224 C 151/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sikorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovaným prostřednictvím prostředků elektronické komunikace smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] úvěr ve výši [částka], žalovaný se zavázal finanční prostředky vrátit do [datum], spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a případného poplatku za prodloužení termínu splatnosti ve výši [částka], což neučinil, přestože byl o zaplacení upomínán. Smlouva byla uzavřena po registraci žalovaného na webových stránkách [webová adresa], po prověření úvěruschopnosti skrze lustrace v databázích ISIR, [příjmení], CRKI a BRKI. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], tak požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a poplatku za prodloužení termínu splatnosti ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od [datum]. Žalobkyně pro případ, že by soud neměl nárok z úvěrové smlouvy za prokázaný, navrhla uložit žalovanému povinnost vydat bezdůvodné obohacení spočívající v převedených finančních prostředcích na jeho účet.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů, v souladu s § 156 odst. 1 věta prvá o.s.ř. byl rozsudek vyhlášen veřejně dne [datum].

3. Žalobkyně k důkazu předložila listinu nazvanou„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“, ta však nebyla žalovaným podepsána. Pro zachování písemné formy by musela být opatřena elektronicky uznávaným podpisem, tak tomu v tomto případě nebylo, o písemnou smlouvu se tedy nejednalo. Ani jinak uzavření úvěrové smlouvy tvrzeného obsahu právě s žalovaným žalobkyně neprokázala, pouhé tvrzení o elektronicky uzavřené smlouvě po registraci žalovaného v systému právní předchůdkyně žalobkyně na webových stránkách [webová adresa] není dostatečným důkazem, uzavření smlouvy tvrzeného obsahu neprokazuje ani uvedení osobních údajů žalovaného na předložených listinách, přičemž k těmto údajům má přístup prakticky kdokoli. Žalobkyně dále předložila Dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, ze kterého vyplývá, že termín splatnosti stanovený smlouvou se prodlužuje o 20 dnů. Tento Dodatek taktéž nebyl žalovaným podepsán, ani nebyl opatřen elektronicky uznávaným podpisem.

4. Z ostatních předložených listin (všeobecné obchodní podmínky, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru) soud také nezjistil odlišné skutečnosti svědčící pro opačný právní závěr.

5. Z předložené smlouvy a Dodatku ani jiných důkazů navíc nevyplynulo, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakýmkoli způsobem zkoumala schopnost žalovaného jakožto spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, k prokázání takového jednání nebyly předloženy ani žádné důkazy, žalobkyně, respektive její předchůdkyně, tudíž nedostála povinnosti stanovené jí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

6. Podle potvrzení o provedené platbě byla na bankovní účet č. [bankovní účet] dne [datum] převedena částka [částka].

7. Dotazem na banku soud zjistil, že na tento účet byla dne [datum] z účtu právní předchůdkyně žalobkyně převedena částka [částka].

8. Žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení předžalobní výzvou ze dne [datum], kterou mu odeslala téhož dne na adresu trvalého pobytu, jak bylo prokázáno výzvou a kopií podacího lístku. Lhůtu ke splnění stanovila do tří dnů.

9. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní včetně oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo prokázáno postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován.

10. Za dané situace soud věc posoudil podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Žalobkyně neprokázala, že by úvěrová smlouva a Dodatek ke smlouvě byly uzavřeny v tvrzeném rozsahu a právě s žalovaným, tyto nebyly jakýmkoli způsobem opatřeny podpisem žalovaného. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na účet ve vlastnictví žalovaného peněžní prostředky v celkové částce [částka]. Nárok žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu § 1879 o. z., byl uznán za oprávněný a žalovanému byla ve výroku I rozsudku uložena povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku z titulu bezdůvodného obohacení na jeho straně.

11. Co do poplatku za poskytnutí úvěru, poplatku za prodloužení termínu splatnosti a úroku z prodlení nad rámec přiznaného byla žaloba s ohledem na uvedené neprokázání uzavření úvěrové smlouvy a Dodatku ke smlouvě právě s žalovaným zamítnuta.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud tudíž přiznal žalobkyni také úroky z prodlení z částky [částka] ve výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb., od [datum], přičemž vyšel z toho, že žalovaný byl žalobkyní k zaplacení vyzván předžalobní upomínkou odeslanou dne [datum] do tří dnů, za použití domněnky doby dojití dle § 573 o. z. Od následujícího dne, tj. od [datum], je žalovaný v prodlení.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 25,08 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62,54 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 37,46 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].