223 C 139/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Šárkou Humpálovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 38 527 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky ve výši 1 089,90 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 1 089,90 Kč od 26. 6. 2025 do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 437,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 37 437,10 Kč od 26. 6. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kladně soudní poplatek ve výši 1 872 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 38 527 Kč, kterou uhradila jako náklady léčení svého pojištěnce , jméno FO, , s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jmenovaného dne 1. 1. 2024 fyzicky (úderem do obličeje) napadl v rámci vzájemné potyčky, čímž mu způsobil újmu na zdraví, která si vyžádala lékařské ošetření v Oblastní nemocnici , adresa, . Jednání žalovaného bylo předmětem trestního řízení a žalovaný byl uznán vinným. V příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného došlo k poškození zdraví pojištěnce žalobkyně, za nějž žalobkyně uhradila částku 38 527 Kč, kterou dokládá vyúčtováním zdravotní péče a rozpisem plateb k náhradě za léčení. Žalovaný náklady léčby neuhradil, ačkoliv k tomu byl před podáním žaloby vyzván.

2. Podáním ze dne 14. 4. 2026 žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného jsou všechny zdravotní úkony obsažené ve vyúčtování s výjimkou vyšetření urologem ze dne 5. 1. 2024, vyšetření PSA ze dne 11. 1. 2024 a vyšetření urologem ze dne 15. 1. 2024, neboť tyto úkony souvisely s léčbou potíží s retencí moči a zbytněním prostaty poškozeného a žalobkyně je v tomto řízení uplatnila nesprávně. Současně vzala žalobkyně žalobu v odpovídající části nároku zpět co do částky 1 089,90 Kč. Jelikož tak žalobkyně učinila ještě před prvním jednáním ve věci, postupoval soud podle § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a aniž by zjišťoval stanovisko žalovaného, řízení v rozsahu částečného zpětvzetí výrokem I. tohoto rozsudku zastavil.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Ve věci bylo nařízeno na den 21. 4. 2026 jednání, ke kterému se žalovaný nedostavil. Předvolání k jednání mu bylo doručeno na adresu , adresa, , kterou žalovaný označil jako adresu pro doručování podáním ze dne 23. 2. 2026 (čl. 37). Byť se jedná o elektronické podání s prostým elektronickým podpisem, z dalších okolností případu má soud za prokázané, že se jedná o podání žalovaného a je v něm vyjádřena jeho vůle o doručování na uvedenou adresu. Zjevně se jedná o reakci na přípis soudu doručený žalovanému dne 2. 2. 2026. Žalovanému byla následně na uvedenou adresu do vlastních rukou doručena žaloba a výzva k vyjádření, které si žalovaný převzal dne 10. 3. 2026 osobně (viz doručenka připojená na čl. 40). Na stejnou adresu mu soud následně zaslal předvolání k jednání, které si již žalovaný na poště nevyzvedl a bylo mu tak doručeno fikcí dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“). Jelikož se žalovaný k jednání bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil, soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 o. s. ř.

5. Soud v řízení provedl níže uvedené důkazy, z nichž zjistil tyto skutečnosti.

6. Z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 12. 12. 2024, sp. zn. , spisová značka, , bylo zjištěno, že dne 1. 1. 2024 v přesně nezjištěné době od 01:00 hodin do 02:00 hodin, na území obce , adresa, , v lokalitě , Anonymizováno, , na volném prostranství lesního porostu před stavbou , Anonymizováno, , , adresa, , v rámci vzájemné fyzické potyčky žalovaný opakovaně udeřil poškozeného , jméno FO, rukou sevřenou v pěst do oblasti hlavy a obličeje, čímž mu způsobil otoky a podkožní krevní výrony v oblasti obou očnic a očních víček s pokrvácením očních spojivek a uzávěrem oční štěrbiny vpravo, zlomeniny nosních kůstek a prolomení přední stěny dutin horní čelisti vlevo přecházející do spodiny očnice s hladinkou krve v pravé čelistní dutině, kterážto zranění poškozeného podstatně omezovala v běžném způsobu života po dobu nejméně 4 týdnů v důsledku bolestí na dotyk či jiný kontakt při smrkání, dýchání nosem, mluvení a příjmu stravy, a obecně při mimice obličeje, za což byl žalovaný uznán vinným přečinem ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku.

7. Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2025, sp. zn. 12 To 22/2025, o odvolání žalovaného, bylo zjištěno, že žalobkyně byla se svým nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Odvolací soud shledal důvodnou námitku dotýkající se některých vyúčtovaných úkonů zdravotnické služby, které bylo třeba vázat k jiným zdravotním problémům, než které lze dávat do příčinné souvislosti s jednáním žalovaného.

