223 C 103/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovanou smlouvu k službě [anonymizována dvě slova], prostřednictvím které se zavázala uhradit za žalovanou kupní cenu za zboží nakoupené v e-shopech, kterou se žalovaná následně zavázala žalobkyni zaplatit. [příjmení] toho žalované zřídila [anonymizována dvě slova], která jí umožňovala odložit platby až o 45 dní. Za tímto účelem byl žalované poskytnut úvěrový rámec [částka]. Pro případ prodlení se žalovaná zavázala platit poplatky z prodlení. Žalovaná využila služby žalobkyně v celkové ceně [částka]. Dále je povinna zaplatit poplatek za prodloužení splatnosti ve výši [částka]. Dosud však uhradila pouze [částka]. Žalovaná částka se sestává z jistiny ve výši [částka] a z poplatků z prodlení ve výši [částka]. Žalobkyně též žádá zaplacení zákonného úroku z prodlení z jistiny od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k plnění.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ve věci bylo nařízeno jednání na den [datum]. Žádný z účastníků se však k jednání nedostavil a ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení. Soud proto jednal v jejich nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

3. Z listiny nazvané„ smlouva k službě [anonymizována dvě slova]“ a z podmínek bylo toliko zjištěno, že„ Twisto účet“ je služba, jejímž prostřednictvím je možné platit za zboží či služby v hodnotě aktuálního nevyčerpaného limitu účtu s tím, že v případě, kdy zákazník od kupní smlouvy neodstoupí ve lhůtě 14 dnů od doručení zboží, tak je zavázán zaplatit žalobkyni kupní cenu zboží.„ [anonymizována dvě slova]“ je platební karta, popř. náramek poskytnutý žalobkyní pro účely využívání služby [anonymizována dvě slova]. Žalovaná smlouvu nepodepsala v písemné podobě ani elektronicky tak, aby bylo možno jednoznačně říci, že dokument je podepsán tak, aby jeho obsah nemohl být měněn a aby bylo najisto postaveno, že jej podepsala žalovaná. Pro případ prodlení zákazníka je v listinách uveden poplatek z prodlení, jehož výše se odvíjí od délky prodlení a povinnost zaplatit účelně vynaložené náklady. Dále je v podmínkách uveden i poplatek za odložení splatnosti, jehož výše závisí na výši odkládané částky.

4. Z jednotlivých vyúčtování plyne, že žalovaná využila služeb žalobkyně, neboť si objednala zboží a služby v měsících červenci, říjnu, listopadu a prosinci 2019 a lednu, únoru a březnu 2020 v celkové ceně [částka]. Přehled čerpání specifikuje, které z transakcí byly provedeny prostřednictvím [anonymizováno] [příjmení]; potvrzení o platbě a přehled objednávek uvádí zboží a služby zakoupené on-line.

5. Předávací protokol prokazuje, že žalovaná převzala zásilku zaslanou jí žalobkyní. Obsah zásilky zde není uveden.

6. Žalobkyní byla též předložena kopie občanského průkazu žalované.

7. Výzvou k úhradě dluhu ve spojení s podacím archem žalobkyně prokázala, že žalovanou před podáním žaloby upomínala o zaplacení částky [částka] do 10 dnů od odeslání ([datum]), tj. do [datum].

8. Z listiny nazvané„ smlouva o poskytování služby [anonymizováno]“ nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti.

9. Z provedených důkazů nelze prokázat uzavření jakékoli dohody mezi žalobkyní a žalovanou, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Písemná smlouva v listinné podobě uzavřena nebyla, neboť žádná z listin neobsahuje vlastnoruční podpis žalované (§ 561 odst. 1 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ občanský zákoník“).

10. Smlouvu lze uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků (§ 561 odst. 1 věta třetí a § 562 odst. 1 občanského zákoníku). I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby, neprokazuje tvrzený obsah smlouvy ani osobu jednajícího. Tímto způsobem může uzavřít smlouvu kdokoli, stačí mít pouze přístup k osobním údajům žalované. V řízení nebylo prokázáno, že předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v tomto znění, z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti elektronického dokumentu poskytuje pouze kvalifikovaný el. podpis, všechny ostatní el. podpisy (včetně tzv.„ prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba tvrzené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila a z obsahu spisu plyne, že jinými dokumenty nedisponuje. V řízení tak bylo pouze prokázáno, že žalovaná činila nákupy, které hradila žalobkyně.

11. Skutečnost, že žalovaná elektronicky podepsala smlouvu, nemůže prokázat ani kopie občanského průkazu, kterou žalobkyně předložila. To, že je se svým občanským průkazem oprávněna disponovat pouze žalovaná (jak žalobkyně argumentovala), neznamená, že s ním skutečně disponuje jen ona. Především ale sama skutečnost, že žalovaná předložila žalobkyni svůj občanský průkaz (což je jediné, co lze bezpečně dovodit z jeho kopie), nijak nedokládá, že vyjádřila vůli být vázána smlouvou o právě takovém obsahu, který žalobkyně prezentuje ve svých tvrzeních (tedy že vůči žalobkyni písemně právně jednala ve smyslu přijetí nabídky podle § 1725 a § 1745 občanského zákoníku).

12. Obsah řádně uzavřené smlouvy v písemné formě, na kterou odkazovala žalobkyně, tak prokázán nebyl.

13. Soud dodává, že žalobkyni nemohl poskytnout poučení o neunesení důkazního břemene ohledně uzavření smlouvy podle § 118a odst. 3 o. s. ř., neboť se, ač řádně předvolána, nedostavila k jednání. Podle judikatury lze toto poučení provést pouze na jednání (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).

14. Podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru platně uzavřena nebyla, žalobkyně tak nemá právo na zaplacení poplatků z prodlení.

17. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně zaplatila za žalovanou celkem částku [částka], přičemž žalovaná jí uhradila toliko [částka]. Jelikož nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, má žalobkyně podle § 2991 občanského zákoníku právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalované, úbytek majetku na straně žalobkyně a příčinná souvislost. Soud proto prvním výrokem uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka], avšak z jiného právního titulu, nežli žalobkyně požadovala.

18. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení tak, jak shora uvedeno. Platí, že v případě bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé odeslala [datum] s určením data splatnosti do 10 dnů od datace této výzvy tj. do [datum]. Žalovaná je tak v prodlení od [datum], proto byl od tohoto data žalobkyni přiznán úrok z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

19. Druhým výrokem soud žalobu zamítl ve zbývající části, tj. co do částky [částka] (rozdíl mezi žalovanou částkou a přiznanou částkou bez příslušenství), zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] (celý žalobkyní požadovaný úrok z prodlení v tomto období, neboť žalobkyni náleží až od [datum]) a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení (rozdíl mezi požadovaným úrokem z prodlení z částky [částka] a přiznaným úrokem z částky [částka]).

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud třetím výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci přibližně stejně úspěšná jako žalovaná, žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.