223 C 39/2024
č. j. 223 C 39/2024-41
V PLATNOSTICitované zákony (14)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 149 § 151 § 160
- o ochraně spotřebitele, 634/1992 Sb. — § 2
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 75 § 76 § 87 § 106 § 109
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2395
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86
Plný text
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO: Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky Anonymizováno Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky , částka, a zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši , částka, z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku , částka, , přičemž žalovaná se zavázala tuto částku vrátit do , datum, v 3 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, včetně úroku ve výši 40 % p. a. a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Smlouva byla uzavřena distančním způsobem na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . Peněžní prostředky byly zaslány na bankovní účet žalované č., č. účtu, . Před uzavřením smlouvy zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované tak, že ji prověřila ve veřejně dostupných databázích (ISIR, CEE, CRKI a EUCB). Žalovaná však nehradila řádně a včas splátky. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná se bez důvodné a včasné omluvy na jednání nedostavila, ačkoli jí byla včas doručena žaloba a předvolání k jednání. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti tohoto účastníka (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).
4. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním.
5. Z listiny nazvané jako smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , Anonymizováno, ze dne , datum, a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně úvěrující vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně a na straně úvěrované žalovaná. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se pak měl zavázat vrátit úvěr společně s úrokem ve výši 40 % p. a. a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, ve 3 měsíčních splátkách po , částka, do , datum, . RPSN bylo 3 532,35 %. Listina je podepsána pouze právní předchůdkyní žalobkyně, podpis žalované absentuje.
6. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně poukázala na bankovní účet č. , č. účtu, částku ve výši , částka, .
7. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.
8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně poštovního podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni9. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, a poštovního podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzývána k plnění ve lhůtě do tří dnů.
10. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne , datum, bylo zjištěno, že majitelem účtu č., č. účtu, byla žalovaná. Bankovní účet byl ke dni , datum, zrušen. Dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně na tento účet poukázala částku ve výši , částka, .
11. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také „SpÚ“).
12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Podle § 86 odst. 1 SpÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle § 87 odst. 1 SpÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
16. Podle § 75 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
17. Podle § 76 odst. 1 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
18. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.
19. Podle § 104 SpÚ, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.
20. Podle § 110 SpÚ, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.
21. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
22. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle ust. § 562 odst. 2 o. z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.
23. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany.
24. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
25. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena úvěrová smlouva.
26. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina nazvaná jako smlouva o úvěru vlastnoruční podpis žalované neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. V daném případě pak nelze vůbec uvažovat nad tím, že by podpis na smlouvě mohl být nahrazen mechanickými prostředky, neboť se jednalo o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy je požadavek písemné formy smlouvy zakotven zákonem jako důležitý prvek ochrany spotřebitele.
27. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému právní předchůdkyně žalobkyně prováděla systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o úvěru v elektronické formě tak nebylo v řízení prokázáno. Rovněž nebylo ani prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela smlouvu právě se žalovanou, neboť zadat údaje žalované do systému právní předchůdkyně žalobkyně mohl prakticky kdokoliv.
28. I pokud by žalobkyně prokázala uzavření smlouvy tvrzeného obsahu, neunesla žalobkyně břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr podle § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 SpÚ. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 SpÚ sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, , , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , , Anonymizováno, a dále např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , s jejichž závěry se soud plně ztotožňuje a odkazuje na ně). I v tomto směru měl soud v úmyslu žalobkyni poučit ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. Soud má tedy za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně pouze prověřila žalovanou ve veřejně dostupných databázích. Právní předchůdkyně žalobkyně však žádným způsobem nehodnotila příjmy a výdaje žalované. Tímto jednáním právní předchůdkyně žalobkyně rezignovala na jakékoliv hodnocení bonity žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně nevěděla, z jakých příjmů řeší žalovaná svoji bytovou otázku, z jakých příjmů hradí svoje životní potřeby a zejména z jakých příjmů bude hradit svůj závazek ze spotřebitelské smlouvy.
29. Právní předchůdkyně žalobkyně nicméně žalované na základě neplatného závazku poskytla peněžní prostředky ve výši celkem , částka, , z nichž jí žalovaná doposud nic nevrátila. Částka ve výši , částka, tedy představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 a ust. § 2993 o. z.) na straně žalované, které byla povinna podle § 87 odst. 1 věty třetí SpÚ vrátit žalobkyni v době přiměřené jejím možnostem. Pohledávka na zaplacení těchto částek za žalovanou byla v souladu s § 1879 o. z. posléze postoupena na žalobkyni, což bylo písemně žalované oznámeno. Pro posouzení aktivní legitimace žalobkyně je oznámení o postoupení pohledávky žalované dostačující k tomu dále viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .
30. Splatnost se v případech bezdůvodného obohacení obecně řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně vyzvala předžalobní výzvou žalovanou k úhradě dlužné částky do 3 dnů. Výzva byla odeslána dne , datum, . Podle § 573 o. z. se má zato, že zásilka odeslána pomocí poštovní přepravy došla třetím dnem po odeslání. Žalovaná je proto od , datum, v prodlení. Od tohoto dne proto žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
31. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě prvním výrokem vyhověl v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.
32. Ve zbylém rozsahu soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).
33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle§ 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 19,06 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 59,53 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 40,47 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Zaplacení nákladů soud uložil k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.34. , adresa, k plnění se opírají o § 160 odst. 1 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.