222 C 93/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Randou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení příslušenství

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 700 Kč ode dne 24. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 7 055 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 700 Kč od 24. 12. 2024 do zaplacení z titulu regresního nároku. Návrh odůvodnil tím, že žalobce, jakožto pojistitel, a společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., jakožto pojistník, uzavřeli pojistnou smlouvu č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo pojištění vozidel na základě zákona č. 168/1999 Sb. V souladu s uvedenou smlouvou se žalobce zavázal v případě pojistné události vyplatit poškozenému pojistné plnění. Dne 23. 4. 2022 v 15:21 hodin na silnici č. III/00710 řídila žalovaná osobní automobil zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , přičemž se v důsledku ovlivnění alkoholem nevěnovala plně řízení vozidla, nesledovala situaci v provozu na pozemních komunikacích a při odbočování vlevo na účelovou pozemní komunikaci levou přední částí svého vozidla narazila do pravé zadní části projíždějícího osobního automobilu zn. , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , které řídil pan , jméno FO, . Žalovaná po střetu, aniž by druhým účastníkům prokázala svou totožnost a sepsala s nimi záznam o dopravní nehodě, místo dopravní nehody opustila a odjela. Žalovaná byla téhož dne dohledána a podrobila se provedení odborného měření na zjištění alkoholu v dechu digitálním přístrojem, jakož i lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu, a to s pozitivním výsledkem. Technická závada, jako příčina dopravní nehody, nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna. Žalobce na základě pojistné události č. , hodnota, ze dne 23. 4. 2022 poskytl pojistné plnění ve výši 47 565 Kč. Žalobce žalovanou dne 13. 6. 2024 písemně vyzval k úhradě dlužné částky 47 565 Kč do 13. 7. 2024. Následně dne 18. 11. 2024 žalované zaslal předžalobní upomínku. Žalovaná dne 23. 12. 2024 uhradila částku 47 565 Kč, která byla započtena v částce 2 700,87 Kč na vzniklé zákonné úroky z prodlení z částky 47 565 Kč za období od 14. 7. 2024 do 23. 12. 2024 a zbytek byl započten na část jistiny. Žalovaná více hradit odmítla. Žalobce se nyní domáhá zákonného úroku z prodlení z neuhrazené části jistiny 2 700 Kč ve výši 12,75 % ročně od 24. 12. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaná uplatněný nárok neuznala. Uvedla, že jistinu uhradila žalobci v plné výši dne 23. 12. 2024. Jelikož je vztah mezi stranami vztahem smluvním, kde je žalovaná v postavení spotřebitele, nemohl žalobce započíst úhradu prioritně na úrok z prodlení a měl postupovat dle § 1932 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. Jistina byla uhrazena v plné výši a nedošlo k žádnému dalšímu prodlení ze strany žalované. Za této situace nemohl vzniknout nárok na zákonný úrok z prodlení za období od 24. 12. 2024 do zaplacení, neboť v uvedené době již neexistoval splatný závazek, s jehož plněním by byla žalovaná v prodlení. Dále namítala, že žalobce nesplnil podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení, neboť k plnění tak, jak jej žalobce specifikoval v petitu, nebyla žalovaná nikdy vyzvána.

3. Žalobce v replice k vyjádření žalované ze dne 10. 7. 2025 uvedl, že dluh vznikl výplatou pojistného plnění dne 24. 5. 2022. Odkázal na § 1932 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., dle kterého má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí. Žalovaná žádnou vůli neprojevila, a i kdyby projevila, žalobce by s ní musel souhlasit, což se nestalo. K povaze spotřebitelské smlouvy uvedl, že se jedná o postih založený zákonem č. 168/1999 Sb., nikoliv smlouvou, když žalovaná je dle zákona č. 168/1999 Sb. osobou pojištěnou.

4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a žalobce s takovým postupem předem souhlasil, vyzval soud žalovanou podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaná s tímto postupem souhlasila, soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

5. Mezi stranami byl nesporný vznik regresního nároku žalobce vůči žalované co do důvodu i výše 47 565 Kč. Strany rovněž činily nesporným, že žalovaná uhradila žalobci částku 47 565 Kč dne 23. 12. 2024.

6. Soud provedl v řízení dokazování výzvou ze dne 13. 6. 2024, upomínkou ze dne 19. 8. 2024, předžalobní upomínkou ze dne 18. 11. 2024 vč. podacího archu a e-mailovou komunikací. Ostatní navržené důkazy nebyly provedeny pro nespornost skutkového stavu nebo pro nadbytečnost.

7. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobce žalovanou dne 13. 6. 2024 vyzval k úhradě dlužné částky 47 565 Kč ve lhůtě do 13. 7. 2024, a to s odůvodněním, že žalovaná nesplnila povinnost podle § 47 zákona č. 361/2000 Sb., když neohlásila dopravní nehodu, která je škodní, policii, a dále povinnost podle § 8 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodní události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodní události postupovat v souladu s pokyny pojistitele. V důsledku porušení povinností žalované se žalobce domáhal dlužné částky 47 565 Kč z titulu regresní náhrady dle § 10 odst. 1 písm. b), § 10 odst. 1 písem. c), § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. Rovněž žalovanou upozornil, že pokud nebude uplatněná částka uhrazena do uvedeného termínu, bude řešit věc soudní cestou. Dne 19. 8. 2024 žalobce žalovanou opětovně upomenul o úhradu dlužné částky 47 565 Kč do 2. 9. 2024, přičemž současně uvedl, že pokud žalovaná nárok neuhradí ve stanoveném termínu, je oprávněn pohledávku uplatnit žalobou v soudním řízení a dojde k navýšení závazku o úroky z prodlení. Předžalobní upomínkou ze dne 18. 11. 2024, odeslanou dne 19. 11. 2024, žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky ve výši 47 565 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 121 Kč a k úhradě nákladů advokáta ve výši 8 034 Kč, a to ve lhůtě 7 dnů ode dne odeslání. Žalovaná dne 23. 12. 2024 žalobci uhradila částku 47 565 Kč. Podle předložené e-mailové komunikace zástupce žalobce dne 12. 5. 2025 žalovanou kontaktoval na e-mailové adrese s tím, nechť jej žalovaná kontaktuje na uvedeném telefonním čísle ve věci řešení dluhu. Žalovaná jej prostřednictvím zástupce kontaktovala e-mailem, ve kterém sdělila, že si není vědoma existence jakéhokoliv dluhu vůči žalobci. Následně zástupce žalobce žalované sdělil, že dluh nebyl zcela uhrazen, když žalovaná částku 47 565 Kč uhradila dne 23. 12. 2024, v důsledku čehož se žalobce obrátil na služby advokátní kanceláře. Žalobce navrhl, že částku 47 565 Kč započte na jistinu, pokud žalovaná uhradí částku 10 737,87 Kč za právní služby, v opačném případě bude striktně postupovat podle zákona. Žalovaná prostřednictvím zástupce sdělila, že uhradila veškerou částku, kterou žalobce požadoval. Úrok z prodlení nenárokoval. Tím splnila povinnost nahradit škodu dle § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. Namítala, že úroky z prodlení žalobce poprvé specifikoval až v předžalobní výzvě. Ve vztahu k nákladům na právní zastoupení uvedla, že je právo žalobce zvolit si vymáhání prostřednictvím externího právního zástupce, ovšem žalovaná s tím nenese spojenou odpovědnost, obzvlášť za situace, pokud žalobce disponuje dostatečným právním zázemím. Za dané situace nevidí důvod k dalším úhradám.

8. Podle § 10 odst. 1 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění. Podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Podle § 10 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3.

9. Podle § 1932 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí. Podle odst. 2 téhož ustanovení je-li dlužníkem spotřebitel, který je v prodlení s plněním dluhu, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na jistinu pohledávky, poté na úroky a nakonec na úroky z prodlení.

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Vznik regresního nároku žalobce ve výši 47 565 Kč vůči žalované byl mezi stranami nesporný, když se žalovaná dluh uhradila, ke skutku zakládajícímu regresní nárok ani k výši nároku v průběhu řízení nikterak nevyjádřila a nerozporovala je, což ostatně vyplynulo i z předložené e-mailové komunikace. Strany rovněž učinily nesporným, že žalovaná uhradila žalobci částku 47 565 Kč dne 23. 12. 2024. Mezi stranami tak zůstal sporný způsob započtení částky 47 565 Kč nejprve na zákonné úroky z prodlení a následně na část jistiny, jakož i právo žalobce na zákonný úrok prodlení.

12. Obrana žalované spočívala v námitce, že vztah mezi stranami je vztahem smluvním, kde je žalovaná v postavení spotřebitele. Žalobce tak dle žalované nemohl započíst úhradu prioritně na úrok z prodlení a měl postupovat dle § 1932 odst. 2 o. z. Žalovaná tvrdila, že tudíž nemá dluh na jistině ve výši 2 700 Kč, proto není možné, aby z této částky platila úrok z prodlení. Současně namítala, že k úhradě úroků z prodlení neobdržela od žalobce relevantní výzvu.

13. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky 47 565 Kč řádně vyzval dne 13. 6. 2024 a určil lhůtu k plnění do 13. 7. 2024. Následně žalovanou o úhradu dlužné částky upomenul upomínkou ze dne 19. 8. 2024 s termínem splatnosti do 2. 9. 2024. V upomínce současně uvedl, že pokud žalovaná nárok neuhradí ve stanoveném termínu, uplatní pohledávku žalobou a dojde k navýšení závazku o úroky z prodlení. Předžalobní upomínkou ze dne 18. 11. 2024, odeslanou dne 19. 11. 2024, žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky 47 565 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 121 Kč a k úhradě nákladů advokáta ve výši 8 034 Kč, to vše ve lhůtě 7 dnů ode dne odeslání. Doklad o odeslání výzvy ze dne 13. 6. 2024 a upomínky ze dne 19. 8. 2024 žalobce nedoložil, žalovaná však doručení výzev nerozporovala, naopak výzvy soudu rovněž sama předložila k důkazu. Žalovaná dlužnou částku 47 565 Kč uhradila žalobci až dne 23. 12. 2024.

14. V dané věci soud uzavřel, že se jedná o plnění ze zákonného regresního nároku podle § 10 odst. 1 písm. b), c), e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy o zvláštní originární právo pojistitele (žalobce) proti pojištěnému (žalované) na náhradu toho, co za ni pojistitel plnil, nikoliv o plnění vyplývající ze smlouvy. Žalovaná tak nevystupuje v postavení spotřebitele podle § 419 o. z.

15. Co se týče způsobu započtení částky 47 565 Kč nejprve na zákonný úrok prodlení a následně na jistinu, postupoval žalobce v souladu se zákonnou úpravou podle § 1932 odst. 1 o. z. Kumulativní splnění podmínek pro jiný postup započtení nebylo prokázáno, neboť žalobce souhlas se započtením nejprve na jistinu neprojevil, naopak s tímto způsobem v případě, že žalovaná ničeho dalšího neuhradí, výslovně nesouhlasil. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 47 565 Kč od 14. 7. 2024 do 23. 12. 2024 činil 2 708,27 Kč. Žalobce dle tvrzení požadoval méně, když započetl na kapitalizovaný úrok 2 700,87 Kč a zbytek 44 864,13 Kč na jistinu. Žalovaná tak dluží žalobci na jistině částku ve výši 2 700,87 Kč. Skutečnost, že žalobce žalovanou na požadování zákonných úroků z prodlení upozornil až v upomínce ze dne 19. 8. 2024, je nerozhodná, neboť prodlení počíná marným uplynutím okamžiku splatnosti, který žalobce určil do 13. 7. 2024. Věřiteli vzniká právo na úrok z prodlení v případě peněžitého dluhu, je-li dlužník s jeho plněním v prodlení. Právo vzniká ze zákona, věřitel nemusí činit další právní jednání (HORÁK, Pavel. § 1970 [Úroky z prodlení]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2024, marg. č. , hodnota, .). Žalobce se v předmětném řízení domáhal pouze zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z částky 2 700 Kč od 24. 12. 2024 do zaplacení.

16. Pro úplnost soud uvádí, že skutečnost, že se žalobce nedomáhá také samotné částky 2 700 Kč na (dosud s ohledem na shora vysvětlený způsob zápočtu nezaplacené) jistině dluhu nemůže být důvodem pro odlišné právní posouzení věci, neboť žalobce má právo požadovat méně, než kolik činí skutečný dluh žalované.

17. Ze shora uvedených důvodů tak soud žalobě vyhověl. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 055 Kč. Žalovaná namítala, že od žalobce neobdržela relevantní předžalobní výzvu ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř., přičemž provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalobce žalovanou vyzval řádně. I pokud by však předžalobní výzva podle § 142a o. s. ř. absentovala, byla by tato skutečnost pro rozhodování o nákladech řízení irelevantní. Nezaslání výzvy zásadně není důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, v nichž žalovaný ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, popřípadě jinak nepřivodí jeho zánik. Není-li totiž dlužník ochoten plnit ve lhůtě odpovídající § 142a o. s. ř., není důvodu, aby byl věřitel za absenci předžalobní výzvy sankcionován (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 9. 2016, sp. zn. 28 Cdo 1336/2016). Při určení tarifní hodnoty vycházel soud z § 8 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), přičemž pětinásobek hodnoty ročního plnění činí 1 725,95 Kč (kapitalizovaný úrok za jeden rok činí 345,19 Kč). Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem sestávající z částky 1 000 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 000 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 18. 11. 2024 (znění a. t. účinné do 31. 12. 2024), z částky 1 000 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 23. 5. 2025 a z částky 1 000 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 10. 7. 2025 (znění a. t. účinné od 1. 1. 2025) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 500 Kč ve výši 1 155 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. pak soud stanovil ve výroku II. rovněž třídenní lhůtu k plnění, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.