224 C 40/2026

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jitkou Sikorovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zaplacení částky 76 017,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 000 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 34 000 Kč od 23.12.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 39 774,18 Kč, jakož i co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 35 831,62 Kč od 5. 8. 2025 do 22. 12. 2025 a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 1 831,62 Kč od 23.12. 2025 do zaplacení a částky 2 242,97 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 76 017,15 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 2. 4. 2025 uzavřena smlouva o úvěru, na základě, které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 34 500 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit včetně poplatků. Částky byly postupně poskytnuty na bankovní účet žalovaného (dne 2.4.2025 částka 4 017 Kč, částka 7 000 Kč, částka 2 005 Kč, částka 2 401 Kč, částka 3 030 Kč a částka 2 500 Kč a dne 3.4.2025 částka 13 045 Kč). Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové služby, kde žalovaný požádal o úvěr a toto potvrdil pomocí kliknutí. Žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy ověřovala úvěruschopnost žalovaného, a to následujícím způsobem. Zjišťovala počet žijících členů domácnosti s žalovaným a jejich příjmy, dále výdaje, čisté příjmy, provedla lustrace v nejrůznějších registrech. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 25 000 Kč. Pro případ prodlení s úhradou si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny. Současně si žalovaný zvolil volitelnou „, Anonymizováno, “ za poplatek ve výši 165 Kč. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 34 000 Kč, poplatku za vyplacení úvěru ve výši 676,62 Kč, smluvního úroku ve výši 37 942,56 Kč, poplatku za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 1 155 Kč a částky 2 242,97 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru za období od 3.5.2025 do 1.8.2025. Dále se žalobkyně domáhá zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 35 831,62 Kč od 5.8.2025 do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , ze dne 2.4.2025, bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně věřitele vystupuje žalobkyně, na straně klienta pak žalovaný. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku až do výše 34 500 Kč, a to na jeho účet. Splatnost úvěru byla stanovena na 7.3.2030. Výše poplatku za vyplacení úvěru činí 1,99 % z čerpané částky, denní úrok činí 0,933 %, výše poplatku za službu „, Anonymizováno, “ činí 165 Kč. V rámci smlouvy byla sjednána i smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Na smlouvě není připojen vlastnoruční ani elektronický podpis žalovaného.

4. Z autorizace ověření totožnosti a BankID výpisu soud zjistil, že totožnost žalovaného měla být ověřena dle BankID. V rámci BankID výpisu jsou uvedeny pouze informace o žalovaném jako je e-mail, datum narození, rodné číslo, telefonní číslo , tel. číslo, .

5. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, ., soud zjistil, že v rámci domácnosti jsou pět a více osob s příjmem. Pravidelné výdaje na půjčky činí 0 Kč, na bydlení činí 4 000 Kč, další nezbytné výdaje jsou ve výši 0 Kč, zbytné výdaje jsou pak ve výši 3 000 Kč. Výše ověřeného čistého příjmu činí 28 775 Kč.

6. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli a zprávy MONETA Money bank, a.s., soud zjistil, že žalobkyně zaslala na bankovní účet č. , č. účtu, dne 2.4.2025 částku 4 017,57 Kč, 7 000 Kč, 2 005 Kč, 2 401,25 Kč, 3 030,31 Kč a 2 500 Kč a dne 3.4.2025 částku 13 045,87 Kč. Dle zprávy banky byl v období 2.4.2025 – 2. 5. 2025 majitelem a také jediným disponentem bankovního účtu č. , č. účtu, žalovaný.

7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 14.12.2025 včetně podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván k zaplacení před samotným podáním žaloby, a to do 3 dnů. Výzva byla žalovanému zaslána dne 16.12.2025.

8. Z ostatních listinných důkazů (obecné principy posuzování a filosofie společnosti, informace o prodlení) soud neučinil nová či odlišná skutková zjištění.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

11. Podle § 110 odst. 1 ZoSÚ platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

12. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

13. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru.

17. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický.

18. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání, že smlouva mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena v tvrzeném rozsahu. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy tak nebylo v řízení prokázáno.

19. Žalovaný však od žalobkyně převzal částku ve výši 34 000 Kč, přičemž nebylo zjištěno, že by ji něčeho uhradil. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky 34 000 Kč bezdůvodně obohatil a je tak povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ve výši odpovídající počátku prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od 23. 12. 2025, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé učinila 14.12.2025 a odeslala dne 16.12.2025 s určením data plnění do 3 dnů. Soud vyšel z toho, že ve smyslu § 573 o. z. nastala domněnka doručení dne 19.12.2025, po uplynutí lhůty k plnění vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaný je tak v prodlení od 23.12. 2025. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.