224 C 206/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sikorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení, s poukazem na to, že mezi účastníky byla dne [datum] prostřednictvím internetových stránek žalobkyně a přihlášením žalované zadáním podpisového SMS kódu uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve výši [částka]. [příjmení] byla žalované zaslána na účet po ověřovací platbě [částka], žalovaná se zavázala dluh zaplatit včetně poplatku za poskytnutí ve výši [částka], poplatku za expres výplatu ve výši [částka] (jednalo se o jednorázový poplatek za obdržení schválené výše úvěru do 60 minut od ověření identity), poplatku za tzv. bezpečnou splátku ve výši [částka] (jednalo se o poplatek, který klientovi umožnil v případě nečekané životní události odložit splatnost úvěru o 30 dní a to konkrétně z důvodů uvedených ve smlouvě) a poplatku za SMS servis ve výši [částka] (žalobkyně se jím zavázala zasílat žalované informace o každé důležité události prostřednictvím SMS na telefonní číslo, které žalovaná uvedla při uzavírání smlouvy) do 30 dnů od jeho poskytnutí. Žalovaná se však dostala do prodlení s úhradou, proto byla žalobkyní vyzvána k jeho úhradě. Žalovaná neuhradila ničeho, dluží tedy na jistině [částka], na poplatku za poskytnutí úvěru [částka], na poplatku za expres výplatu [částka], na poplatku za bezpečnou splátku [částka], na poplatku za SMS servis [částka], na účelně vynaložených nákladech [částka], na smluvní pokutě [částka], dále pak na příslušenství kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Z předložené smlouvy o úvěru ze dne [datum], všeobecných smluvních podmínek a sazebníku poplatků bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši [částka]. Úvěr byl splatný do 30 dnů od vyplacení, tedy do [datum] Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě tak, že žalovaná se nejprve elektronicky registrovala jako zájemce o úvěr vyplněním formuláře na internetových stránkách [webová adresa]. V rámci toho vyplnila své identifikační údaje. Pod takto získanou elektronickou identitou pak elektronicky (kliknutím) vybrala požadovanou částku a vyjádřila i souhlas se smluvními podmínkami na předem připraveném předtisku smlouvy a obchodních podmínek. Z předložených dokumentů to samo o sobě nevyplývá, nicméně výplata finančních prostředků dne [datum] byla prokázána výpisem z účtu. Tím byla potvrzena totožnost osoby, která registraci provedla, jakož i skutečnost, že podle sjednaných podmínek převzala půjčenou částku, jinak by totiž žalobkyně neměla důvod konkrétní osobě peníze zasílat a žalovaná neměla důvod peníze přebírat, zejména pokud sama žalovaná nic netvrdila o jiném důvodu či o jiných podmínkách pro převzetí peněz v daném místě a čase. Je tedy zřejmé, že důvodem plnění byl v dokumentaci popsaný úvěr. Samotná (zcela anonymní) registrace (elektronická identita) by naproti tomu pro uzavření smlouvy právě se žalovanou nepochybně v dostatečné míře nesvědčila, stejně jako tvrzené (a jinak nedoložené) uzavření smlouvy kliknutím. Žalovaná se kromě jistiny úvěru zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatek za expres výplatu ve výši [částka], poplatek za bezpečnou splátku ve výši [částka], poplatek za SMS servis ve výši [částka]. Pro případ prodlení s vrácením úvěru se žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 3% z dlužné jistiny, nejvýše 0,1% denně, požadována je ve výši [částka], představující 3% z dlužné jistiny. Dále se žalovaná zavázala uhradit účelně vynaložené náklady, které jsou požadovány ve výši [částka]. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná nezaplatila ničeho.

4. Předžalobní upomínka ve spojení s poštovním podacím archem prokazují, že žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění prostřednictvím svého právního zástupce.

5. Po provedení výše uvedených důkazů, které tvoří logický celek, soud postupem dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl k závěru, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřely dne [datum] prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka], který měl být splacen do 30 dnů.

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Speciální úprava pro spotřebitelské úvěry je dána dle zákona č. 257/2016 Sb., účinného od 1. 12. 2016.

7. Po právní stránce soud věc posoudil zejména v souladu s § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť smlouva byla uzavřena mezi úvěrující žalobkyní jakožto podnikatelem v rámci její obchodní činnosti s úvěrovanou žalovanou jakožto spotřebitelem (§ 1810 o.z.). Citované ustanovení stanoví, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

8. Dále soud vyšel z § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, dle něhož neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

9. Soud v dané věci dospěl k závěru, že s ohledem na provedené důkazy a tvrzení žalobkyně účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru prostřednictvím internetu a žalobkyně jako úvěrující skutečně vyplatila žalované jako úvěrované a spotřebiteli na její účet částku [částka]. Domáhá-li se tak žalobkyně po žalované uhrazení částky vyšší než [částka], tj. rozdílu mezi částkou poskytnutou a vrácenou (dle ust. § 2395 a násl. o.z. je úvěrovaný povinen vrátit skutečně poskytnuté prostředky), nemůže být v tomto rozsahu v řízení úspěšná, neboť smlouva nebyla uzavřena v předepsané písemné formě.

10. Dle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

11. Dle § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

12. Dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

13. V dané věci žalobkyně tvrdila a prokázala, že úvěrová smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetu. Z provedené dokazování je zřejmé, že v případě nahrazení podpisu kódem SMS, se ve smyslu citovaných ustanovení občanského zákoníku a zákona č. 297/2016 Sb. nemůže jednat o jakýkoli typ„ zaručeného“ či„ jednoznačného“ podpisu konkrétní osoby, resp. žalované. Telefonním zařízením mohl disponovat kdokoli, kdo k němu měl přístup, tedy kdokoli mohl zadáním podpisového SMS kódu na webové stránce podepsat úvěrovou smlouvu namísto žalované. Logickým výkladem citovaných ustanovení tak soud nutně dospěl k závěru, že smlouva nebyla uzavřena v písemné formě s ohledem na absenci podpisu žalované.

14. Vzhledem k dikci ustanovení § 110 zákona o spotřebitelském úvěru tak žalobkyně v řízení (v důsledku neuzavření úvěrové smlouvy v písemné podobě) mohla být úspěšná toliko se svým nárokem na úhradu dlužné částky a úroku z prodlení v zákonné výši dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení žalobkyni náleží ode dne následujícího po dni splatnosti, přičemž žalobkyně jej požadovala od [datum] procentní sazbou, do té doby jej vyčíslila absolutní částkou, počítanou ovšem z nesprávného základu, tj. z vyšší jistiny. V rozsahu skutečného zůstatku jistiny a odpovídajícího úroku z prodlení byla tedy žaloba podána důvodně, pročež jí soud v této části vyhověl a rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbylém rozsahu soud s ohledem na výše uvedené žalobu zamítl a rozhodl, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 83,42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 91,71 % a úspěchu žalované v rozsahu 8,29 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].