224 C 11/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní titul Jitkou Sikorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] s. r. o., [IČO], (dále jen„ původní věřitelka“), a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, jejímž předmětem byla částka [částka], peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty dne [datum]. Původní věřitelka poskytovala úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa]. Na této webové stránce se žalovaný nejprve registroval zadáním svých osobních údajů, zaregistrováním si žalovaný zřídil uživatelský účet a následně odsouhlasil znění úvěrové smlouvy. [příjmení] tak identifikaci pod variabilním symbolem [číslo]. Pod takto získanou elektronickou identitou pak elektronicky (kliknutím) vybral požadovanou částku [částka] a vyjádřil i souhlas se smluvními podmínkami na předem připraveném předtisku smlouvy a obchodních podmínek. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, byly žalovanému zaslány na jeho účet peněžní prostředky ve výši [částka]. Úvěr měl být žalovaným splacen jednorázově nejpozději do [datum], žalovaný však poskytnutý úvěr nevrátil.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z předložené smlouvy o úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitelka poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka]. Doba trvání úvěru byla stanovena na 18 dní. Úvěr byl splatný ke dni [datum] Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě. Celková částka, která měla být žalovaným splacena, činila [částka] (úvěr [částka] a poplatek za poskytnutí úvěru [částka]). Podle smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že uvedená pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na úvěr zaplatil jakoukoli částku, včetně období po postoupení pohledávky. Soud tedy vycházel z toho, že nic uhrazeno nebylo.

4. Podle § [číslo] smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle §110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednání o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

6. Po zhodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze z části. Na smlouvu o úvěru mezi účastníky je nutno pohlížet jako na smlouvu o spotřebitelském úvěru podřízenou právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když žalobkyně ji uzavřela v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel, což prokazuje nejenom předmět smlouvy, ale i identifikace žalovaného osobními údaji nepodnikajícího subjektu, a zejména za stavu, kdy informace dle § 110 zákona o spotřebitelském úvěru nebyly předány žalovanému v zákonem vyžadované listinné písemné formě nebo na trvalém nosiči dat, nevznikl žalobkyni ze smlouvy o úvěru podle § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nárok na úrok, smluvní pokutu či další smluvené platby, pouze je zde nárok na vrácení poskytnuté částky [částka]. Ta vrácena nebyla, resp. o případném vrácení nebylo nic tvrzeno ani prokázáno, proto má žalobkyně nárok na vrácení včetně zákonného úroku z prodlení dle vl. nař. [číslo] Sb.. Co do zbytku, byla žaloba z uvedených důvodů zamítnuta.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 80,52 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 90,26 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 9,74 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].