224 C 342/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní titul Jitkou Sikorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka], částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 219 od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky [částka], zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že podle uzavřené smlouvy odebírala žalovaná plyn, za realizovanou spotřebu plynu nezaplatila, nezaplatila ani smluvní pokutu za prodlení ve výši [částka], nezaplatila ani sjednanou smluvní pokutu za předčasné ukončení ve výši [částka]. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení částky [částka] s tím, že uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu, podle níž žalovaná žalobkyni nezaplatila pojistné.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Podle předložené smlouvy o sdružených dodávkách plynu ze dne [datum] uzavřely žalobkyně a žalovaná s účinností od [datum] smlouvu o dodávkách plynu do odběrného místa [adresa žalované], na dobu 36 měsíců od data účinnosti smlouvy s možností automatické prolongace smlouvy, a to v kategorii [anonymizováno]. Žalobkyně se zavázala poskytovat žalované sdružené služby dodávky plynu a žalovaná se zavázala za toto plnění uhradit cenu dle cenových předpisů a platného ceníku žalobkyně na základě vystavených faktur, dále se zavázala hradit měsíční zálohy ve výši [částka]. V rámci smlouvy strany sjednaly pro případ porušení každé jednotlivé platební povinnosti žalované smluvní pokutu představující případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství plynu ve výši [částka] pro kategorii [anonymizováno] za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce trvání smlouvy, a to včetně případné prolongace. Dále si strany sjednaly smluvní pokutu za prodlení s úhradou ve výši [částka].

4. Z oznámení o přerušení dodávky ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně upozornila žalovanou, že dosud neuhradila splatné zálohy a smluvní pokutu ve výši [částka] a poskytla jí dodatečnou lhůtu k plnění s tím, že pokud nedojde k úhradě dlužné částky, dojde ze strany žalobkyně k přerušení dodávky zemního plynu a ukončení smlouvy ze strany žalobkyně.

5. Z odstoupení od smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně od předmětné smlouvy odstoupila z důvodu opakovaných porušení platebních povinností ze strany žalované.

6. Jak dále vyplývá z předloženého vyúčtování (ukončení smlouvy) [číslo] ze dne [datum], vyúčtovala žalobkyně žalované spotřebu za období od [datum] do [datum] v celkové hodnotě [částka], splatnost nastala dne [datum].

7. Dne [datum] došlo ze strany žalobkyně k vyúčtování smluvní pokuty ve výši [částka], a to z důvodu porušení sjednaných podmínek dle uzavřené smlouvy, splatnost faktury nastala [datum]. Z odstoupení od smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně od předmětné smlouvy odstoupila z důvodu opakovaných porušení platebních povinností ze strany žalované. Dne [datum] pak byla žalobkyní vystavena faktura na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka]. Následně byla žalovaná upomínána o zaplacení shora uvedených faktur a to upomínkou ze dne [datum] na částku ve výši [částka] se splatností do [datum].

8. Z přihlášky k [anonymizováno 5 slov] [datum] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění domácnosti. Pojištění bylo sjednáno s účinností od [datum] na dobu 12 měsíců s opakovaným automatickým prodloužením na stejnou dobu. Výše měsíční úhrady za pojištění činila [částka]. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána, aby uhradila měsíční pojistné splatné [datum] ve výši [částka] a to do [datum].

9. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by smluvní vztah ukončila dříve, než tvrdila žalobkyně, nebo že by na svůj dluh žalobkyni cokoliv zaplatila, ani že by její závazek zanikl z jiného důvodu.

10. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalobkyně a žalovaná uzavřely kupní smlouvu na dodávku plynu, podle které žalovaná ve shora uvedeném období odebrala od žalobkyně plyn ve shora uvedené hodnotě, spotřeba jí byla vyúčtována vyúčtováním splatným dne [datum], žalovaná však nic nezaplatila. Současně nezaplatila ani sjednanou smluvní pokutu za předčasně ukončení [částka] x [částka], nezaplatila ani smluvní pokutu za prodlení ve výši [částka]. Dále žalobkyně a žalovaná uzavřely pojistnou smlouvu na pojištění domácnosti na dobu 12 měsíců s účinností od [datum] ve výši [částka], žalovaná však pojistné nezaplatila.

11. Mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah z kupní smlouvy uzavřené podle § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“) s přihlédnutím ke speciálním ustanovením energetického zákona. Žalovaná nesplnila svou základní povinnost kupujícího zaplatit za poskytnuté zboží (služby) kupní cenu podle § 2118 o. z. S ohledem na prodlení žalované vznikl dle § 2048 a násl. o.z. žalobkyni nárok na smluvní pokutu za prodlení s úhradou ve výši [částka] Vedle nároku na zaplacení výše uvedených částek vznikl prodávajícímu též nárok na úrok z prodlení z jistiny podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb..

12. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Pojistitel má přitom podle § 2782 o. z., právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Nebylo-li dohodnuto jinak, vzniká podle § 2783 odst. 1 o. z. pojistiteli právo na pojistné dnem uzavření smlouvy. Dle odst. 2 téhož ustanovení je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Vedle nároku na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni též nárok na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobkyně svůj nárok na dlužné pojistné uplatnila po právu. Současně žalobkyni náleží právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti běžného pojistného.

13. Zcela jiná je však situace stran požadované smluvní pokuty v celkové výši [částka]. Dle ust. § 2048 a násl. o.z. je samozřejmě možné sjednat pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu. Nicméně každé takové ujednání musí zároveň odpovídat i příkazu zákonodárce, který zakázal ujednání nepřiměřená (§ 1813 o.z.). Nepřiměřená ujednání jsou sankcionována tím, že se k nim dle § 1815 o.z. nepřihlíží.

14. Krajský soud v Praze se v otázce přiměřenosti žalobkyní požadovaných smluvních pokut již dříve vyjádřil např. v rozsudku ze dne 30. 8. 2018 č.j. 103 Co 16/2018-84, kde došel k následujícímu logickému závěru:„ Odvolací soud se však ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že ujednání o smluvní pokutě ve výši [částka] měsíčně za každý i započatý měsíc období, v němž ještě měl trvat původně sjednaný smluvní vztah na dobu určitou, je neplatné ve smyslu ustanovení § 1813 a § 1815 občanského zákoníku. Zde nutno - vedle argumentu soudu prvního stupně, že pohledávka na tuto smluvní pokutu má (podle obsahu smluvních ujednání) vznikat v důsledku využití práva žalobce na odstoupení od smluvního vztahu (byť pro porušení smluvních povinností žalovanou), tedy nikoliv výlučně v důsledku porušení smluvních povinností žalovanou, jejichž splnění má zajišťovat, ale v důsledku přistoupení ještě další skutečnosti, závislé toliko na vůli žalobce coby oprávněného ze smluvní pokuty (výkonu práva odstoupení od smlouvy) - nutno poukázat i na okolnost, že ve smyslu § 1813 občanského zákoníku takto sjednaná smluvní pokuta představuje i dle odvolacího soudu v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalované coby spotřebitele. Proto jde o zakázané ujednání, které je ve smyslu ustanovení § [číslo] absolutně neplatné (nepřihlíží se k němu, ledaže se jej spotřebitel dovolá, k čemuž v dané věci nedošlo). Při tomto závěru nutno zohlednit, že popsané sjednání této smluvní pokuty sankcionuje (i) projev vůle věřitele ukončit smlouvu (vznik pohledávky na smluvní pokutu je vázán na projev vůle věřitele, realizaci jeho práva odstoupit), že není vyváženo ve prospěch spotřebitele - žalované obdobnou smluvní pokutou, že představuje jakousi paušální náhradu za neproběhnutí původně sjednané doby trvání smluvního vztahu, jenž měl být navíc automaticky prolongován o dalších 24 měsíců, jestliže by 40 dnů před skončením doby jeho trvání nebylo ze strany žalované oznámeno nepokračování ve smlouvě. Současně v období, které následovalo po účincích odstoupení od smlouvy žalobcem, nebylo dáno žádné protiplnění žalobce ve smyslu povinnosti dodávat nadále elektrickou energii. Přesto žalovaná měla být dle smluvních ujednání povinna hradit smluvní pokutu [částka] měsíčně za žalobcem tvrzenou„ rezervovanou elektrickou energii“, kterou však žalobce povinnost dodávat v tomto období již neměl. Jestliže žalobce tvrdí, že mu v důsledku toho měla vznikat určitá škoda, nutno poukázat na to, že taková„ škoda“ mu mohla vznikat i v případě trvání smluvního vztahu za situace, jestliže by v odběrném místě žalované nebyla odebírána elektrická energie (tzv. nulový odběr). Ve své podstatě - z pohledu ekonomického - jde zde ze strany žalobce o sjednání jakéhosi nerovnovážného„ odstupného“ za předčasné ukončení smluvního vztahu. Lze se ztotožnit se závěrem soudu prvního stupně, že v tomto směru je na spotřebitele - žalovanou vyvíjen nepřiměřený tlak na dodržení sjednávané (a automaticky prolongované) doby trvání smluvního vztahu. Žalobce se v řízení domáhal této smluvní pokuty z uvedeného skutkového základu; z žalobních tvrzení se nepodává nic o tom, že by ze strany žalované mělo docházet k jakémusi„ neoprávněnému odběru elektrické energie“, jak žalobce uvádí v odvolání. To by přitom představovalo odlišný skutkový základ věci (jiný skutek), o němž řízení vedeno není. Skutkově je žaloba vymezena tak, že žalobce se po žalované domáhá úhrady za dobu trvání smluvního vztahu účtované spotřeby elektrické energie a - co do smluvní pokuty [částka] - smluvní pokuty za„ předčasné ukončení smluvního vztahu“.“ 15. Soud I. stupně výše uvedený závěr Krajského soudu v Praze o nepřiměřenosti sjednané smluvní pokuty zcela sdílí, pro stručnost odkazuje na výše uvedené odvodnění a z tohoto důvodu žalobkyni nárok na přiznání požadované smluvní pokuty za předčasné ukončení v tomto případě musel jako nedůvodný zamítnout.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 ve spojení s ust. § 151 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěch v řízení je na straně žalované, které dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.