223 C 199/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO:24316717 sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 14 290 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 1. 10. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 4 290 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 14 290 Kč od 25. 7. 2023 do 30. 9. 2024 a z částky 4 290 Kč od 1. 10. 2024 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 980 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 14 290 Kč (pokud by soud neuznal nárok v části jistiny z titulu smlouvy o úvěru) s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně společnost žalobkyně , Anonymizováno, , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne 11. 4. 2023 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 994,11 Kč a úrokem ve výši 295,89 Kč do 24. 7. 2023. Úvěr byl poskytnut na bankovní účet žalované č., č. účtu, . Žalovaná však nic nevrátila a dostala se tak se svým závazkem do prodlení. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Před podáním žaloby byla dne 20. 9. 2024 žalovaná marně vyzývána k úhradě dlužné částky. Žalobkyně proto nyní požaduje jistinu ve výši 10 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 994,11 Kč, úrok ve výši 295,89 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 10 000 Kč od 25. 7. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den 3. 3. 2025. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná se bez důvodné a včasné omluvy na jednání nedostavila. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu /dále jen „o.s.ř.“/).

4. Z předložených listin učinil soud následující zjištění a závěr o skutkovém stavu.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 994,11 Kč a úrokem ve výši ve výši 295,89 Kč vrátit do 11. 5. 2023. Úrok byl 36 % ročně, RPSN bylo 3 087,66 %. Úvěr byl poskytnut na bankovní účet č. , č. účtu, . Z dodatku ke smlouvě o půjčce ze dne 19. 7. 2023 soud zjistil, že byla změněna splatnost úvěru, a to na den 24. 7. 2023. Listiny nebyla žalovanou podepsané.

6. Z informace o klientovi soud zjisti, že žalovaná je zaměstnaná s příjmem ve výši 32 291 Kč. Výdaje žalované jsou 13 500 Kč s tím, že 10 500 Kč připadá na náklady na bydlení a 3 000 Kč na ostatní výdaje. Číslo bankovního účtu žalované je , č. účtu, .

7. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 12. 1. 2023 poukázala na bankovní účet č., č. účtu, částku 11 500 Kč. Variabilní symbol byl , Anonymizováno, . Zpráva pro příjemce byla „, Anonymizováno, půjčka ze dne 12. 1. 2023“.

8. Ze zprávy banky ze dne 11. 12. 2024 soud zjistil, že majitelem bankovního účtu , č. účtu, je žalovaná. Dne 11. 4. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně na tento bankovní účet poukázala částka 10 000 Kč.

9. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 9. 2024 soud zjistil, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni11. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 9. 2024 a podacího lístku ze dne 20. 9. 2024 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu do tří dnů.

12. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také „SpÚ“).

13. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2 odst. 1 SpÚ, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 86 odst. 1 SpÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 SpÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3, změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

17. Podle § 75 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 SpÚ, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 SpÚ, neboť žalovaná vystupovala jako spotřebitel a právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka. Smlouva o úvěru nemá povinně písemnou formu, avšak je povinností žalobkyně prokázat svoje tvrzení ohledně podmínek úvěru. Žalobkyně předložila nepodepsanou smlouvu, ze které nebylo možno prokázat vůli žalované uzavřít smlouvu tvrzeného obsahu. Listiny předložené žalobkyní nemají dostatečnou důkazní sílu, když jejich obsahem může být cokoli, mohou být jednostranně vytvořené žalobkyní nebo její právní předchůdkyní. I pokud žalovaná na webu s nějakým zněním smlouvy a obchodních podmínek souhlasila, jejich obsah mohl být následně jakkoliv změněn.

21. Soud se dále zabýval tím, zda je smlouva o úvěru platná s ohledem na splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně na zjišťování úvěruschopnosti žalované. Z § 86 odst. 1 SpÚ plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 SpÚ sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z., ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, , Anonymizováno, C-679/18, a dále např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 8. 10. 2020, č. j. 27 Co 230/2020–103).

22. Soud má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované Z předložených listin nebylo zjištěno, že by žalobkyně zjišťovala, jaké jsou příjmy a výdaje žalované a zda tyto odůvodňují poskytnutí úvěru. Soud tak měl za to, že z důvodu nedostatečného zjišťování úvěruschopnosti, které nevycházelo z žádných konkrétních skutečností, je úvěrová smlouva absolutně neplatná.

23. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména ve vztahu k tomu, že úvěruschopnost žalované byla prověřována s odbornou péčí, jak jí ukládá zákon. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o.s.ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle § 118a o.s.ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).

24. Žalobkyně však prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 11. 4. 2023 částku 10 000 Kč a žalovaná jí částku nevrátila. Pohledávka byla smlouvou postoupena na žalobkyni, ta žalovanou výzvou ze dne 20. 9. 2024 vyzvala k zaplacení dlužné částky. Soud tak vyšel z toho, že žalovaná se na úkor žalobkyně co do částky 10 000 Kč obohatila a žalobě co do této částky vyhověl. Soud vyšel z toho, že žalovaná byl žalobkyní k zaplacení vyzvána předžalobní výzvou odeslanou dne 20. 9. 2024 (doručeno podle § 573 o. z.), zaplatit žalobkyni měla do 3 dnů, tj. do 30. 9. 2024, protože tak neučinila, je od následujícího dne v prodlení. Od 1. 10. 2024 tak byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení z přiznané částky. Výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení činily v daném pololetí 12,75 %.

25. Ve zbylé části nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (tedy co do částky 4 290 Kč, úroků z prodlení z částky 4 290 Kč od 25. 7. 2023 do 30. 9. 2024 a úroků z prodlení z částky 4 290 Kč od 1. 10. 2024 do zaplacení).

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst.1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 980 Kč, přičemž tato částka představuje 39,96 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 69,98 % a úspěchu žalované v rozsahu 30,02 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 290 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 14. 11. 2024, z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 14. 11. 2024 a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 14. 11. 2024 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalované k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

27. Lhůty k plnění se opírají o § 160 odst. 1 o. s. ř.