222 C 63/2026

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Randou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 16 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 16 200 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně ode dne 13. 6. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobce.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení částky 16 200 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru. Žalobu odůvodnil tím, že na základě smlouvy o úvěru ze dne 29. 3. 2024 poskytl jeho právní předchůdce, společnost právnická osoba., žalovanému úvěr ve výši 16 200 Kč, a to v platbách dne 29. 3. 2024 v částce 6 000 Kč, dne 1. 4. 2024 v částce 5 000 Kč a dne 2. 4. 2024 v částkách 4 000 Kč a 1 200 Kč. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, v důsledku čehož právní předchůdce žalobce úvěr dne 12. 6. 2024 zesplatnil. Žalovaný na úvěr ničeho neuhradil. Smlouvami o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Žalobce se domáhal vydání dlužné jistiny 16 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 13. 6. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, k jednání se nedostavil, neomluvil se, žalobce se z jednání omluvil, odročení nepožadoval. Soud tak věc rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků.

3. Žalobce k důkazu předložil smlouvu o úvěru, ta však nebyla podepsána žalovaným. Ani jinak uzavření smlouvy tvrzeného obsahu žalobce neprokázal. Z potvrzení o platbě a ze zprávy banky bylo zjištěno, že společnost právnická osoba. zaslala na bankovní účet žalovaného č. č. účtu dne 29. 3. 2024 částku 6 000 Kč, dne 1. 4. 2024 částku 5 000 Kč a dne 2. 4. 2024 částky 4 000 Kč a 1 200 Kč, tj. celkem 16 200 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností právnická osoba. a společností právnická osoba. a smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností právnická osoba. a žalobcem byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci, o čemž byl žalovaný písemně informován. Z výzvy bylo zjištěno, že žalobce žalovaného o zaplacení upomínal.

4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

6. Podle § 110 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

7. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

8. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Jak bylo shora uvedeno, žalobcem předložená listina nazvaná jako smlouva o úvěru vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z., vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud tak měl v úmyslu žalobce při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnil tvrzení a označil důkazy ohledně toho, že právní předchůdce žalobce záznamy v elektronickém systému prováděl systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Z žalobcem předložených listin a označených důkazů totiž není možné zjistit, zda listina, kterou žalobce založil do spisu, skutečně obsahově odpovídá uzavřené smlouvě mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, a to bez ohledu na možnost uzavření smlouvy distančním způsobem, když soud existenci této možnosti nijak nerozporuje. Jelikož se žalobce jednání neúčastnil, připravil se o možnost být v tomto směru poučen (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru tvrzeného obsahu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným nebylo v řízení prokázáno.

11. V případě prokázání uzavření smlouvy měl taktéž soud v úmyslu poučit žalobce podle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř., aby doplnil tvrzení a označil důkazy, které by byly schopné prokázat, že právní předchůdce s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Svou nepřítomností na jednání se tak žalobce připravil i o možnost tohoto poučení. Žalobce žádná konkrétní tvrzení o posouzení úvěruschopnosti ve vztahu k žalovanému neuvedl a neoznačil žádné důkazy. Pro případ, kdy by soud měl za prokázané uzavření smlouvy o úvěru, by tak nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.).

12. Protože však žalobce prokázal, že žalovanému byla poskytnuta částka 16 200 Kč a žalovaný žádný právní důvod poskytnutí této částky netvrdil, vyšel soud z toho, že žalovaný se na úkor žalobce o tuto částku bezdůvodně obohatil. Žalobě tedy bylo co do požadované částky 16 200 Kč a úroků z prodlení z této částky vyhověno. Výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 300 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) (jedná se o žalobu podávanou na ustálených vzorech, v nichž jsou měněny pouze údaje týkající se žalovaného, data a dlužné částky, u zdejšího soudu např. sp. zn. spisová značka, spisová značka) z tarifní hodnoty ve výši 16 200 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. pak soud stanovil ve výroku II. rovněž třídenní lhůtu k plnění, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobce v řízení zastupovala. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kladně. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.