8. Z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení a rozpisu plateb ze dne 13. 5. 2024 a ze dne 14. 4. 2026 bylo zjištěno, že revizním lékařem byly vyúčtovány náklady spojené s léčbou poškozeného , jméno FO, v souvislosti s újmou na zdraví nejprve v celkové výši 38 527,45 Kč, po kontrole došlo k opravě vyúčtování v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby a byly odečteny náklady za úkony související s urologickou léčbou poškozeného; v příčinné souvislosti s újmou na zdraví tak byly následně revizním lékařem vyčísleny náklady v celkové výši 37 437,55 Kč, které byly žalobkyní uhrazeny v rámci zdravotního pojištění poškozeného, jak plyne z rozpisu plateb.

9. Z výzvy k zaplacení náhrad nákladů ze dne 26. 5. 2025 a připojené doručenky bylo zjištěno, že žalobkyně dne 27. 5. 2025 zaslala žalovanému před podáním žaloby výzvu k plnění do 15 dnů od doručení.

10. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný dne 1. 1. 2024 v přesně nezjištěné době od 01:00 hodin do 02:00 hodin na území obce , adresa, v rámci vzájemné fyzické potyčky opakovaně udeřil poškozeného , jméno FO, rukou sevřenou v pěst do oblasti hlavy a obličeje, což bylo posouzeno rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 12. 12. 2024, sp. zn. 6 T 118/2024, jako přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku. Napadení poškozeného žalovaným si vyžádalo ošetření poškozeného v Oblastní nemocnice , adresa, . Za zdravotní péči poskytnutou poškozenému v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného žalobkyně v postavení zdravotní pojišťovny poškozeného uhradila celkem částku 37 437,55 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala dopisem ze dne 26. 5. 2025 k úhradě nákladů za léčení do 15 dnů od doručení.

11. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním občanem , Anonymizováno, zabýval se soud nejprve posouzením své pravomoci a použitelného právního řádu. S ohledem na evropský prvek je třeba aplikovat Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012) o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Žalovaného poslední známé bydliště bylo na území České republiky, a proto je třeba postupovat podle čl. 4 odst. 1 ve spojení s čl. 62 a vycházet z bydliště, které bylo na území České republiky. Žalovaná věc není spotřebitelskou smlouvou ve smyslu čl. 17, příslušnost nebyla založena ani podle čl. 25 či 26, české soudy jsou tak příslušné podle čl. 4 Nařízení Brusel I. bis. dle bydliště žalovaného. S ohledem na evropský prvek v řízení je třeba při zjištění rozhodného práva postupovat dle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II). Ve věci bude tedy postupováno dle českého právního řádu.

12. Soud posoudil věc po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“) ve znění účinném ke dni deliktního jednání žalovaného.

13. Podle § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobkyně je důvodný. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že žalovaný svým zaviněným protiprávním jednáním způsobil újmu na zdraví poškozenému , jméno FO, , přičemž náklady na léčení této újmy uhradila žalobkyně. Podle výše citovaného ustanovení má tedy žalobkyně právo na náhradu těchto nákladů vůči žalovanému. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil a ani v řízení nevyšlo najevo, že by na dlužnou částku cokoliv zaplatil. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení pak plyne z ustanovení § 1970 o. z., dle kterého může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Není-li sjednáno jinak, řídí se výše úroku z prodlení nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

16. S ohledem na výše uvedené soud žalobu shledal po právu, a proto jí v rozsahu po částečném zpětvzetí zcela vyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1, odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 větou první o. s. ř. a v řízení procesně úspěšnější žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení v částce 1 800 Kč, neboť neúspěch žalobkyně ve věci daný zastavením řízení v důsledku částečného zpětvzetí žaloby je v poměru k částce, která byla žalobkyni přiznána, zcela nepatrný. Tyto náklady řízení se sestávají z paušálních náhrad nezastoupené žalobkyně podle § 1 odst. 2 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 4 úkony (písemný návrh ve věci samé, výzva k plnění, studium dokumentace, účast na jednání) po 450 Kč, tj. celkem 1 800 Kč. Při stanovení výše paušální náhrady hotových výdajů soud vyšel z judikatury Nejvyššího soudu, konkrétně z rozhodnutí ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025, a analogicky aplikoval § 13 odst. 4 a. t. s tím, že nezastoupenému účastníku v situacích, na něž by jinak dopadal § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., náleží srovnatelná náhrada, jaká by za shodných okolností náležela straně zastoupené advokátem. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

18. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je v daném řízení osvobozena od soudního poplatku podle § 11 odst. 2 písm. q) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, přešla poplatková povinnost podle § 2 odst. 3 citovaného zákona na žalovaného, a to ve výši podle § 6 odst. 2 citovaného zákona a Sazebníku poplatků položky 1 písm. b), tedy 5 % z částky 37 437,10 Kč, tj. 1 872 Kč. Přenesená poplatková povinnost se vyměřuje výhradně z toho, co bylo rozhodnutím soudu přiznáno.