223 C 2/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 9 566,96 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 366,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 743,59 Kč od 5. 2. 2021 do zaplacení, 305,67 Kč od 20. 4. 2021 do zaplacení, 1 217,70 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 5 200 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 9 566,96 Kč s příslušenstvím, přičemž žalovaná částka je tvořena nezaplacenou cenou za odebranou elektřinu a plyn, smluvními pokutami za prodlení a za předčasné ukončení smlouvy, s odůvodněním, že podle uzavřených smluv ze dne 11. 6. 2019 odebírala žalovaná elektřinu a plyn, za realizovanou spotřebu energií nezaplatila sjednané a vyúčtované platby, žalobkyně požaduje v souladu se smlouvami také smluvní pokutu 400 Kč měsíčně představující náhradu škody vzniklé neodebráním nasmlouvané elektřiny v celkové výši 5 200 Kč za celkem 13 měsíců (smlouva byla ukončena pro neplnění smluvených povinností žalovanou) a smluvní pokutu 100 Kč za prodlení žalované se zaplacením záloh/faktur. Žalovaná dluh nezaplatila ani k předžalobní upomínce.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Žalobkyně se z jednání prostřednictvím právního zástupce omluvila, odročení nežádala, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, proto soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

3. Podle předložené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 11. 6. 2019 včetně obchodních podmínek a ceníku uzavřely žalobkyně a žalovaná s účinností od 2. 7. 2019 smlouvu o dodávkách elektřiny do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec] na dobu určitou 30 měsíců s automatickou prolongací, a to v kategorii Domácnost. Žalovaná se zavázala hradit zálohy ve výši 600 Kč měsíčně. V rámci smlouvy strany sjednaly pro každý jednotlivý případ prodlení s platbou delšího 10 dnů smluvní pokutu ve výši 100 Kč se splatností dle příslušného vyúčtování, a dále pro případ opakovaného porušení platební povinnosti žalované smluvní pokutu představující případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství elektřiny ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce trvání smlouvy, a to včetně případné prolongace.

4. Podle plánu záloh a plateb měla žalovaná platit zálohy ve výši 600 Kč měsíčně se splatností vždy k 15. dni.

5. Jak vyplývá z předložené faktury [číslo] ze dne 13. 12. 2020 spolu s opravným vyúčtováním [číslo] ze dne 15. 1. 2021, vyúčtovala žalobkyně žalované spotřebu elektřiny za období od 31. 3. 2020 do 1. 12. 2020, kdy byly přerušeny dodávky elektřiny, v celkové hodnotě 2 843,59 Kč, splatnost opravné faktury nastala dne 4. 2. 2021. Na tuto fakturu nezaplatila žalovaná dle tvrzení žalobkyně ničeho, žalobkyně požaduje pouze částku 2 743,59 Kč (poníženo o smluvní pokutu 100 Kč za prodlení).

6. Za pozdní úhradu smluvených plateb byla žalované vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 16. 2. 2021 smluvní pokuta 100 Kč.

7. Z oznámení o přerušení dodávky ze dne 21. 10. 2020 včetně dokladu o odeslání vyplývá, že žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením záloh 1 000 Kč splatných 15. 9. 2020 a 15. 10. 2020. K dodatečnému splnění povinností byla žalované stanovena lhůta do 29. 10. 2020, žalovaná byla zároveň upozorněna na možné přerušení dodávky elektřiny a na ukončení smlouvy o dodávkách elektřiny.

8. Z vyúčtování smluvní pokuty č. 2021 ze dne 1. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované v souladu se smlouvou smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy v celkové výši 5 200 Kč, a to za dobu od neoprávněného ukončení smlouvy (1. 12. 2020) do konce platnosti smlouvy (2. 1. 2022), tj. za 13 měsíců x 400 Kč.

9. Žalobkyně odstoupila od smlouvy o dodávkách elektřiny dopisem ze dne 13. 12. 2020 z důvodu opakovaného porušení platebních povinností.

10. Žalobkyně upomínala žalovanou o zaplacení dluhu 1 000 Kč a smluvní pokuty 100 Kč upomínkou ze dne 8. 10. 2020 (elektřina), a dále o zaplacení dluhu 8 143,59 Kč spočívajícího v nezaplacené faktuře, smluvní pokutě za prodlení a smluvní pokutě za nedodržení smlouvy předžalobní upomínkou ze dne 10. 3. 2021, tato byla předložena včetně dokladu o odeslání.

