223 C 230/2023

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 213 333,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 40 824 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, b) částku ve výši 66 220 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do a) částky ve výši 52 216,40 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 74 770,43 Kč od [datum] do [datum], a z částky 33 946,43 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 24,81 % ročně z částky 66 009,08 Kč od [datum] do zaplacení, b) částky ve výši 54 073,35 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 93 665,63 Kč od [datum] do [datum], a z částky 27 445,63 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 29,04 % ročně z částky 80 344,03 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 93 040,4 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru na základě, které poskytla žalované částku ve výši 70 000 Kč a kterou se žalovaná zavázala vrátit ve 48 měsíčních splátkách po 3 622 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaná ocitne v prodlení. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované tak, že ji prověřila ve veřejných rejstřících a zhodnotila údaje od žalované týkající se jejích osobních, majetkových a rodinných poměrů. Jelikož žalovaná nesplácela splátky řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila, o čemž žalovanou písemně informovala. Pohledávka byla s účinností [datum] postoupena na žalobkyni, o této skutečnosti byla žalovaná informována dopisem. Před podáním žaloby byla žalovaná marně vyzývána k úhradě dlužné částky. Žalovaná na dlužné částce uhradila jen 29 176 Kč, poslední platba byla zaslána dne [datum]. Žalobkyně proto požaduje zaplacení zbývající jistiny ve výši 66 009,08 Kč, úroku ve výši 8 761,35 Kč, smluvní pokuty ve výši 18 269,97 Kč, úroku ve výši 24,81 % ročně z částky ve výši 66 009,08 Kč od 24. 3 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 74 770,43 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 120 293,35 Kč s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru na základě, které poskytla žalované částku ve výši 82 000 Kč a kterou se žalovaná zavázala vrátit ve 42 měsíčních splátkách po 5 260 Kč společně s měsíčním poplatkem ve výši 170 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaná ocitne v prodlení. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované tak, že ji prověřila ve veřejných rejstřících a zhodnotila údaje od žalované týkající se jejích osobních, majetkových a rodinných poměrů. Jelikož žalovaná nesplácela splátky řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila, o čemž žalovanou písemně informovala. Pohledávka byla s účinností [datum] postoupena na žalobkyni, o této skutečnosti byla žalovaná informována dopisem. Před podáním žaloby byla žalovaná marně vyzývána k úhradě dlužné částky. Žalovaná na dlužné částce uhradila jen 15 780 Kč, poslední platba byla zaslána dne [datum] Žalobkyně proto požaduje zaplacení zbývající jistiny ve výši 80 344,03 Kč, úroku ve výši 13 321,6 Kč, smluvní pokuty ve výši 26 287,72 Kč, poplatku ve výši 340 Kč, úroku ve výši 29,04 % ročně z částky ve výši 80 344,03 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 93 665,63 Kč od [datum] do zaplacení.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Žalovaná se bez důvodné a včasné omluvy na jednání nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti tohoto účastníka (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Na konaném jednání soud žalobkyni poučil podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ohledně doplnění tvrzení, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně šetřila úvěruschopnost žalované.

5. Z předložených listin učinil soud následující skutková zjištění.

6. Ze smlouvy o úvěru včetně přílohy [číslo] k této smlouvě ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely smlouvu na základě, které byla žalované poskytnuta částka ve výši 70 000 Kč a kterou se žalovaná zavázala vrátit ve 48 měsíčních splátkách po 3 622 Kč. Dále byl sjednán úrok ve výši 54,81 % ročně, RPSN bylo 70,91%. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou jednotlivou splátku, se kterou se žalovaná ocitne v prodlení. [příjmení] byla poskytnuta bezhotovostním způsobem na účet č. [bankovní účet] Smlouva byla podepsána pouze právní předchůdkyní žalobkyně, podpis žalované absentoval.

7. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet [číslo] [bankovní účet] částku 70 000 Kč.

8. Z dokladu o platbách bylo zjištěno, že žalovaná na dlužné částce uhradila 29 176 Kč Poslední splátka byla uhrazena dne [datum].

9. Z oznámení ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila, neboť žalovaná nehradila řádně a včas jednotlivé splátky. Zesplaněná částka činila 76 168 Kč.

10. Ze smlouvy o úvěru včetně přílohy [číslo] k této smlouvě ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely smlouvu na základě, které byla žalované poskytnuta částka ve výši 82 000 Kč a kterou se žalovaná zavázala vrátit ve 42 měsíčních splátkách po 5 260 Kč. Dále byl sjednán úrok ve výši 66,84 % ročně, RPSN bylo 91,64 %. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou jednotlivou splátku, se kterou se žalovaná ocitne v prodlení. Dále byl sjednán měsíční poplatek ve výši 170 Kč. [příjmení] byla poskytnuta bezhotovostním způsobem na účet č. [bankovní účet] Smlouva byla podepsána pouze právní předchůdkyní žalobkyně, podpis žalované absentoval.

11. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet [číslo] [bankovní účet] částku 82 000 Kč.

12. Z dokladu o platbách bylo zjištěno, že žalovaná na dlužné částce uhradila 15 780 Kč Poslední splátka byla uhrazena dne [datum].

13. Z oznámení ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila, neboť žalovaná nehradila řádně a včas jednotlivé splátky. Zesplaněná částka činila 95 603 Kč.

14. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.

15. Z oznámení ze dne [datum] včetně podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně písemně oznámila žalované postoupení obou pohledávek.

16. Z předžalobní upomínky ze dne 20. 11. [číslo] včetně podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby upomínána k úhradě dlužných částek do [datum].

17. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také„ SpÚ“).

18. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

20. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

21. Podle § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

22. Podle § 86 SpÚ odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Podle § 87 SpÚ odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 SpÚ větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

24. Podle § 75 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

25. Podle § 76 odst. 1 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

26. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

27. Podle rozsudku Soudního dvora EU (dále jen„ SDEU“) ze dne [datum] ve věci C [číslo] OPR-Finance:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Shodně rovněž argumentace v rozsudcích Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

28. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

29. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

30. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

31. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

32. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohody právní předchůdkyně žalobkyně a žalované jsou smlouvami o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaná v daném právním jednání vystupovala jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování úvěrů (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení SpÚ.

33. Soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti uložené jí zákonem o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost žalované, neboť úvěruschopnost žalované prakticky nezkoumala. K tvrzení o úvěruschopnosti uvedla jen, že žalovanou prověřila v registrech a zhodnotila získané údaje od žalované. Žalobkyně však zcela rezignovala na sdělení, jaké konkrétní informace byly zjištěny, zejména jakým způsobem řeší žalovaná svoji bytovou otázku, jaká je její měsíční výše příjmů a výdajů, zda má nějaké jiné závazky a jakým způsobem je splácí apod. Tímto jednáním právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala v rozporu s § 86 SpÚ.

34. Vzhledem ke shora uvedenému soud s ohledem na eurokonformní výklad českého práva (viz rozhodnutí SDEU ze dne [datum] 3. 2020 ve věci C [číslo] OPR-Finance) předmětnou úvěrovou smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou pro rozpor s § 86 SpÚ. Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání není moderace soudem na místě, jako je tomu u případů relativní neplatnosti.

35. Neplatnost právních jednání, ke kterým soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smluv o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 1727 o. z.).

36. Protože, jak rozvedeno výše, právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující porušila svou povinnost dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru, posoudil soud smlouvy o úvěru, které byly uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, jako absolutně neplatné, k čemuž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti, jak plyne z výše uvedené judikatury Soudního dvora EU, jakož i z ustálené judikatury Krajského soudu v Praze.

37. Právní předchůdkyně žalobkyně nicméně žalované na základě neplatných závazků poskytla peněžní prostředky v celkové výši 152 000 Kč, z nichž žalovaná doposud vrátila jen 44 956 Kč. Zbývající část ve výši 107 044 Kč proto představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 a § 2993 o. z.) na straně žalované, které je povinna podle § 87 odst. 1 věty třetí SpÚ vrátit v době přiměřené jejím možnostem. Pohledávka na zaplacení těchto částek za žalovanou byla v souladu s § 1879 o. z. posléze postoupena na žalobkyni, což bylo písemně žalované oznámeno. Pro posouzení aktivní legitimace žalobkyně je oznámení o postoupení pohledávky žalované dostačující k tomu dále viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka].

38. Splatnost se v případech bezdůvodného obohacení obecně řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [číslo] 2009, sp. zn. [spisová značka]). Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužných částek dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum]. V této výzvě byla uvedena lhůta plnění do [datum]. Žalovaná se proti této lhůtě nijak nebránila (nevznikl tedy„ spor“ ve smyslu § 87 odst. 2 SpÚ a v řízení ani nevyšlo najevo, že by byla nepřiměřená jejím možnostem (§ 87 odst. 1 věta třetí SpÚ). Počínaje dnem [datum] je tedy žalovaná v prodlení. Od tohoto dne též žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

39. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě prvním výrokem vyhověl v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 107 044 Kč připadající na jistinu a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř.

40. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

41. Třetím výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná ve věci z procesního hlediska z větší části uspěla, měla by proto právo na poměrnou část náhrady účelně vynaložených nákladů proti méně úspěšné žalobkyni. Žádné náklady jí však nevznikly, a proto žádný z účastníků tak nemá právo na jejich náhradu.