222 C 33/2026

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Randou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 19 732,25 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně ode dne 17. 2. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 11 232,25 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 000 Kč ode dne 12. 8. 2024 do 16. 2. 2026 a z částky 5 000 Kč ode dne 7. 8. 2024 do 16. 2. 2026, ve výši 1,25 % ročně z částky 8 500 Kč ode dne 17. 2. 2026 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 19 732,25 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že právní předchůdce žalobce, , právnická osoba, ., uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalované poskytl dne 12. 7. 2024 úvěr ve výši 3 000 Kč a žalovaná se úvěr spolu s poplatkem zavázala splatit do 30 dnů. Pro případ prodlení žalované byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, poplatek za administraci a náklady spojené s upomínáním. Žalovaná úvěr nesplatila. Právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, ., uzavřel s žalovanou dále smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalované poskytl dne 12. 7. 2024 úvěr ve výši 5 500 Kč a žalovaná se úvěr spolu s poplatkem zavázala splatit do 30 dnů. Pro případ prodlení žalované byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, poplatek za administraci a náklady spojené s upomínáním. Žalovaná úvěr nesplatila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , Anonymizováno, . a společností , právnická osoba, a smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, a žalobcem byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobce. Z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, se žalobce domáhal dlužné jistiny ve výši 3 000 Kč, úroku ve výši 45 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 540 Kč, poplatku za administraci prodlení ve výši 700 Kč, částky 800 Kč za upomínky formou SMS zpráv a e-mailových zpráv, částky 1 000 Kč za upomínky formou písemných zpráv, smluvní pokuty ve výši 1 668 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 000 Kč ode dne 12. 8. 2024 do zaplacení. Z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, se žalobce domáhal dlužné jistiny ve výši 5 500 Kč, úroku ve výši 68,75 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 825 Kč, poplatku za administraci prodlení ve výši 700 Kč, částky 800 Kč za upomínky formou SMS zpráv a e-mailových zpráv, částky 1 000 Kč za upomínky formou písemných zpráv, smluvní pokuty ve výši 3 085,50 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 500 Kč ode dne 7. 8. 2024 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, ač k tomu byla před podáním žaloby vyzvána.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, k jednání se nedostavila, neomluvila se, žalobce se z jednání omluvil, odročení nepožadoval. Soud tak věc rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků.

3. Žalobce k důkazu předložil smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 8. 7. 2024 a smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 12. 7. 2024, žádná z listin však nebyla podepsána žalovanou ani věřitelem. Ani jinak uzavření smluv tvrzeného obsahu žalobce neprokázal. Z potvrzení o plnění bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . převedla dne 12. 7. 2024 částku 3 000 Kč a částku 5 500 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, vedený na jméno žalované. Smlouvami o postoupení pohledávek bylo prokázáno postoupení pohledávek za žalovanou na žalobce. Žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky do 7 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalované odeslána dne 4. 2. 2026.

4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

6. Podle § 110 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

7. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

8. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byly platně uzavřeny smlouvy o úvěru. Jak bylo shora uvedeno, žalobcem předložené listiny nazvané jako smlouvy o úvěru vlastnoruční podpis žalované ani věřitele neobsahovaly, neobsahovaly však ani podpis elektronický. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z., vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud tak měl v úmyslu žalobce při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnil tvrzení a označil důkazy ohledně toho, že právní předchůdce žalobce záznamy v elektronickém systému prováděl systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Z žalobcem předložených listin a označených důkazů totiž není možné zjistit, zda listiny, které žalobce založil do spisu, skutečně obsahově odpovídají uzavřeným smlouvám, a to bez ohledu na možnost uzavření smlouvy distančním způsobem, když soud existenci této možnosti nijak nerozporuje. Jelikož se žalobce jednání neúčastnil, připravil se o možnost být v tomto směru poučen (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, a smlouvy o úvěru č. , hodnota, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku nebylo v řízení prokázáno.

10. V případě prokázání uzavření smlouvy měl taktéž soud v úmyslu poučit žalobce podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil tvrzení a označil důkazy, které by byly schopné prokázat, že právní předchůdce žalobce s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnuté spotřebitelské úvěry. Svou nepřítomností na jednání se tak žalobce připravil i o možnost tohoto poučení. Pro případ, kdy by soud měl za prokázané uzavření smluv o úvěru, by tak nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětné smlouvy jako absolutně neplatné, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.), neboť žalobce k posouzení úvěruschopnosti žádná konkrétní tvrzení neuvedl a žádný důkaz neoznačil.

11. Protože však žalobce prokázal, že právní předchůdce poskytl žalované částku v celkové výši 8 500 Kč a žalovaná žádný právní důvod poskytnutí této částky netvrdila, vyšel soud z toho, že žalovaná se na úkor žalobce o tuto částku bezdůvodně obohatila. Žalobě tedy bylo co do částky 8 500 Kč vyhověno. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobci dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení nebylo možné žalobci přiznat od požadovaného dne, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobce poprvé prokazatelně žalované odeslal dne 4. 2. 2026, ve smyslu § 573 o. z. ji doručil žalované třetí pracovní den po odeslání, tj. 9. 2. 2026 a určil lhůtu k plnění do sedmi dnů od doručení. Žalovaná je tak v prodlení od 17. 2. 2026. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. Ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. s odůvodněním, že úspěšnější žalované žádné náklady v řízení nevznikly.