11. Dále podle předložené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 11. 6. 2019 včetně obchodních podmínek a ceníku uzavřely žalobkyně a žalovaná s účinností od 13. 6. 2019 smlouvu o dodávkách plynu do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec] na dobu určitou 36 měsíců s automatickou prolongací, a to v kategorii Domácnost. Žalovaná se zavázala hradit zálohy ve výši 200 Kč měsíčně. V rámci smlouvy strany sjednaly pro každý jednotlivý případ prodlení s platbou delšího 10 dnů smluvní pokutu ve výši 100 Kč se splatností dle příslušného vyúčtování, a dále pro případ opakovaného porušení platební povinnosti žalované smluvní pokutu představující případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství plynu ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce trvání smlouvy, a to včetně případné prolongace.

12. Z faktury [číslo] ze dne 28. 3. 2021 vyúčtovala žalobkyně žalované spotřebu plynu za období od 25. 2. 2020 do 1. 3. 2021 v celkové hodnotě 505,67 Kč, splatnost faktury nastala dne 19. 4. 2021. Dle tvrzení žalobkyně neuhradila žalovaná na tuto fakturu ničeho, žalobkyně požaduje zaplatit nižší částku 305,67 Kč (neuplatňuje smluvní pokutu 200 Kč). Pro další období od 15. 4. 2021 byla stanovena nová výše záloh 100 Kč.

13. Podle plánu záloh a plateb ze dne 27. 2. 2020 měla žalovaná platit zálohy ve výši 200 Kč měsíčně se splatností vždy k 15. dni.

14. Podle plánu záloh a plateb ze dne 29. 3. 2021 měla žalovaná platit zálohy ve výši 100 Kč měsíčně se splatností vždy k 15. dni (od dubna 2021).

15. Z faktury [číslo] ze dne 9. 5. 2021 vyúčtovala žalobkyně žalované spotřebu plynu za období od 2. 3. 2021 do 5. 5. 2021 v celkové hodnotě 1 217,70 Kč, splatnost faktury nastala dne 31. 5. 2021. Dle tvrzení žalobkyně neuhradila žalovaná na tuto fakturu ničeho.

16. Z oznámení o přerušení dodávky ze dne 21. 1. 2021 vyplývá, že žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením záloh splatných 15. 9. 2020, 15. 10. 2020, 15. 11. 2020, 15. 12. 2020 a 15. 1. 2021. K dodatečnému splnění povinností byla žalované stanovena lhůta do 28. 1. 2021, žalovaná byla zároveň upozorněna na možné přerušení dodávky plynu a na ukončení smlouvy o dodávkách plynu.

17. Žalobkyně upomínala žalovanou o zaplacení dluhu 1 823,37 Kč spočívajícího v nezaplacených fakturách a smluvní pokutě za prodlení předžalobní upomínkou ze dne 4. 6. 2021. Dále byla žalovaná vyzvána k zaplacená předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 2. 8. 2021. Obě upomínky byly předloženy včetně dokladu o odeslání žalované na adresu ze smluv uvedenou shora.

18. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by smluvní vztah ukončila dříve nebo že by na dluh žalobkyni uhradila více, než připouštěla žalobkyně, ani že by její závazek zanikl z jiného důvodu.

19. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalobkyně a žalovaná uzavřely kupní smlouvy na dodávku elektřiny a plynu, podle kterých žalovaná ve shora uvedená období odebrala od žalobkyně elektřinu a plyn ve shora uvedené hodnotě, spotřeba jí byla vyúčtována shora uvedenými fakturami, které nezaplatila. V rámci smluv byly sjednány další povinnosti žalované, zejména platit smluvní pokutu za každé jednotlivé prodlení s platbou delšího 10 dnů, případně smluvní pokutu za opakované porušení platebních povinností.

20. Po právní stránce vznikl mezi žalobkyní a žalovanou právní vztah z kupní smlouvy uzavřené podle § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) s přihlédnutím ke speciálním ustanovením energetického zákona. Žalovaná nesplnila svou základní povinnost kupujícího zaplatit za poskytnuté zboží (služby) kupní cenu podle § 2118 o. z., přestože žalobkyně svému závazku z uzavřených smluv dostála, žalované elektrickou energii a zemní plyn do odběrného místa dodávala, proto soud rozhodl o povinnosti žalované dlužné částky žalobkyni uhradit. Vedle nároku na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni též nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur.

21. Co se týká smluvní pokuty za prodlení ve výši 100 Kč, pak i ta byla platně sjednána, její výše je přiměřená, proto soud žalobě vyhověl i co do této částky.

22. Zcela jiná je však situace stran požadované smluvní pokuty v celkové výši 5 200 Kč. Podle § 2048 a násl. o. z. je samozřejmě možné sjednat pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu. Nicméně každé takové ujednání musí zároveň odpovídat i příkazu zákonodárce, který zakázal ujednání nepřiměřená (§ 1813 o. z.). Nepřiměřená ujednání jsou sankcionována tím, že se k nim podle § 1815 o. z. nepřihlíží.

