223 C 200/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 12 695,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z této částky od 23. 10. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do smluvní pokuty ve výši 695,60 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 210 Kč, nákladů spojených s uplatněním ve výši 217 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 12 000 Kč od 14. 6. 2023 do 22. 10. 2024, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 12 695,60 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným prostřednictvím webových stránek www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, dne 14. 4. 2023 smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč. Částka byla žalovanému vyplacena na jím uvedený bankovní účet. Úvěr měl být spolu s úrokem ve výši 355,07 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru splacen do 14. 5. 2023. Následně byla dodatkem posunuta splatnost na 13. 6. 2023. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný žalobkyni nic nevrátil a dostal se tak se svým závazkem do prodlení. Pohledávka za žalovaným byla s účinností ke dni 26. 6. 2024 postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl marně pod hrozbou žaloby vyzýván k úhradě dlužné částky. Žalobkyně nyní požaduje jistinu ve výši 12 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 800 Kč od 14. 6. 2023 do 13. 6. 2024, kapitalizovaný úrok ve výši 10 210 Kč, náklady spojené s návštěvou terénního pracovníka žalobkyně při uplatnění pohledávky ve výši 217 Kč, smluvní pokutu ve výši 695,6 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 12 000 Kč od 27. 6. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný se bez důvodné a včasné omluvy na jednání nedostavil. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

4. Soud dospěl na základě listinných důkazů k těmto skutkovým zjištěním.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č., Anonymizováno, ze dne 13. 4. 2023, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout částku 12 000 Kč. Žalovaný se měl zavázat tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úrokem ve výši 355,07 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 776,2 Kč do 14. 5. 2023. RPSN bylo 3 558,16 %. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem a úvěr byl poskytnut na bankovní účet č. , č. účtu, . Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Smlouva však byla podepsána pouze právní předchůdkyní žalobkyně, podpis žalovaného zcela absentoval. Z dodatku ke smlouvě o půjčce z dne 14. 5. 2023 bylo zjištěno, že byla stanovena nová splatnost úvěru ke dni 13. 6. 2023 Poplatek za poskytnutí úvěru byl vyčíslen na 3 776,2 Kč, úrok byl 355,07 Kč. RPSN bylo 3324,94 %. Listina nebyla žalovaným podepsaná.

6. Z potvrzení o platbě ze dne 14. 4. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně bezhotovostním způsobem převedla na účet č. , č. účtu, částku 12 000 Kč.

7. Z upomínky ze dne 18. 6. 2023, ze dne 23. 6. 2023, ze dne 3. 7. 2023 a ze dne 13. 7. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu.

8. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek, potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 7. 2024, poštovního archu ze dne 2. 7. 2024 a oznámení ze dne 18. 7. 2024 bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 10. 2024 a poštovního archu ze dne 16. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl pod hrozbou žaloby vyzván k zaplacení celé částky do 22. 10. 2024.

10. Ze zprávy banky ze dne 11. 12. 2024 bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaný. Dne 14. 4 2024 byla na tento účet poukázaná platba ve výši 12 000 Kč, jako plátce byla uvedena právní předchůdkyně žalobkyně.

11. Z dalších předložených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění.

12. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také „SpÚ“).

13. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2 odst. 1 SpÚ, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 86 odst. 1 SpÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 SpÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3, změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

17. Podle § 75 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 SpÚ, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

20. Podle § 573 o. z., se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

21. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 SpÚ, neboť žalovaný vystupoval jako spotřebitel a právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka. Smlouva o úvěru nemá povinně písemnou formu, avšak je povinností žalobkyně prokázat svoje tvrzení ohledně podmínek úvěru. Žalobkyně předložila nepodepsanou smlouvu, ze které nebylo možno prokázat vůli žalovaného uzavřít smlouvu tvrzeného obsahu. Listiny předložené žalobkyní nemají dostatečnou důkazní sílu, když jejich obsahem může být cokoli, mohou být jednostranně vytvořené žalobkyní nebo její právní předchůdkyní. I pokud žalovaný na webu s nějakým zněním smlouvy a obchodních podmínek souhlasil, jejich obsah mohl být následně jakkoliv změněn.

23. Soud se dále zabýval tím, zda je smlouva o úvěru platná s ohledem na splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně na zjišťování úvěruschopnosti žalovaného. Z § 86 odst. 1 SpÚ plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 SpÚ sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z., ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, OPR-Finance, C-679/18, a dále např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 8. 10. 2020, č. j. 27 Co 230/2020–103).

24. Soud má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, neboť k této své povinnosti nic netvrdila. Soud tak měl za to, že z důvodu nedostatečného zjišťování úvěruschopnosti, které nevycházelo z žádných konkrétních skutečností, je úvěrová smlouva absolutně neplatná.

25. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména ve vztahu k tomu, že úvěruschopnost žalovaného byla prověřována s odbornou péčí, jak jí ukládá zákon. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o.s.ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle § 118a o.s.ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24.3.2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).

26. Žalobkyně však prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 14. 4. 2023 částku 9 500 Kč, žalovaný jí částku nevrátil. Pohledávka byla smlouvou postoupena na žalobkyni. Ta žalovaného výzvou ze dne 14. 10. 2024 vyzvala k zaplacení dlužné částky. Soud tak vyšel z toho, že žalovaná se na úkor žalobkyně co do částky 12 000 Kč obohatil a žalobě co do této částky vyhověl. Soud vyšel z toho, že žalovaný byl žalobkyní k zaplacení vyzván předžalobní výzvou odeslanou dne 14. 10. 2024, ta byla podle § 573 o. z. doručena 17. 10. 2024, zaplatit žalovaný měl do 20. 10. 2024, protože tak neučinil, je od následujícího dne v prodlení. Od 21. 10. 2024 tak byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení z přiznané částky. Výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení činily v daném pololetí 12,75 %.

27. Ve zbylé části nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (tedy co do smluvní pokuty ve výši 695,6 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 210 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 12 000 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení).

28. Třetím výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný ve věci z procesního hlediska z větší části uspěl, měla by proto právo na poměrnou část náhrady účelně vynaložených nákladů proti méně úspěšné žalobkyni. Žádné náklady mu však nevznikly, a proto žádný z účastníků tak nemá právo na jejich náhradu.