224 C 43/2026

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jitkou Sikorovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zaplacení částky 17 650 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 10 000 Kč od 28.10.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 7 650 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 19.10.2024 do 27.10.2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 000 Kč od 28.10.2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 28.10.2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 374,96 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 17 650 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že je podnikatelkou poskytující spotřebitelské úvěry a že žalovaná dne 15.6.2024 prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Na základě této smlouvy měla žalobkyně poskytnout žalované částku 10 000 Kč převodem na bankovní účet žalované č. č. účtu. Žalovaná se měla zavázat hradit smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny, přičemž za první měsíc čerpání činil kapitalizovaný úrok 4 000 Kč. Pro případ prodlení byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná své povinnosti neplnila, úvěr byl zesplatněn ke dni 18.10.2024 a žalovaná se dostala do prodlení dne 19.10.2024. Vedle smluvního nároku žalobkyně pro případ neprokázání smluvního základu uplatnila i nárok na vydání bezdůvodného obohacení v rozsahu poskytnuté jistiny 10 000 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Stejně tak se nevyjádřila k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ač byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Soud provedl důkaz smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 15.6.2024, potvrzením o provedené platbě prostřednictvím platební brány Anonymizováno ze dne 15.6.2024, zprávou právnická osoba., ze dne 22.5.2026, listinou o zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne 15.10.2024, oznámením o zesplatnění ze dne 15.10.2024, předžalobní upomínkou ze dne 19.10.2025 a potvrzením o podání doporučené zásilky ze dne 21.10.2025.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 15.6.2024 soud zjistil, že na jejím základě se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky do výše 30 000 Kč formou revolvingového úvěru na dobu neurčitou, přičemž v čl. 2.1.4 bylo uvedeno poskytnutí úvěru dne 15.6.2024, v čl. 2.1.6 úroková sazba 40 % p. m. a v čl. 4.2 písm. c) smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaná v prodlení. V čl. 10.9 bylo uvedeno, že podpisem žalované se rozumí také potvrzení souhlasu se zněním smluvní dokumentace verifikačním SMS kódem Anonymizováno v žádosti o úvěr. Listina však neobsahuje vlastnoruční podpis žalované ani kvalifikovaný elektronický podpis žalované.

5. Z potvrzení o provedené platbě prostřednictvím platební brány Anonymizováno ze dne 15.6.2024 soud zjistil, že na účet č. č. účtu byla zaslána z účtu žalobkyně částka 10 000 Kč. Ze zprávy právnická osoba., ze dne 22.5.2026, soud zjistil, že žalovaná byla jediným disponentem bankovního účtu č. č. účtu.

6. Z listiny o zesplatnění spotřebitelského úvěru a oznámení o zesplatnění ze dne 15.10.2024 soud zjistil, že žalobkyně měla žalovanou vyzvat k úhradě a oznámit jí zesplatnění úvěru. Doručení těchto listin žalované však v řízení prokázáno nebylo.

7. Z předžalobní upomínky ze dne 19.10.2025 a potvrzení o podání doporučené zásilky ze dne 21.10.2025 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky a stanovila jí k plnění lhůtu 3 dnů.

8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně prokázala poskytnutí částky 10 000 Kč na bankovní účet žalované, jehož jedinou disponentkou žalovaná byla. Nebylo však prokázáno, že mezi účastnicemi byla platně a v tvrzeném obsahu uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z níž by žalované vznikla povinnost zaplatit žalobkyni vedle jistiny též smluvní úrok 4 000 Kč a smluvní pokutu 3 650 Kč.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

11. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 občanského zákoníku se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

12. V projednávané věci žalobkyně neprokázala takovým způsobem, který by obstál v občanském soudním řízení, že právě žalovaná učinila elektronické právní jednání o obsahu tvrzeném žalobkyní a že tak učinila způsobem zachovávajícím písemnou formu v intencích § 562 občanského zákoníku. Samotná skutečnost, že některé listiny obsahují osobní údaje žalované a že částka 10 000 Kč byla zaslána na účet žalované, ještě bez dalšího neprokazuje, že žalovaná učinila projev vůle přesně v rozsahu a obsahu zachyceném ve smlouvě předložené žalobkyní. Žalobkyně nepředložila takové záznamy elektronického systému či další věrohodné důkazy, z nichž by bylo možno bezpečně uzavřít, že smlouva byla mezi účastnicemi v tvrzeném znění uzavřena.

13. Nadto soud dodává, že i pokud by bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru prokázáno, žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ani důkazní břemeno ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti žalované podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně toliko obecně tvrdila, že žalovaná poskytla výpisy z bankovního účtu či výplatní listy a že byla lustrována ve veřejně dostupných databázích, avšak netvrdila ani nedoložila, jaké konkrétní příjmy, výdaje, závazky a celkovou finanční situaci žalované zkoumala a jak na základě těchto údajů dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je přitom smlouva neplatná, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou citovaného zákona; soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

14. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

15. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná od žalobkyně obdržela částku 10 000 Kč, aniž by ji žalobkyni vrátila. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a je povinna bezdůvodné obohacení vydat v rozsahu poskytnuté jistiny 10 000 Kč.

16. Vedle práva na vrácení jistiny vznikl žalobkyni také nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popřípadě uplynutí lhůty v této výzvě uvedené. V projednávané věci žalobkyně učinila výzvu předžalobní upomínkou ze dne 19.10.2025, kterou dala k poštovní přepravě dne 21.10.2025. Ve smyslu § 573 občanského zákoníku se zásilka považuje za doručenou třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 24.10.2025. Stanovila-li žalobkyně ve výzvě lhůtu k plnění 3 dnů, uplynula tato lhůta dne 27.10.2025 a ode dne 28.10.2025 je žalovaná v prodlení. Proto soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně, neboť pro první den druhého kalendářního pololetí roku 2025 činila repo sazba České národní banky 3,50 % a zákonný úrok z prodlení tedy odpovídá součtu této sazby a 8 procentních bodů.

17. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl pouze co do částky 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně od 28.10.2025 do zaplacení. Ve zbývající části, tj. ohledně kapitalizovaného smluvního úroku 4 000 Kč, smluvní pokuty 3 650 Kč a příslušenství přesahujícího přiznaný nárok, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 374,96 Kč, přičemž tato částka představuje 13,32 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56,66 % a úspěchu žalované v rozsahu 43,34 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 650 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).