oprávněnosti žalovaného nároku co do jistiny. Z uvedených důvodů tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku včetně příslušenství za období, jak žalobce požadoval (částečně kapitalizovanou do 30. 6. 2010), neboť v tomto směru žalobní tvrzení odpovídají provedeným důkazům. Požadovaná sazba úroku z prodlení je nižší než zákonná. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

10. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř., přičemž přihlédl ke skutečnosti, že žalobce zaslal žalovanému včasnou výzvu k plnění ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. Pokud jde o konkrétní výši náhrady nákladů řízení, vycházel soud s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne 17. dubna 2013 sp. zn. Pl. ÚS 25/12 z ustanovení § 151 odst. 2 věta první in fine o.s.ř. Při stanovení výše odměny za zastoupení tak aplikoval vyhl. č. 177/1996 Sb. a úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 26 471,50 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 5 478 Kč a náklady právního zastoupení, sestávající z odměny za zastupování advokátem ve výši 16 450 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2,5 úkonu právní služby ve smyslu § 11 vyhlášky (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, jednoduchá výzva k plnění), dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 900 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 300 Kč, a z náhrady za 21% DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představované částkou 3 643,50 Kč, neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. rovněž třídenní lhůtu k plnění, ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kladně. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.