224 C 29/2026

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jitkou Sikorovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zaplacení částky 61 170 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 40 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 40 000 Kč od 20. 3. 2025 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč splatných vždy do každého 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se, co do zákonného úroku z prodlení z částky 40 000 Kč od 31. 8. 2024 do 19. 3. 2025, co do částky 19 720 Kč a co do částky 1 450 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 5 444,34 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 40 000 Kč s příslušenstvím, dále smluvní pokuty ve výši 19 720 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 450 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že dne 28. 5. 2024 uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru. Celková výše úvěru měla činit původně 4 000 Kč a dodatkem ze dne 28. 5. 2024 měla být navýšena na 40 000 Kč. K čerpání úvěru mělo dojít dne 28. 5. 2024. Žalobkyně tvrdila, že smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku po předchozím posouzení úvěruschopnosti žalovaného prostřednictvím aplikace Kontomatik a ověření dalších údajů v registrech CRIF, SOLUS, TELCO SCORE, CEE, insolvenčním rejstříku a databázi neplatných občanských průkazů. Žalovaný se zavázal hradit smluvní úrok v pravidelných měsíčních splátkách a zbytek celkové částky uhradit nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný na úvěr neuhradil ničeho, byl úvěr ke dni 30. 8. 2024 zesplatněn. Vedle jistiny 40 000 Kč žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení od 31. 8. 2024 do zaplacení, smluvní pokutu 19 720 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky 1 450 Kč.

2. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a k jednání se nedostavila. Žalovaný se k jednání dostavil a uvedl, že si od žalobkyně půjčil finanční prostředky, avšak úhrada celé dlužné částky jednorázově by pro něj byla likvidační, na jistinu žalobkyni zatím nic neuhradil. K svým majetkovým a osobním poměrům uvedl, že není schopen splnit uplatněný nárok jednorázově. Bydlí v nájemním bytě, za jehož nájem a služby hradí měsíčně částku 18 000 Kč. Jeho příjem ze zaměstnání činí 27 000 až 30 000 Kč měsíčně v závislosti na rozsahu přesčasové práce. Dále uvedl, že nesplácí žádné jiné úvěry ani půjčky a nejsou proti němu vedeny exekuční řízení.

3. Z popisu procesu žádosti o úvěr a uzavření smlouvy z pohledu klienta bylo zjištěno, že u stávajícího klienta probíhá proces tak, že si klient vybere, o jakou částku žádá, odešle žádost, zkontroluje správnost údajů, odsouhlasí smluvní dokumentaci prostřednictvím příslušných checkboxů, následně proběhne ověření úvěruschopnosti prostřednictvím Kontomatiku a poté je použit SMS kód. U nového klienta proces začíná vyplněním registračního formuláře a navazujícím potvrzením prostřednictvím SMS kódu, poté následuje Kontomatik.

4. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že mezi věřitelem a klientem měla být dne 28. 5. 2024 uzavřena smlouva o bezúčelovém nezajištěném spotřebitelském úvěru na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru, s ID úvěru CAHUDAIO, s limitem 4 000 Kč, s úrokovou mírou 40,0 % měsíčně, RPSN 5496 %, se dnem splatnosti 28. den v měsíci a s bankovním účtem klienta IBAN , IBAN, . Dle textu smlouvy klient splácí jednou měsíčně úrok z úvěru přirostlý za uplynulé období a jistinu nejpozději při ukončení smlouvy. Ve smlouvě je dále obsaženo ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z částky, s jejíž platbou je klient v prodlení, ujednání o zákonném úroku z prodlení a o povinnosti hradit účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním pohledávky.

5. Z listiny označené jako dodatek o navýšení úvěrového limitu bylo zjištěno, že téhož dne 28. 5. 2024 měl být limit úvěru navýšen na 40 000 Kč; v dodatku je současně uvedeno, že částka čerpaná bezprostředně po uzavření smlouvy činí 4 000 Kč.

6. Z dokladů o ověření úvěruschopnosti žalovaného bylo zjištěno, že obsahují souhrn údajů o příjmech a výdajích žalovaného, resp. přehled bankovních transakcí. Z těchto podkladů je patrná existence příjmových i výdajových položek, nikoli však konkrétní a dostatečné vyhodnocení schopnosti žalovaného úvěr splácet ve vztahu k jeho pravidelným příjmům, nákladům na bydlení a dalším závazkům.

7. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že dne 28. 5. 2024 byly na účet č. , č. účtu, odeslány částky 7 000 Kč, 14 000 Kč, 15 000 Kč a 4 000 Kč, tedy celkem 40 000 Kč. Tím bylo prokázáno, že částka 40 000 Kč byla dne 28. 5. 2024 odeslána na účet odpovídající účtu uvedenému ve smluvní dokumentaci jako účtu žalovaného.

8. Z oznámení o zesplatnění úvěru bylo zjištěno, že úvěr byl zesplatněn ke dni 30. 8. 2024.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 5. 3. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě 7 dnů ode dne odeslání výzvy. Z podacího archu bylo zjištěno, že výzva byla odeslána dne 12. 3. 2025.

10. Žalovaný při jednání uvedl, že bydlí sám v nájemním bytě, jeho měsíční náklady na bydlení včetně souvisejících plateb činí 18 000 Kč, jeho čistý měsíční příjem činí 27 000 Kč a dlužnou částku žádal povolit hradit ve splátkách.

11. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla dne 28. 5. 2024 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru i dodatek o navýšení úvěrového limitu, neboť žalovaný tuto skutečnost při jednání výslovně potvrdil. Současně však žalobkyně neprokázala, že by před uzavřením smlouvy a před navýšením úvěrového limitu řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil.

12. Věc byla posouzena podle právních předpisů platných v době uskutečnění právního jednání, tedy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.

13. Podle § 2395 občanského zákoníku se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrující poskytne úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

18. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. může soud stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

19. Mezi účastníky bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla dne 28. 5. 2024 částku 40 000 Kč a že žalovaný uzavření smlouvy i dodatku při jednání potvrdil. Rozhodující proto bylo posouzení, zda žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost řádně ověřit úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy a před navýšením úvěrového limitu.

20. Předložené listiny a podklady však neprokazují dostatečně, jakým konkrétním způsobem žalobkyně vyhodnotila příjmy, pravidelné výdaje, náklady na bydlení a celkovou schopnost žalovaného úvěr splácet. Samotná existence výpisu transakcí, záznamu z aplikace Kontomatik a lustrací v registrech bez konkrétního vyhodnocení nepostačuje k závěru, že v době uzavření smlouvy a dodatku nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.

21. Soud měl v úmyslu žalobkyni při jednání podle § 118a o. s. ř. poučit o potřebě tvrdit a prokázat, jakým konkrétním způsobem ověřovala úvěruschopnost žalovaného před podpisem smlouvy a dodatku. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).

22. Za této situace soud uzavřel, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Smlouva o spotřebitelském úvěru je proto podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.

23. Žalovaný je však i v případě neplatnosti smlouvy povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Při určení této doby a způsobu plnění soud vyšel z poměrů žalovaného zjištěných při jednání. Žalovaný bydlí sám v nájemním bytě, jeho měsíční náklady na bydlení činí 18 000 Kč a jeho čistý měsíční příjem činí 27 000 Kč. S ohledem na tyto poměry soud považoval za přiměřené, aby žalovaný dlužnou jistinu hradil v měsíčních splátkách po 5 000 Kč, splatných vždy do každého 15. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. Takto stanovené splátky odpovídají možnostem žalovaného i požadavku, aby jistina byla vrácena v době přiměřené jeho možnostem; současně soud využil oprávnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

24. Protože žalobkyně má nárok pouze na vrácení jistiny, nikoli na další plnění ze smlouvy jako takové, není žaloba důvodná co do smluvní pokuty ve výši 19 720 Kč ani co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 450 Kč. Stejně tak nelze přiznat zákonný úrok z prodlení od 31. 8. 2024, neboť tento nárok byl odvozen od tvrzené smluvní splatnosti.

25. Jelikož žalobkyně žalovaného k vrácení poskytnuté jistiny vyzvala předžalobní výzvou odeslanou dne 12. 3. 2025 s lhůtou 7 dnů ode dne odeslání, stal se dluh splatným dne 19. 3. 2025 a žalovaný se dostal do prodlení dne 20. 3. 2025. Od tohoto dne proto žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 40 000 Kč do zaplacení.

26. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 40 000 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 20. 3. 2025 do zaplacení, přičemž povolil plnění ve splátkách. Ve zbývající části, tj. co do zákonného úroku z prodlení z částky 40 000 Kč od 31. 8. 2024 do 19. 3. 2025, co do smluvní pokuty 19 720 Kč a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky 1 450 Kč, soud žalobu zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 444,34 Kč, přičemž tato částka představuje 30,78 % z jejich celkové výše, tedy rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 65,39 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 34,61 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 059 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši 61 170 Kč, sestávající z částky 3 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 090 Kč, tj. 2 538,90 Kč.