224 C 21/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní titul Jitkou Sikorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Co do částky [částka] se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že podle uzavřené smlouvy odebírala žalovaná elektřinu, za realizovanou spotřebu elektřiny nezaplatila, nezaplatila ani smluvní pokutu za prodlení s úhradou sjednaných plateb ve výši [částka] a nezaplatila ani sjednanou smluvní pokutu za předčasné ukončení ve výši [částka].

2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná se k jednání nedostavila, doručení měla vykázané, soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) jednal v její nepřítomnosti, žalobkyně se k jednání dostavila.

4. Podle předložené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, obchodních podmínek, ceníku elektřiny, informací pro zákazníka uzavřely žalobkyně a žalovaná dne [datum] smlouvu o dodávkách elektřiny do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec], na dobu neurčitou. Žalobkyně se zavázala poskytovat žalované sdružené služby dodávky elektřiny a žalovaná se zavázala za toto plnění uhradit cenu dle cenových předpisů a platného ceníku žalobkyně na základě vystavených faktur, dále se zavázala hradit měsíční zálohu ve výši [částka]. V rámci smlouvy si strany sjednaly pro případ porušení každé jednotlivé platební povinnosti žalované smluvní pokutu představující případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství elektřiny ve výši [částka] pro kategorii [anonymizováno] za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce trvání smlouvy, a to včetně případné prolongace. Dále si strany sjednaly smluvní pokutu za každé prodlení s úhradou sjednaných plateb ve výši [částka]. Dne [datum] se smluvní strany sjednali Dodatek ke smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny s tím, že smlouva bude uzavřena na dobu určitou a to na 15 měsíců od data [datum] s možností automatické prolongace smlouvy.

5. Jak dále vyplývá z předložené faktury [číslo] ze dne [datum], vyúčtovala žalobkyně žalované spotřebu za období od [datum] do [datum] v celkové hodnotě 2 477, [částka], splatnost faktury nastala [datum]. Následně bylo žalované zasláno opravné vyúčtování elektřiny ze dne [datum] za období [datum] do [datum] ve výši [částka] (po odečtení záloh činil nedoplatek [částka]), splatnost faktury nastala [datum]. Na tuto fakturu nebyla ze strany žalované uhrazena žádná částka.

6. Žalobkyně provedla v rámci jednotlivých upomínek vyúčtování smluvní pokuty za prodlení s provedením platby sjednané zálohy (za měsíce říjen 2019 až leden 2020) v celkové výši [částka]. Splatnost jednotlivých záloh byla stanovena v plánu záloh na budoucí období. Dne [datum] vystavila žalobkyně a následně zaslala žalované oznámení o přerušení dodávky s tím, že žalobkyně dosud neobdržela platby od žalobkyně s tím, že jí poskytla dodatečnou lhůtu k úhradě a to do [datum]. Dne [datum] došlo ze strany žalobkyně k vyúčtování smluvní pokuty ve výši [částka], a to z důvodu porušení sjednaných podmínek dle uzavřené smlouvy, splatnost faktury nastala [datum]. Z odstoupení od smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně od předmětné smlouvy odstoupila z důvodu opakovaných porušení platebních povinností ze strany žalované. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku.

7. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by smluvní vztah ukončila dříve, než tvrdila žalobkyně, nebo že by na svůj dluh žalobkyni cokoliv zaplatila, ani že by její závazek zanikl z jiného důvodu.

8. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalobkyně a žalovaná uzavřely kupní smlouvu na dodávku elektřiny, podle které žalovaná ve shora uvedeném období odebírala od žalobkyně elektřinu ve shora uvedené hodnotě, spotřeba jí byla vyúčtována fakturami splatnými dne [datum] a [datum], žalovaná však ničeho neuhradila. Současně nezaplatila ani sjednanou smluvní pokutu za předčasně ukončení ve výši 9 x [částka] (celkem tedy [částka]) a nezaplatila ani smluvní pokutu za prodlení ve výši [částka].

9. Mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah z kupní smlouvy uzavřené podle § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“) s přihlédnutím ke speciálním ustanovením energetického zákona. Žalovaná nesplnila svou základní povinnost kupujícího zaplatit za poskytnuté zboží (služby) kupní cenu podle § 2118 o. z. S ohledem na prodlení žalované vznikl dle § 2048 a násl. o.z. žalobkyni nárok na smluvní pokutu za prodlení s úhradou ve výši [částka] Vedle nároku na zaplacení výše uvedených částek vznikl prodávajícímu též nárok na úrok z prodlení z jistiny podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

10. Zcela jiná je však situace stran požadované smluvní pokuty v celkové výši [částka]. Dle ust. § 2048 a násl. o.z. je samozřejmě možné sjednat pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu. Nicméně každé takové ujednání musí zároveň odpovídat i příkazu zákonodárce, který zakázal ujednání nepřiměřená (§ 1813 o.z.). Nepřiměřená ujednání jsou sankcionována tím, že se k nim dle § 1815 o.z. nepřihlíží.

