223 C 146/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Šárkou Humpálovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení částky 34 540 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 34 540 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 000 Kč od 26. 11. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne 23. 7. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které si žalovaná vybrala parametry požadovaného úvěru a následně vyplnila registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje včetně telefonního čísla a emailové adresy a hesla pro přístup k uživatelskému profilu. Registrace a vstup do účtu byly podmíněny souhlasem žalované se smluvní dokumentací, kterou žalovaná odsouhlasila zaškrtnutím příslušného pole a registraci dokončila zadáním pětimístného verifikačního SMS kódu. K ověření uvedených údajů doložila žalovaná kopii svého dokladu totožnosti a dále se zavázala zaplatit 1 Kč prostřednictvím bankovního převodu jako ověřovací platbu. K ověření výše příjmu žalovaná poskytla žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalovaná byla dále lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Smlouva o úvěru byla podepsána prostřednictvím verifikačního SMS kódu 49766, který žalobkyně zaslala na telefonní číslo , tel. číslo, a který následně žalovaná vložila do formuláře. Žalobkyně žalované úvěr poskytla dne 23. 7. 2024 převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny a přirostlý úrok se zavázala splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 22. dni v měsíci, přičemž jistinu úvěru mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaná se s úhradou úvěru dostala do prodlení a ke dni 25. 11. 2024 byl úvěr zesplatněn, o čemž byla žalovaná informována upomínkou ze dne 19. 10. 2025. Pro případ prodlení se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Dlužná částka tak sestává z nesplacené části jistiny ve výši 20 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 6 540 Kč a kapitalizovaného úroku (40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru) ve výši 8 000 Kč, to vše se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 000 Kč od 26. 11. 2024 do zaplacení. Dluh žalovaná neuhradila, ač k tomu byla před podáním žaloby vyzvána.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se nedostavila, neomluvila se. Žalobkyně se k jednání nedostavila, z jednání se omluvila. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“).

3. Soud v řízení provedl níže uvedené důkazy, z nichž zjistil tyto skutečnosti.

4. Z listiny nazvané „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ s datem 23. 7. 2024 bylo zjištěno, že na listině je na straně úvěrující označena žalobkyně, jako úvěrovaný je na druhé straně označena žalovaná. V listině je uvedeno, že se žalobkyně zavazuje poskytnout žalované peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 20 000 Kč a žalovaná se zavazuje prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úroky ve výši 40 % p. m. Žalovaná měla přirostlý úrok splácet měsíčně, a to nejpozději vždy k 22. dni v měsíci, jistinu poskytnutého úvěru mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy, přičemž smlouva trvá do doby úplného splacení jistiny úvěru. V rámci smlouvy byla sjednána i smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Na smlouvě není připojen vlastnoruční podpis žalované, pouze se uvádí, že podpisem se rozumí též potvrzení souhlasu se zněním smluvní dokumentace verifikačním SMS kódem , Anonymizováno, v žádosti o úvěr. Z kopie občanského a cestovního pasu žalované byly zjištěny její osobní údaje, které odpovídají údajům uvedeným na listině.

5. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně byla přes platební bránu , právnická osoba, dne 23. 7. 2024 odeslána platba ve výši 20 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, s variabilním symbolem , var. symbol, . Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 22. 1. 2026 bylo zjištěno, že majitelem a jediným disponentem uvedeného bankovního účtu byla v rozhodné době žalovaná a na účtu byla dne 23. 7. 2024 zaevidována příchozí platba ve výši 20 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, od odesílatele , právnická osoba, se zprávou pro příjemce „, právnická osoba, . Čerpání ze dne 23.07.2024“.

6. Z listiny o zesplatnění spotřebitelského úvěru bylo zjištěno, že k zesplatnění úvěru mělo ze strany žalobkyně dojít dne 22. 11. 2024, potvrzení o doručení zesplatňujícího dopisu žalované však doloženo nebylo.

7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaná byla žalobkyní dne 21. 10. 2025 vyzvána k úhradě dlužné částky do 3 dnů.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně na straně jedné jako postupitel a společnost , právnická osoba, . na straně druhé jako postupník uzavřely smlouvu o postupování pohledávek ze smluv o spotřebitelském úvěru, které postupitel uzavřel s dlužníky jakožto svými klienty, s tím, že postupník má v úmyslu za stanovených podmínek kupovat část portfolií od postupitele na pravidelné bázi. Žalobkyně dále doložila seznam pohledávek, v němž je výslovně uvedena i pohledávka za žalovanou.

9. Z ostatních předložených listin nebyly zjištěny žádné další relevantní informace.

10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč převodem na bankovní účet žalované. Před poskytnutím prostředků žalobkyně ověřila totožnost žalované dle předložené kopie občanského a cestovního pasu. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky do tří dnů. Pokud však žalobkyně v řízení tvrdila, že s žalovanou uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě revolvingového úvěru do výše úvěrového limitu 20 000 Kč s úrokovou sazbou 40 % měsíčně, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno. Nadto byla soudu doložena smlouva o postoupení pohledávek se seznamem pohledávek, ve kterém je výslovně uvedena i pohledávka za žalovanou. Soud žalobkyni před nařízeným jednáním vyzval k doplnění žalobních tvrzení ve vztahu k postoupení pohledávky, na výzvu však žalobkyně nijak nereagovala a svá tvrzení nedoplnila.

11. Věc byla posouzena podle právních předpisů platných v době uskutečnění právního jednání, tedy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, (dále jen „zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

14. Podle § 110 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednání o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

17. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

18. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

19. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

20. Podle § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

21. Podle § 7 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

22. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení eIDAS) se „elektronickým podpisem“ rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání.

23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

24. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

26. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

27. Podle § 1886 odst. 1 o. z. na žádost postupníka může postupitel vymáhat postoupenou pohledávku svým jménem na účet postupníka; bylo-li postoupení pohledávky dlužníkovi již oznámeno nebo prokázáno, může postupitel pohledávku vymáhat, pokud prokáže souhlas postupníka a pokud postupník pohledávku sám nevymáhá.

28. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina nazvaná jako „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ vlastnoruční podpis žalované neobsahovala, místo něj obsahovala pouze číselný kód, jméno a příjmení žalované. Pro kvalitu písemné formy je nutné, aby použité elektronické prostředky, včetně elektronického podpisu, samy o sobě objektivně technicky umožňovaly trvalé zachycení obsahu smlouvy, a také, aby bylo možné (jednoznačné) určení jednající osoby, což je dáno právě jen zaručeným elektronickým podpisem, založeným (navíc) na kvalifikovaném certifikátu (vytvořeným pomocí prostředků pro bezpečné vytváření podpisu), resp. uznávaným elektronickým podpisem. Podle zákona o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS. Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měly dohodnout, ani osobu jednajícího. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis, všechny ostatní elektronické podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které však žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Nadto nebylo v řízeno prokázáno, že smlouva byla (měla být) uzavřena a podepsána právě v soudu předloženém znění, když z elektronického dokumentu neplyne zabezpečení proti pozdějším změnám. Soud proto dospěl k závěru, že nebyl prokázán obsah tvrzené dohody, neboť není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceném na předložených listinách.

29. V řízení však bylo prokázáno, že žalovaná od žalobkyně převzala částku ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaná netvrdila ani v řízení nevyšlo jinak najevo, že by na dlužnou částku cokoliv zaplatila. Nárok žalobkyně by tak bylo možné posoudit toliko jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení. Nicméně z žalobkyní předložených listin bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se společností , právnická osoba, . smlouvu o postoupení pohledávek, přičemž se jedná o pravidelné postupování pohledávek ze smluv o spotřebitelském úvěru i do budoucna. K tomu žalobkyně přiložila seznam pohledávek, ve kterém je výslovně uvedena pohledávka za žalovanou. Soud měl proto v úmyslu žalobkyni při jednání nejenom poučit a vyzvat podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby označila důkazy k prokázání tvrzení, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru právě s žalovanou a v tvrzeném rozsahu právního jednání, ale též zda předmětem postoupení je i pohledávka vůči žalované, případně aby dotvrdila, v čem spatřuje své oprávnění požadovat tuto pohledávku po žalované svým jménem ve smyslu § 1886 odst. 1 o. z. Břemeno tvrzení i důkazní v tomto směru tíží žalobkyni. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Uzavření úvěrové smlouvy, potažmo oprávnění domáhat se po žalované vydání bezdůvodného obohacení tak nebylo ze strany žalobkyně prokázáno.

30. Ze shora uvedených důvodů proto soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala svou aktivní legitimaci v řízení, a žalobu v celém rozsahu zamítl.

31. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu těchto nákladů, neboť procesně úspěšná žalovaná byla v průběhu řízení zcela pasivní a žádné náklady řízení jí nevznikly.