224 C 328/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sikorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa, obec o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný dne datum způsobil poškození zdraví poškozenému: jméno příjmení příjmení, datum narození, pojištěnci žalobkyně. Žalobkyně v souvislosti s léčením uhradila zdravotnickým zařízením částku částka, žalovaný však náhradu poskytnutého plnění žalobkyni nezaplatil, ačkoli k tomu byl výzvou ze dne datum vyzván.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Z předloženého rozhodnutí o přestupku Magistrátu města Kladna č.j. OPŘ/2854/19-16 ze dne 15. 1. 2020 (právní moc datum) soud zjistil, že žalovaný byl uznán vinným tím, že se úmyslně dopustil přestupku proti občanskému soužití podle §7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích tím, že dne datum okolo 14:00 hod v ulici V. adresa, obec úmyslně narašil občanské soužití tak, že e vůči jinému dopustil jiného hrubého jednání tím, že udeřil dvěma ranami pěstí do levé části obličeje poškozeného a dále byl uznán vinným tím, že dne datum okolo 14:00 hod v ulici adresa, obec z nedbalosti jinému ublížil na zdraví tím, že udeřil prázdnou skleněnou lahví od piva poškozeného, čímž mu způsobil tržnou ránu v oblasti hlavy.

4. Pokud jde o výši poskytnutého plnění, vycházel soud z vyúčtování zdravotní péče za dobu od datum do datum. Z tohoto vyúčtování je zřejmé, že žalobkyně zaplatila za léčení poškozeného požadovanou částku částka.

5. Jak dále vyplývá z výzvy k zaplacení nákladů léčení ze dne datum, byl žalovaný k zaplacení částky částka vyzván ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení této výzvy. Dle doručenky se předmětná výzva dostala do dispoziční sféry žalovaného dne datum (datum oznámení uložení zásilky), žalovaný si zásilku v úložné lhůtě nepřevzal. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dluh zaplatil, proto soud vycházel z toho, že dluh trvá.

6. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr. Žalovaný dne datum způsobil poškozenému tržnou ránu v oblasti hlavy. Zranění si vyžádalo lékařskou péči, kterou žalobkyně, jako zdravotní pojišťovna poškozeného, uhradila z veřejného zdravotního pojištění v částce částka. Žalovaný na toto plnění z pojištění žalobkyni dosud nic neuhradil, ačkoliv k tomu byl dne 17. 2. 220 vyzván a tato výzva se dne datum dostala do jeho dispoziční sféry.

7. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění má příslušná zdravotní pojišťovna právo na náhradu škody vůči třetím osobám, jestliže vynaložila náklady na péči hrazenou ze zdravotního pojištění v důsledku jejich zaviněného protiprávního jednání vůči osobám účastným zdravotního pojištění. Tato náhrada je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.

8. Dle ustanovení § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

9. Dle ustanovení § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

10. Dle ustanovení § 2911 o.z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

11. Dle ustanovení § 2960 o.z. škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

12. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění a citovaná zákonná ustanovení není o nároku žalobkyně pochyb. Žalovaný svým jednáním (které soud nijak nekvalifikuje z pohledu trestního práva) porušil povinnost počínat si tak, aby předcházel vzniku škody a v důsledku tohoto jednání vznikla poškozenému poranění, na jejichž léčbu žalobkyně byla povinna plnit z veřejného zdravotního pojištění. Příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného (způsobení tržné rány na hlavě poškozeného), vznikem poranění a vzniku nákladů na jeho léčbu, je zcela zjevná. Vzhledem k tomu, že péči z titulu zdravotního pojištění za poškozeného coby svého pojištěnce hradila žalobkyně, vznikl jí tzv. regresivní nárok vůči žalovanému škůdci. Jelikož ten na její výzvu ničeho neuhradil, je podaná žaloba důvodná jak co do jistiny, tak co do žalobkyní požadovaného úroku z prodlení od datum do zaplacení. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení plyne z ustanovení § 1970 o.z., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Samotná výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb..

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Soud akceptoval argumentaci žalobkyně, že vzhledem k nutnosti odborného posouzení a specifikace zdravotní péče hrazené v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného, nelze věc podle § 2 odst. 1 citované vyhlášky mít za rozhodnutí o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech (zjevně pak nejde ani o případ podle odst. 2 citovaného rozhodnutí, které dopadá na věci výkonu rozhodnutí a exekučního řízení). Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze po jeho právní moci podat návrh na nařízení exekuce.