11. Krajský soud v Praze se v otázce přiměřenosti žalobkyní požadovaných smluvních pokut již dříve vyjádřil např. v rozsudku ze dne 30. 8. 2018 č.j. 103 Co 16/2018-84, kde došel k následujícímu logickému závěru:„ Odvolací soud se však ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že ujednání o smluvní pokutě ve výši [částka] měsíčně za každý i započatý měsíc období, v němž ještě měl trvat původně sjednaný smluvní vztah na dobu určitou, je neplatné ve smyslu ustanovení § 1813 a § 1815 občanského zákoníku. Zde nutno - vedle argumentu soudu prvního stupně, že pohledávka na tuto smluvní pokutu má (podle obsahu smluvních ujednání) vznikat v důsledku využití práva žalobce na odstoupení od smluvního vztahu (byť pro porušení smluvních povinností žalovanou), tedy nikoliv výlučně v důsledku porušení smluvních povinností žalovanou, jejichž splnění má zajišťovat, ale v důsledku přistoupení ještě další skutečnosti, závislé toliko na vůli žalobce coby oprávněného ze smluvní pokuty (výkonu práva odstoupení od smlouvy) - nutno poukázat i na okolnost, že ve smyslu § 1813 občanského zákoníku takto sjednaná smluvní pokuta představuje i dle odvolacího soudu v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalované coby spotřebitele. Proto jde o zakázané ujednání, které je ve smyslu ustanovení § [číslo] absolutně neplatné (nepřihlíží se k němu, ledaže se jej spotřebitel dovolá, k čemuž v dané věci nedošlo). Při tomto závěru nutno zohlednit, že popsané sjednání této smluvní pokuty sankcionuje (i) projev vůle věřitele ukončit smlouvu (vznik pohledávky na smluvní pokutu je vázán na projev vůle věřitele, realizaci jeho práva odstoupit), že není vyváženo ve prospěch spotřebitele - žalované obdobnou smluvní pokutou, že představuje jakousi paušální náhradu za neproběhnutí původně sjednané doby trvání smluvního vztahu, jenž měl být navíc automaticky prolongován o dalších 24 měsíců, jestliže by 40 dnů před skončením doby jeho trvání nebylo ze strany žalované oznámeno nepokračování ve smlouvě. Současně v období, které následovalo po účincích odstoupení od smlouvy žalobcem, nebylo dáno žádné protiplnění žalobce ve smyslu povinnosti dodávat nadále elektrickou energii. Přesto žalovaná měla být dle smluvních ujednání povinna hradit smluvní pokutu [částka] měsíčně za žalobcem tvrzenou„ rezervovanou elektrickou energii“, kterou však žalobce povinnost dodávat v tomto období již neměl. Jestliže žalobce tvrdí, že mu v důsledku toho měla vznikat určitá škoda, nutno poukázat na to, že taková„ škoda“ mu mohla vznikat i v případě trvání smluvního vztahu za situace, jestliže by v odběrném místě žalované nebyla odebírána elektrická energie (tzv. nulový odběr). Ve své podstatě - z pohledu ekonomického - jde zde ze strany žalobce o sjednání jakéhosi nerovnovážného„ odstupného“ za předčasné ukončení smluvního vztahu. Lze se ztotožnit se závěrem soudu prvního stupně, že v tomto směru je na spotřebitele - žalovanou vyvíjen nepřiměřený tlak na dodržení sjednávané (a automaticky prolongované) doby trvání smluvního vztahu. Žalobce se v řízení domáhal této smluvní pokuty z uvedeného skutkového základu; z žalobních tvrzení se nepodává nic o tom, že by ze strany žalované mělo docházet k jakémusi„ neoprávněnému odběru elektrické energie“, jak žalobce uvádí v odvolání. To by přitom představovalo odlišný skutkový základ věci (jiný skutek), o němž řízení vedeno není. Skutkově je žaloba vymezena tak, že žalobce se po žalované domáhá úhrady za dobu trvání smluvního vztahu účtované spotřeby elektrické energie a - co do smluvní pokuty [částka] - smluvní pokuty za„ předčasné ukončení smluvního vztahu“.“ 12. Soud I. stupně výše uvedený závěr Krajského soudu v Praze o nepřiměřenosti sjednané smluvní pokuty zcela sdílí, pro stručnost odkazuje na výše uvedené odvodnění a z tohoto důvodu žalobkyni nárok na přiznání požadované smluvní pokuty za předčasné ukončení v tomto případě musel jako nedůvodný zamítnout.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 28,38 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64,19 % a úspěchu žalované v rozsahu 35,81 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 100 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 3.7 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].