23. Krajský soud v Praze se v otázce přiměřenosti žalobkyní požadovaných smluvních pokut již dříve vyjádřil např. v rozsudku ze dne 30. 8. 2018, č. j. 103 Co 16/2018 – 84, kde došel k následujícímu logickému závěru:„ Odvolací soud se však ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že ujednání o smluvní pokutě ve výši 400 Kč měsíčně za každý i započatý měsíc období, v němž ještě měl trvat původně sjednaný smluvní vztah na dobu určitou, je neplatné ve smyslu ustanovení § 1813 a § 1815 občanského zákoníku. Zde nutno - vedle argumentu soudu prvního stupně, že pohledávka na tuto smluvní pokutu má (podle obsahu smluvních ujednání) vznikat v důsledku využití práva žalobce na odstoupení od smluvního vztahu (byť pro porušení smluvních povinností žalovanou), tedy nikoliv výlučně v důsledku porušení smluvních povinností žalovanou, jejichž splnění má zajišťovat, ale v důsledku přistoupení ještě další skutečnosti, závislé toliko na vůli žalobce coby oprávněného ze smluvní pokuty (výkonu práva odstoupení od smlouvy) - nutno poukázat i na okolnost, že ve smyslu § 1813 občanského zákoníku takto sjednaná smluvní pokuta představuje i dle odvolacího soudu v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalované coby spotřebitele. Proto jde o zakázané ujednání, které je ve smyslu ustanovení § [číslo] absolutně neplatné (nepřihlíží se k němu, ledaže se jej spotřebitel dovolá, k čemuž v dané věci nedošlo). Při tomto závěru nutno zohlednit, že popsané sjednání této smluvní pokuty sankcionuje (i) projev vůle věřitele ukončit smlouvu (vznik pohledávky na smluvní pokutu je vázán na projev vůle věřitele, realizaci jeho práva odstoupit), že není vyváženo ve prospěch spotřebitele - žalované obdobnou smluvní pokutou, že představuje jakousi paušální náhradu za neproběhnutí původně sjednané doby trvání smluvního vztahu, jenž měl být navíc automaticky prolongován o dalších 24 měsíců, jestliže by 40 dnů před skončením doby jeho trvání nebylo ze strany žalované oznámeno nepokračování ve smlouvě. Současně v období, které následovalo po účincích odstoupení od smlouvy žalobcem, nebylo dáno žádné protiplnění žalobce ve smyslu povinnosti dodávat nadále elektrickou energii. Přesto žalovaná měla být dle smluvních ujednání povinna hradit smluvní pokutu 400 Kč měsíčně za žalobcem tvrzenou„ rezervovanou elektrickou energii“, kterou však žalobce povinnost dodávat v tomto období již neměl. Jestliže žalobce tvrdí, že mu v důsledku toho měla vznikat určitá škoda, nutno poukázat na to, že taková„ škoda“ mu mohla vznikat i v případě trvání smluvního vztahu za situace, jestliže by v odběrném místě žalované nebyla odebírána elektrická energie (tzv. nulový odběr). Ve své podstatě - z pohledu ekonomického - jde zde ze strany žalobce o sjednání jakéhosi nerovnovážného„ odstupného“ za předčasné ukončení smluvního vztahu. Lze se ztotožnit se závěrem soudu prvního stupně, že v tomto směru je na spotřebitele - žalovanou vyvíjen nepřiměřený tlak na dodržení sjednávané (a automaticky prolongované) doby trvání smluvního vztahu. Žalobce se v řízení domáhal této smluvní pokuty z uvedeného skutkového základu; z žalobních tvrzení se nepodává nic o tom, že by ze strany žalované mělo docházet k jakémusi„ neoprávněnému odběru elektrické energie“, jak žalobce uvádí v odvolání. To by přitom představovalo odlišný skutkový základ věci (jiný skutek), o němž řízení vedeno není. Skutkově je žaloba vymezena tak, že žalobce se po žalované domáhá úhrady za dobu trvání smluvního vztahu účtované spotřeby elektrické energie a - co do smluvní pokuty 8 800 Kč - smluvní pokuty za„ předčasné ukončení smluvního vztahu“.“ 24. Shora uvedený závěr Krajského soudu v Praze byl potvrzen také rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2019, č. j. 30 Co 80/2019 – 73.

25. Soud I. stupně výše uvedený závěr Krajského soudu v Praze o nepřiměřenosti sjednané smluvní pokuty zcela sdílí, pro stručnost odkazuje na výše uvedené odůvodnění, a z tohoto důvodu žalobkyni nárok na přiznání požadované smluvní pokuty ve výši 5 200 Kč v tomto případě jako nedůvodný zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu za situace, kdy ve větším rozsahu úspěšné žalované žádné náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly.