224 C 343/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sikorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka], částku [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka], částku [částka], částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky [částka] a [částka], zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 24 042, [částka] z titulu nezaplacené spotřeby elektřiny ([částka] a 9 150, [částka]), zaplacení smluvní pokuty za prodlení s úhradou faktur ve výši [částka] (2 x [částka]), poplatku ve výši [částka] za uzavření dohody o splátkách dluhu a prohlášení o uznání dluhu a sjednané smluvní pokuty za předčasné ukončení ve výši [částka].

2. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 066, [částka] z titulu nezaplacené spotřeby plynu, zaplacení smluvní pokuty za prodlení s úhradou faktury ve výši [částka] a sjednané smluvní pokuty za předčasné ukončení ve výši [částka].

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, a žalobkyně s takovým postupem předem souhlasila, vyzval soud žalovanou podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nevyjádřila, soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny k odběrnému místu na adrese [adresa], na dobu 15 měsíců. Dle této dohody se žalobkyně zavázala poskytovat žalované sdružené služby dodávky elektřiny a žalovaná se zavázala za toto plnění uhradit cenu dle cenových předpisů a platného ceníku žalobkyně na základě vystavených faktur, dále se zavázala hradit měsíční zálohy. Splatnost faktur byla sjednána na patnáctý den ode dne vystavení, splatnost smluvních pokut byla stanovena shodně jako splatnost faktur (zjištěno ze smlouvy). Žalobkyně dodávala elektřinu do odběrného místa a za období [datum] – [datum] a období [datum] – [datum] vystavila žalované faktury v souladu s žalobním tvrzením žalobkyně (zjištěno z faktur). Žalobkyně dne [datum] odstoupila od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, žalovaná vyfakturovaná plnění neuhradila a to ani na opakovanou výzvu žalobkyně. Žalovaná uznala dluh v celkové výši [částka] (z čehož částku [částka] činí jistina, [částka] činí úrok a [částka] činí poplatek za sjednání dohody), za což žalobkyni náleží dle sazebníku poplatků poplatek ve výši [částka].

5. Žalobkyně a žalovaná dále uzavřely dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky plynu k odběrnému místu na adrese [adresa], na dobu 12 měsíců. Dle této dohody se žalobkyně zavázala poskytovat žalované sdružené služby dodávky plynu a žalovaná se zavázala za toto plnění uhradit cenu dle cenových předpisů a platného ceníku žalobkyně na základě vystavených faktur, dále se zavázala hradit měsíční zálohy. Splatnost faktur byla sjednána na patnáctý den ode dne vystavení, splatnost smluvních pokut byla stanovena shodně jako splatnost faktur (zjištěno ze smlouvy). Žalobkyně dodávala plyn do odběrného místa a za období [datum] – [datum] vystavila žalované fakturu v souladu s žalobním tvrzením žalobkyně (zjištěno z faktury). Žalobkyně dne [datum] odstoupila od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, žalovaná vyfakturované plnění neuhradila a to ani na opakovanou výzvu žalobkyně.

6. Soud na věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.") a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen "energetický zákon") ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.

7. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

8. Podle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, upravujícího smlouvy mezi účastníky trhu s plynem, smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem.

9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah ze smluv uzavřených podle výše citovaných ustanovení energetického zákona, na který lze přiměřeně aplikovat úpravu kupní smlouvy podle ust. § 2079 a násl. o. z. jakožto nejbližšího typizovaného smluvního vztahu. Ze skutkových zjištění bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované plnění (elektřinu a plyn) na základě platných smluv a žalované vznikly závazky k zaplacení kupních cen, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná tento závazek splnila. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná se dnem následujícím po splatnosti jednotlivých vyúčtování dostala do prodlení s peněžitým plněním, přičemž splatnost byla stranami sjednána v obchodních podmínkách. Žalobkyni současně vznikl nárok na zaplacení poplatku v souvislosti s uzavřením dohody o splátkách ve výši dle sazebníku poplatků a smluvních pokut za prodlení s úhradou jednotlivých faktur.

12. Ve vztahu k nárokované smluvní pokutě ve výši [částka] za každý měsíc nerealizované spotřeby v důsledku předčasného ukončení smlouvy, celkem požadované ve výši [částka] ([částka] a [částka]), však dospěl soud k závěru, že tato pokuta byla sjednána v rozporu se zákonem a tento nárok není důvodný. Takto sjednaná smluvní pokuta ve smyslu § 1813 o. z. představuje v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalované coby spotřebitele, neboť je jednak sjednána v závislosti na projev vůle žalobkyně (realizaci práva odstoupit od smlouvy), a jednak toto ujednání není vyváženo ve prospěch žalované obdobnou povinností. Ve své podstatě jde ze strany žalobkyně o sjednání jakéhosi nerovnovážného "odstupného" za předčasné ukončení smluvního vztahu (srovnej rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2018, sp. zn. 103 Co 16/2018, ze dne 12. 3. 2020 sp. zn. 27 Co 16/2020 a další). V tomto směru je na žalovanou jakožto spotřebitele vyvíjen nepřiměřený tlak na dodržení sjednávané (a automaticky prolongované) doby trvání smluvního vztahu, přičemž v oblasti energetiky je takové ujednání v rozporu se zásadou ochrany slabší strany v právu (např. § 433 o.z.). V procesu kontraktace totiž spotřebitel zajišťuje pro sebe zásadní službu potřebnou pro život a obchodník v tomto nesmí svého postavení zneužívat k nepřiměřeným podmínkám, které mají jednostranně zajišťovat jeho zisk. K tomuto ujednání tak nelze přihlížet. Na tom nic nemění ani skutečnost, pokud by žalovaná svůj závazek i v této části uznala. Domněnku existence dluhu ve smyslu § 2053 o.z. lze mít za vyvrácenou, neboť smluvní ujednání o pokutě za předčasné ukončení je neplatné. Fakticky by se tak jednalo o uznání nikdy neexistujícího dluhu. Uznání dluhu samotný dluh nezakládá, pouze utvrzuje. Soud si je vědom judikatury stran uznání dluhu (dle níž fakticky lze uznat i absolutně neplatný závazek), je si však vědom i přístupů opačných, na něž poukazuje i odborná literatura - viz např. 29 Odo 910/2003, 33 Cdo 1171/2000 nebo 29 Cdo 1584/2000. Nelze dospět k názoru, že je fakticky možné uznat jakýkoliv dluh, a to i s přihlédnutím k nosným myšlenkám právní úpravy ochrany spotřebitele, za něhož lze žalovanou považovat.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 49,64 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 74,82 % a úspěchu žalované v rozsahu 25,18 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].