222 C 34/2026

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Randou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 35 580 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 35 580 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 000 Kč ode dne 5. 10. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 35 580 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Za účelem ověření své totožnosti a totožnosti vlastníka účtu se žalovaný zavázal zaplatit částku 1 Kč bankovním převodem na účet žalobce jako ověřovací platbu. Úvěr byl žalovanému poskytnut bezhotovostně na bankovní účet č. , č. účtu, , ze kterého byla ověřovací platba provedena. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím výpisů z bankovního účtu nebo výplatních pásek. Žalovaný se úvěr zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 40 % ročně. Jelikož žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, žalobce úvěr ke dni 4. 10. 2024 zesplatnil. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 7 580 Kč. Žalobce dále požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 8 000 Kč a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 000 Kč od 5. 10. 2024 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ač k tomu byl před podáním žaloby vyzván.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání soudu omluvil, odročení nežádal. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“/).

3. Z listiny nazvané smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně úvěrujícího vystupuje žalobce, na straně úvěrovaného žalovaný. Žalobce se měl zavázat poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem až do výše 20 000 Kč, a to na jeho účet. Roční úroková sazba měla být sjednána ve výši 40 % ročně, dále měla být sjednána i smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Na listině není připojen vlastnoruční ani elektronický podpis žalovaného.

4. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že žalobce zaslal dne 2. 5. 2024 částku 20 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, . Vlastník účtu č. , č. účtu, z potvrzení o platbě nevyplývá.

5. Žalobce dále k důkazu předložil výpis z bankovního účtu žalovaného IBAN , IBAN, za období od 1. 12. 2023 do 2. 5. 2024. Jedná o účet odlišný, než na který mělo být dle tvrzení žalobce žalovanému plněno. Z výpisu je sice zřejmý pravidelný příjem žalovaného, aktuální použitý zůstatek však činí 439,51 Kč.

6. Z výzvy k úhradě ze dne 19. 10. 2025 bylo zjištěno, že žalobce žalovaného o úhradu dlužné částky upomínal.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

9. Podle § 110 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

10. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

11. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

12. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Jak bylo shora uvedeno, žalobcem předložená listina nazvaná jako smlouva o úvěru vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z., vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud tak měl v úmyslu žalobce při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnil tvrzení a označil důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému prováděl systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Z žalobcem předložených listin a označených důkazů totiž není možné zjistit, zda listina, kterou žalobce založil do spisu, skutečně obsahově odpovídá uzavřené smlouvě, a to bez ohledu na možnost uzavření smlouvy distančním způsobem, když soud existenci této možnosti nijak nerozporuje. Jelikož se žalobce jednání neúčastnil, připravil se o možnost být v tomto směru poučen (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru tvrzeného obsahu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku nebylo v řízení prokázáno.

15. V případě prokázání uzavření smlouvy měl taktéž soud v úmyslu poučit žalobce podle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř., aby doplnil tvrzení a označil důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Svou nepřítomností na jednání se tak žalobce připravil i o možnost tohoto poučení. Pro případ, kdy by soud měl za prokázané uzavření smlouvy o úvěru, by tak nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.), neboť žalobce žádná konkrétní tvrzení o posouzení příjmové a výdajové stránky žalovaného neuvedl. K důkazu pak žalobce předložil pouze výpis z jiného účtu, než na který měly být dle tvrzení žalobce poskytnuty žalovanému peněžní prostředky a jehož vlastníka ověřil pomocí ověřovací platby. Nadto na předloženém účtu činil aktuální použitelný zůstatek pouhých 439,51 Kč, a celkově z pohybů na účtu nelze dospět závěru o schopnosti žalovaného splácet další nově přijatý závazek.

16. V řízení však nebylo prokázáno ani poskytnutí peněžních prostředků žalobcem v tvrzené výši 20 000 Kč žalovanému. Z listiny nazvané „potvrzení o provedené platbě“ vlastník účtu, na který byly peněžní prostředky převedeny, nevyplývá. Žalobce k důkazu navrhl, aby soud učinil dotaz na příslušnou finanční instituci k prokázání tvrzení, že poskytl v květnu 2024 částku ve výši 20 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalobce důkaz, jímž by byla ověřena totožnost vlastníka účtu č. , č. účtu, , nepředložil sám, ač dle tvrzení o ověření totožnosti vlastníka účtu prostřednictvím ověřovací platby tímto důkazem disponuje. V civilním sporném řízení však soud obstarává pouze ty důkazy, které nemůže opatřit sám účastník, opačný postup by byl v rozporu se zásadou rovnosti účastníků (§ 18 odst. 1 o. s. ř.). Soud připomíná, že žalobce nemá ve vztahu k procesním břemenům ve sporném řízení nijak privilegované postavení. I v tomto směru měl soud v úmyslu žalobce poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že nemá v řízení za prokázané, že částka 20 000 Kč byla žalovanému poskytnuta, příp. k doplnění tvrzení, jaká překážka žalobci brání v předložení důkazu, jímž dle vlastního tvrzení disponuje.

17. Vzhledem k uvedeným skutečnostem tak soud rozhodl o zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., za situace, kdy zcela úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu náklady řízení nevznikly.