224 C 336/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sikorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 7 429,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 000 Kč od 28. 11. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 2 429,75 Kč a zákonného úroku prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 6. 2021 do 27. 11. 2021 se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 722,79 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na č. účtu: [číslo] – [číslo] pod [variabilní symbol].

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 7 429,75 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč. Žalobu odůvodnila tím, žalobkyně a žalovaná uzavřely, po zkoumání úvěruschopnosti žalované, prostřednictvím webových stránek žalobkyně [webová adresa] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované částku 5 000 Kč a žalovaná se ji zavázala vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 574,75 Kč a to do 28 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru úvěrovanému. Žalovaná úvěr řádně a včas nezaplatila, proto po ní žalobkyně požaduje jistinu úvěru ve výši 5 000 Kč s poplatkem ve výši 1 574,75 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 5 000 Kč od 11. 6. 2021 do 28. 11. 2021 v celkové výši 855 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 5 000 Kč od 11. 6. 2021 do zaplacení.

2. Žalovaná se k jednání dostavila, žalobkyně se z jednání včas omluvila. Žalovaná k věci uvedla, že by dlužnou částku splatila ve dvou splátkách.

3. Z předložené smlouvy o úvěru včetně úvěrových podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s úrokem 138,08 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 497 Kč. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě tak, že žalovaná se nejprve elektronicky registrovala jako zájemce o úvěr vyplněním formuláře na internetových stránkách [webová adresa]. V rámci toho vyplnila své identifikační údaje. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě údajů sdělených žalovanou, jejich výplatních lístků a výpisem z databáze poskytovatelů úvěrů. Výplata finančních prostředků ve výši 5 000 Kč na bankovní účet žalované byla prokázána výpisem z účtu [obec] spořitelny. Žalovaná se pak měla zavázat předmětnou částku vrátit do 28 dnů od odeslání finančních prostředků. Sjednán byl i úrok ve výši 138,08 Kč, celková výše poplatku za poskytnutí úvěru byla sjednána ve výši 1 497 Kč. V případě prodlení pak byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Na smlouvě není připojen vlastnoruční podpis žalované. Z výzvy k úhradě dluhu před podáním žaloby bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzývána prostřednictvím e-mailu k zaplacení dlužné částky a z předžalobní upomínky bylo dále zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu a to nejpozději do 7 dnů ode dne doručení této výzvy.

4. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by podle uzavřené smlouvy úvěr žalobkyni nebo právnímu předchůdci žalobkyně vrátila, soud proto vycházel z toho, že úvěr (v celém rozsahu) zaplacen nebyl.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Smlouva o úvěru ke své platnosti nevyžaduje písemnou formu právního jednání, lze ji tedy uzavřít v libovolné formě (§ 559 o. z.). Proto se soud nezabýval tím, zda smlouva byla uzavřena elektronicky v písemné formě alespoň v souladu s § 562 o. z. Patrně nebyla, neboť ani podle tvrzení žalobkyně nebyly využity žádné elektronické služby důvěryhodné identifikace a autentizace žalované. Z předložených dokumentů také nevyplývá, že by k danému právnímu jednání došlo v elektronickém systému, v němž jsou záznamy prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Z hlediska § 561 o. z. je také zřejmé, že smlouva nebyla žalovanou elektronicky podepsána uznávaným či jen zaručeným elektronickým podpisem. V daném případě nicméně není pochyb o tom, komu a za jakých podmínek byly finanční prostředky zapůjčeny, finanční prostředky převzala žalovaná, nedostatek písemné formy není relevantní.

7. Protože žalovaná úvěr ve sjednané lhůtě nevrátila, shledal soud žalobu co do nesplacené jistiny úvěru ve výši 5 000 Kč po právu a uložil žalované povinnost dlužnou částku žalobkyni zaplatit. Dále soud žalované uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

8. Pokud jde o částku 2 429,75 Kč, vycházel soud z toho, že smlouva byla uzavřena úvěrujícím jako podnikatelem a úvěrovaným jako spotřebitelem (§ 420 a § 1810 a násl. o. z.). S ohledem na formulářový typ smlouvy a obchodní podmínky, které jsou sjednány ve smlouvě, je zjevné, že se jedná o smlouvu adhezní ve smyslu [číslo] o. z., u níž neměla žalovaná jako úvěrovaná možnost jednat o konkrétních parametrech smlouvy či obchodních podmínek.

9. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Soud má za to, že ujednání stran o výši úroku a poplatku za poskytnutí úvěru ve spojení s dále účtovanou smluvní pokutou je absolutně neplatné podle § 588 o. z., neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Úrok ze zápůjčky či úvěru je obecně možný (v komerčních vztazích obvyklý), nelze však tolerovat tzv. lichevní smlouvy. Zvýšená rizikovost poskytování půjček a úvěrů na nebankovním trhu není sama o sobě důvodem, pro který by úvěry měly být poskytovány se stále vyšší úrokovou sazbou, byť nejrůznějším způsobem skrytou pod různými„ úplatami“,„ poplatky“,„ odměnami“ apod., popř. pod smluvními pokutami, nýbrž důvodem, pro který by úvěr (půjčka) neměl být poskytován vůbec. V daném případě činil celkový poplatek za poskytnutí úvěru na dobu 28 dnů 1 635,08 Kč, což odpovídá úroku ve výši 426 % ročně, vedle toho požadovala žalobkyně i smluvní pokutu ve výši 855 Kč. Jde jednoznačně o úrok lichvářský, proto soud v této části žalobu zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 722,79 Kč, přičemž tato částka představuje 34,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67,3 % a úspěchu žalované v rozsahu 32,7 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 429,75 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

12. Soudní poplatek byl doměřen podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 písm. a) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz.