224 C 145/2020
V PLATNOSTIOkresní soud v Kladně zamítl žalobu žalobkyně, protože žalovaný nebyl pasivně věcně legitimován. Soud zjistil, že úvěr byl poskytnut na účet jiné osoby, která nebyla žalovaným. Žalobkyně nesplnila povinnost prokázat, že žalovaný je povinen k náhradě pohledávky. Soud se opřel o § 90 a § 101 odst. 1 o.s.ř., které stanoví podmínky pro účast v řízení a povinnost důkazního břemene.
Plný text
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sikorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zaplacení částka s příslušenstvím
I. Návrh žalobkyně, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně se žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o úvěru, na jejím základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši částka, který měl být splacen do datum. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, ale po uvedeném datu splatnosti poskytnuté peněžité prostředky žalobkyni nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je tedy pohledávka skládající se z nesplaceného úvěru ve výši částka a nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka. V žalobě bylo též navrženo, aby v případě pochybností vyzval soud žalobkyni k doplnění důkazů, pro zjednodušení postupu učinil soud dotaz na banku, kam byla částka částka poukázána.
2. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum má soud za zjištěné, že právní předchůdkyní žalobkyně a osoba označená jménem celé jméno žalovaného měli uzavřít smlouvu o úvěru. Smlouva nebyla podepsána. Právní předchůdce žalobkyně na základě uzavřené smlouvy o úvěru zaslal na účet číslo. částku částka.
3. Soud učinil dotaz na právnická osoba, kdo byl ke dni poskytnutí úvěru vlastníkem účtu číslo. Z odpovědi Fio banky ze dne datum byla zjištěno, že vlastníkem účtu k tomuto datu byl jméno příjmení. Dále z výpisu vyplývá, že právnická osoba zaslala dne datum na tento účet částku částka.
4. Žalobkyně navrhla, aby soud připustil záměnu účastníků podle § 92 odst. 2 o.s.ř. tak, aby na místo žalovaného celé jméno žalovaného vstoupil do řízení jméno příjmení, datum narození. Důvodem záměny byla skutečnost, že jméno příjmení měl v době poskytnutí úvěru výlučné vlastnické a dispoziční právo k účtu, na který právní předchůdce žalobkyně poskytl finanční prostředky.
5. Soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádřil k návrhu žalobkyně, zda se záměnou účastníků souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soudu usnesením ze dne datum rozhodnutí anonymizováno číslo jednací nepřipustil záměnu účastníků, neboť v daném případě dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky pro záměnu účastníků podle § 92 odst. 2 o.s.ř., neboť ze strany žalovaného nebyl dán se záměnou souhlas.
6. Pasivní věcná legitimace žalovaného je dána jen tehdy, má-li podle zjištěného skutkového stavu a právního posouzení věci povinnost, jejíž splnění se žalobkyně domáhá. Nedostatek pasivní věcné legitimace je důvodem pro zamítnutí žaloby podle § 90 o.s.ř.
7. Soud postupoval podle ustanovení § 101 odst. 1 o.s.ř. a § 120 o.s.ř., z nichž vyplývá primární povinnost účastníka řízení tvrdit rozhodné skutečnosti a k jejich prokázání navrhovat důkazy. Této povinnosti žalobkyně nedostála, předložené listiny neprokázaly pasivní legitimaci žalovaného, resp. jednoznačně prokázaly, že příjemcem plnění dle smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu byla jiná osoba. Právní zástupce žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavil, omluvil se, soud jej podle § 118 a o.s.ř. nemohl poučit o důsledcích neunesení důkazního břemene. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že v daném případě, žalovaný není ve věci pasivně legitimován, neboť předmětnou smlouvu neuzavřel, finanční prostředky byly poukázány na účet jméno příjmení, nikoli žalovaného. Soud proto návrh žalobkyně pro nedostatek pasivní legitimace žalovaného zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I.
8. Ve výroku II. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně nebyla ve věci úspěšná, úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání (§ 202, odst. 2 o.s.ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.